.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

27.07.2004



aneb Zase nějaké zamyšlení nad světem...

Většina věcí, které si lidé pořizují, jsou věci utilitární, neboli věci nějak užitečné. Jízdní kolo nebo auto slouží k dopravě, klíče k tomu, abychom se dostali do bytu, květiny ve váze někomu naplňují potřebu estetiky, telefon slouží k dorozumívání (nebo jako zdroj nedorozumění), boty chrání citlivé nohy před okolím (někdy i okolí před nohami). Věci někdy slouží více účelům (např. ty klíče jsou dobré i jako zbraň, otvírák na láhve, poslouží jako páka, jako šroubovák...)

Skoro všechny věci však mohou mít i statusový účel, tedy jejich vlastnictví (či ne-vlastnictví) nějak zvyšuje, potvrzuje nebo demonstruje náš sociální status a slouží jako vizitka „Hleďte, jsem takový či onaký”. Jestli je nějaká věc především utilitární nebo spíš statusová závisí na společenském kontextu, tedy na tom, jak je na danou věc nazíráno v dané společnosti a v dané době, a závisí to i na majiteli. Zkrátka — nějakou věc si někteří lidé pořizují proto, aby se „někam” zařadili, jiní proto, aby ji používali.

Statusovou věcí budu v dalším textu nazývat věc, která plní především účel společenský (ukazuje kdo jsme, čím jsme, kam patříme nebo kam bychom chtěli patřit, za koho bychom chtěli být považováni).

Tento „statusový potenciál”, tedy schopnost věci být považována za statusovou, budu demonstrovat na věcech z oboru mně blízkého, na informačních technologiích. Pro první příklad nepůjdu daleko a zvolím mobilní telefon.

Mobilní telefony byly v ČR (spíš ČSFR) na počátku 90. let věcí unikátní, bylo jich tu pár, byly nekřesťansky drahé a pořizovaly si je hlavně firmy, které potřebovaly být ve spojení se svými zaměstnanci v terénu. Jejich účel byl tedy převážně utilitární. Jakmile se staly dostupnějšími, začalo být vlastnictví mobilu věcí určité společenské prestiže. Nejprve mezi podnikateli a pak i mezi těmi, co chtěli ukázat, že „na to mají”, popř. jak jsou nepostradatelní. Mobil se stal především „statusovou záležitostí”. Nejlépe to dokazuje fakt, že po Praze v té době chodili jedinci, a nebylo jich málo, kteří s sebou nosili makety mobilních telefonů a velmi okatě předváděli, jak jim někdo volá a že vyřizují hrozně důležité hovory, na kterých záleží osud lidstva nebo alespoň osud obchodů za několik melounů.

Lid obecný brzy vnímal především tuto funkci mobilů, o čemž svědčí říkačka „dneska každej debil musí mít svůj mobil” a pohrdavé poznámky ("Nojo, von chce ukázat, jak je nepostradatelnej / že na to má") na adresu majitelů mobilů.

Za čas se změnil společenský kontext, samo vlastnictví mobilu se stalo naprosto běžnou věcí, mobily tak ztratily velkou část svého statusového potenciálu a většina populace si dnes mobil pořizuje proto, aby mohli být v kontaktu s ostatními. Statusovou funkci částečně plní vlastnictví určité značky, určitých doplňků nebo určitého typu mobilu. Jsou údajně skupiny, kde vlastnictví jiné značky než Nokia posune vlastníka do kategorie outsider a je-li to mobil za míň než sedm tisíc, tak rovnou do kategorie socka.

Podobné zákonitosti by se jistě daly vysledovat i jinde, například u počítačů, chat nebo automobilů. Platí nejspíš pravidlo, že čím víc je daná věc pro společnost „luxusnější”, tím větší je její statusový potenciál. (Ovšem nikoli naopak. Je spousta věcí se silným „statusovým potenciálem”, jejichž vlastnictví není žádným přepychem.)

Jenže samotný vysoký statusový potenciál věci sám o sobě nestačí pro to, aby byla za statusovou prohlášena, aby mohlo být o každém jejím majiteli řečeno „To má jen proto, aby ukázal...” Důležitý je i účel — jak jsem psal výše: Někteří lidé si něco pořídí proto, že to potřebují, jiní si tu samou věc pořídí proto, aby tím dokázali něco sobě či svému okolí (ovšem málokdo to přizná). A stejné pravidlo platí i o ne-vlastnění. Klasickým příkladem je dialog: -"Ty máš chatu jen proto, abys ukázal, že na to máš!" -"To říkáš proto, že na ni nemáš!"

