.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

23.09.2004



Jedovatý komentář tety Allory k předcházejícímu příspěvku mne donutil k sepsání tohoto zásadního elaborátu, který se dotýká sociologicko — psychologicko — medicínského fenoménu, nazývaného „nemocnej chlap”.

Něco rozpracoval už Dave Barry ve své vědecké práci „Rukojeť opravdového chlapa”. Dovolím si z jeho zásadního díla vyjít a celý fenomén podrobněji rozepsat.

Chlapské nemoci se v zásadě dělí do dvou kategorií: „Smrtelné choroby” a „ostatní”. Smrtelné choroby jsou: Rýma, angína, nachlazení, zvýšená teplota, bolest zad, bolest kloubů, bolest svalů, bodnutí o špendlík v košili a průjem. Zbytek nemocí a zranění, např. tuberkulóza, mor, zlomeniny páteře, otravy, popáleniny, pády z pěti metrů, žloutenka nebo beri-beri patří do kategorie „ostatní”, Barrym trefně nazývané to je jen škrábnutí.

V podstatě všechny choroby, se kterými se nemusí k lékaři a mohou se kurýrovat doma, jsou smrtelné. Jakmile u nějaké nemoci hrozí riziko toho, že chlap bude muset k doktorovi nebo nedejbůh do nemocnice, je taková nemoc banalita.

Barry tvrdí, že strach z doktora je dán primárním atavistickým strachem z toho, že si doktor v nestřeženém okamžiku natáhne gumovou rukavici, zastrčí chlapovi prst do konečníku a bude „vyšetřovat prostatu”. Nevím jak ostatní chlapi, ale já mám spíš děs z toho, že budu sedět dvě hodiny v čekárně plné důchodců, kteří mají obcházení doktorů jako hobby.

Ovšem souhlasím s Barryho návrhem na zřízení „chlapského doktora”, kterému by stačilo zatelefonovat. Hovor by pak vypadal asi takto:

Chlap: „Pane doktore, už asi týden mám po celém těle takové hnusné boláky, vykašlávám krev a chvílema mi netluče srdce... Co s tím?”

Doktor: „To je jen škrábnutí...”

Chlap: „Myslel jsem si to. Co s tím mám dělat?”

Doktor: „Vemte si dva aspiriny a na noc se namažte...”



Na druhou stranu v případě výše zmíněných smrtelných chorob je třeba přesně opačného přístupu — žádná terapie není nákladná nebo podivná nebo šarlatánská, když jde o chlapský život! Generacemi chlapů jsou ověřeny následující léčebné postupy:

Rýma: Vydatné smrkání, pití čaje, nerudné poštěkávání.

Angína: Pití čaje, vyžadování zábalů krku, nerudné poštěkávání.

Nachlazení: Klid na lůžku, sledování TV, hekání.

Zvýšená teplota: Pravidelné měření teploty v hodinových intervalech spojené s hlášením výsledků slabým hlasem většinou postačí. Pokud