Kupříkladu před několika lety byl LCD monitor docela exkluzivní záležitostí a říct ve společnosti jakoby náhodou mezi řečí „Tak jsem si pořídil elcédéčko...” většinou vyvolalo obdivné mručení a palbu otázek a majitel tím často nenápadně demonstroval, jaký je mlamoj a jak je „in”. Ale například můj známý si právě takový monitor koupil, dokonce na splátky, a to proto, že má oční vadu a koukání na klasický CRT monitor bylo pro něj po krátkém čase bolestivé. Pro něho to tedy byla věc čistě utilitární.

Další příklad: V jedné firmě jsem se bavil se svým vedoucím, který většinu času chodil oblečený jako „normální” člověk, ovšem na jednání si bral sako, kravatu a kufřík zvaný diplomat. Když jsem se ho ptal proč v tom chodí, když to pro něho zjevně není pohodlné, odpověděl mi, že to je svým způsobem „uniforma”, která říká o svém nositeli „Takový jsem a mám takovou funkci”, takže to může být bráno i jako vyjádření určité sounáležitosti s ostatními manažery. To je zase příklad čistě statusového využití.


A co jsem tím vším chtěl říci?

Věci utilitární se mohou stát statusovými a někdy převáží jejich „statusové” vnímání nad utilitárním a o jejich majitelích se říká „Chce ukázat, že...” O majitelích utilitárních věcí se neříká nic, vlastnictví utilit není nijak „zajímavé”.

Pro někoho je užitečný právě ten statusový potenciál. ("Potřebuje to, aby se mohl ukazovat...")

Čím vyšší je statusový potenciál nějaké věci, tím vyšší je pravděpodobnost, že ji její majitel má jako statusovou. Ovšem pozor — pouze pravděpodobnost!

Ze samotného vlastnictví věci s vysokým statusovým potenciálem nelze bez znalosti kontextu říct, zda její vlastnictví je „proklamací” nebo zda ji má vlatník především proto, aby sloužila. (Hodně napoví chování dotyčného k té věci...)

Různí lidé mohou stejnou věc vnímat naprosto odlišně. Pro někoho může být rychlé připojení do Internetu tak akorát vhodné téma pro machrování, pro jiného profesní nutnost. Někdo má silný a luxusní Mercedes proto, aby oslnil, jiný proto, že potřebuje jezdit na velké vzdálenosti, při kterých je pohodlí už docela zásadním faktorem. Někdo si může myslet, že na dovolenou létám proto, abych ukázal, že si to můžu dovolit. Kdo mě viděl pochopí, že cesta autobusem by byla pro mne utrpení a ne dovolená. Jiný zase může létat proto, že se potřebuje někam rychle dostat.

To že někdo má počítač, hi-tech mobil, rychlé auto, rychlé připojení, silnou motorku atd. ještě neznamená, že tím chce něco svému okolí nebo sobě dokazovat či prezentovat. Že tím demonstruje svou výjimečnost, odlišnost nebo naopak svou sounáležitost...


A nějaké „morální ponaučení”? Veškeré žádné... Stejně jsem to napsal jen proto, abych ukázal, jaký jsem myslitel! {smile}

(Pro jistotu a pro ty s delším vedením: To byla ironie!)


PS: Ano, platí to i o weblozích. Jejich statusový potenciál sice za poslední rok rapidně klesnul, ale doba, kdy weblog bude obecně vnímán jako naprosto běžná, „konzumní” záležitost, je ještě daleko, zatím je psaní weblogu ("bloggerství") často vnímáno jako nějaká „sebe-deklarace” či „sebe-demonstrace” (v sociálním smyslu).


Zadal Arthur Dent, 27.07.2004 22:59:03, 23 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/1003

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

Stejnes zklamal - Roj (web)
(28.07.2004 00:40:49)

Zklamals. Krasne o tom tady pises, a pritom jsi STATUSAK!
Protoze jak jinak si mam vysvetlit, zes z nazvu vypustil slovo BLOG, ted to chces vypustit i z adresy?

Pred dvema lety nikdo nevedel, co je to blog, krome bloggeru, kteri to utilitarne pouzivali.
Nahle se toho chytily lamy, zjistily si, co je to blog, a byt blogger zacalo byt IN, blog se stal statusovy.
A ted, proboga proc?, zacina byt in nebyt bloggerem. Zrusit nazev blog na svem blogu, psat o tom, ze nejake lamy poradaji konference o blogovani, aniz vedi, co to blog je, protoze to zjistily mnohem pozdeji, nez "pravi bloggeri".
A "pravi bloggeri" houfne poukazuji na svou vyjimecnost tim, ze si prestavaji rikat bloggeri.
Slovo "blog", to krasne utilitarni slovo, se nahle zacalo pouzivat statusove. Antistatusove.
Zklamals.
    

Re: Stejnes zklamal - Karl von Bahnhof (web)
(28.07.2004 00:51:24)

Kluk neni hloupej, mně to taky přijde jako barák. {smile}
    


Re: Stejnes zklamal - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 07:39:35)

Přečti si znovu, ano?

S tím vypuštěním názvu: "Jsi z Ostravy, tak máš kratky zobak!" (Pro Karla: "Ty jsi z Břeclavi? A máš sklípek?") Existuje nějaká obrana proti tomuto stereotypu? Snad jen neříkat "jsem z Ostravy", ale třeba "z Moravy".

A to je přesně to co dělám. Ale tohle už omílám asi posté a nemám náladu na omílání po sto prvé. Je to obrana proti statusovému stereotypu. Pokud někomu připadá, že mám blog dokonce i v názvu a v adrese proto, abych nějak demonstroval své "bloggerství", tak je na omylu a tohle je jedna z možností, jak takové lidi přestat dráždit.

Pokud ovšem i přesto cítíš potřebu říkat "No a? Vyhodils to, ale stejně jsi blogger a píšeš to proto, abys ukázal jak jsi IN", tak si to spánembohem říkej...

Mimochodem - to s těma "lamama" a vůbec celý ten odstavec jsi četl kde? Ode mne rozhodně ne.
    

Re: Stejnes zklamal - Karl von Bahnhof (web)
(28.07.2004 08:11:30)

Z Břeclavi a z paneláku...
    

Re: Stejnes zklamal - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 08:21:40)

A máš sklípek? {smile}
    

Re: Stejnes zklamal - Solvina (web)
(28.07.2004 09:06:39)

Dostal si uz nekdy v osm pres drzku?

(Myslenkova posloupnost: sklipek -> Kulovy blesk -> Klabouch -> pani Jecna -> sklipek)
    

Re: Stejnes zklamal - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 09:16:36)

To není směroplatný! {smile}

(Ještě tam chybí Zelený Raoul a "Zemědělský zmetku!") {smile}
    


Re: Stejnes zklamal - Karl von Bahnhof (web)
(28.07.2004 10:45:37)

Jsem bezzemek a bezsklepek. A příliš sexy na tvrdou práci ve vinohradě. {smile}
    


Re: Stejnes zklamal - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 11:36:27)

Ještě to upřesním: Blogy jsou teď ve fázi "Každý debil má svůj mobil", viz článek. Ti, kteří mobil využívali utilitárně, ho v té době strčili do tašky a schovali anténu. To je to co dělám.
    

Re: Stejnes zklamal - Roj (web)
(28.07.2004 22:36:28)

Ten octavec jsem nikde necet, alebrz sem si ho vymyslel, jako ostatne vsecko, co pisu {smile}
Ale vyrazit slovo blog i z URL, to uz je fakt pocin typu "demostrativne jsem rozslapal svuj mobil, abych vsem ukazal, ze nejsem debil i kdyz ho nutne potrebuju pouzivat". Chapajda? {smile}
To neni schovavani antenky, mej trochu cit pro primerenost.
    

Re: Stejnes zklamal - Solvina (web)
(28.07.2004 23:34:41)

Myslim, ze to trosku prehanis. Kdyby chtel rozslapat blog, tak to udela - proste by zmrazil Neskodny, zacal by denne updatovat svoji homepage.

Na druhou stranu, za tyhle spekulace si Dent muze sam, pac misto vysvetleni napsal to co napsal (nepisu, ze by mel cokoliv, komukoliv vysvetlovat, ale kde neni jasna odpoved na otazku proc mnozi se dohady...).
    


jestli ono to neni jeste komplikovanejsi ;-) - Mudd (web)
(28.07.2004 08:36:00)

Problem je v tom, ze poridit si pro statusovy ucel muze byt utilitarni zalezitosti. Viz treba ten clovek, co si na jednani bere oblek. Pokud je jeho remeslem prodat, presvedcit, ... tak je pro nej status nastrojem.
    

Re: jestli ono to neni jeste komplikovanejsi ;-) - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 08:44:42)

Ano, však to tam taky píšu: Pro někoho je užitečný právě ten statusový potenciál.
    

Re: jestli ono to neni jeste komplikovanejsi ;-) - Mudd (web)
(28.07.2004 08:59:54)

mě trochu zmátlo to "Potřebuje to, aby se mohl ukazovat...". Vnímám to trochu jinak, než "Potřebuje to, aby se s ním vůbec někdo bavil".
    

Re: jestli ono to neni jeste komplikovanejsi ;-) - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 09:05:23)

Ano, to byl jen jeden příklad... Další, podobný tomu tvému, by byl třeba takovýto:

Chci být motorkář. Líbí se mi jejich životní filosofie, ztotožňuji se s ní, ti lidé mi jsou sympatičtí a cítím se s nimi fajn. Chci mezi ně patřit. Ovšem těžko být motorkářem bez motorky, že? {smile}
    

Re: jestli ono to neni jeste komplikovanejsi ;-) - Mudd (web)
(28.07.2004 09:30:13)

ja to mysle spis jako "tezko jit na jednani do banky ve svetru a v dzinach".
Jinak kamarad - analytik chodi na jednani s uzivateli zasadne v obleku a tvrdi, ze to funguje nako obranny nastroj. Za si na nej zdaleka tolik neotviraji hubu.
    

Re: jestli ono to neni jeste komplikovanejsi ;-) - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 09:58:18)

Ale jo, lze jít na jednání do banky ve svetru a džínách - pokud jsi tak silná osobnost, že tímhle můžeš dokázat, že u tebe na obleku nezáleží, že i nahý jsi BANKÉŘ! {smile}
    

Re: jestli ono to neni jeste komplikovanejsi ;-) - Mudd (web)
(28.07.2004 10:00:39)

pak je ovšem ta nahota statusová záležitost {wink}
    


 - Vesničan (web)
(28.07.2004 12:13:01)

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, možná v 1. polovině sedmdesátých let, už si to přesně nepamatuji, byla v Motole, na plotě okolo nafukovací haly a umělé hory, směrem do Plzeňské ulice reklama tohoto znění:
"Mít dvoje hodinky není přepych, ale požadavek doby."
    

Re: - Arthur Dent (web)
(28.07.2004 13:46:38)

"Skolko u těbja časov?" {smile}
    

Re: - Vesničan (web)
(28.07.2004 14:17:16)

"Davaj časy!!!" Eto bylo posle tavo. Ili poetomu?
    


Jsem utilitak? :) - diwi (web)
(30.07.2004 21:54:31)

Tak nevim. Mobil mam za 1900, obleceni a boty kupuju jen kdyz se stare rozsejpa, pocitac upgraduju po kouskach, auto nemam a nechci, konto v bance nemam a nechci, kravatu jsem v zivote nedrzel v ruce a kosili jsem na sobe nemel od deviti let (nenavidim knofliky). Jinymi slovy nemam a ani netouzim mit absolutne nic z toho, co byva obvykle vnimano jako statusove. Jsem normalni? {smile}
A jsou filmy na DVD, kterych nakupuju nekolik kazdy mesic, statusova nebo utilitarni zalezitost - kdyz je kupuju ne proto, abych se s nima vytahoval, ale proto, ze v televizi davaji prd? {smile}
    


luxus v tom, ze nemam - rony (web)
(02.08.2004 14:41:28)

A uz zacina byt luxus v tom, ze MOBIL nevlastnim a niesom len "aktivista" proti mobilom ale proste mam take luxusne prostredie, ze mobil je pre mna znakom cloveka, ktory nieco "musi".

Podobne je to aj u dalsich veci - kym my sa predhaname v tom ake mame LCD, Hz a pod. niekto proste ziadny pocitac nema {wink} a to ani pozlateny {wink}

Cize kategoria ludi, ktori pod luxusom mienia hlavne vlastnictvo okazalo drahych alebo inak nedostupnych veci a kategoria ludi, ktori znacnu cast z tychto veci nikdy nepotrebuje a tym prejavia vyssiu mieru svojho "imania" {wink} a aj u nich, pokial to prezentuju ide o sebademonstraciu {wink}
    
HotLinks
Zpět na článek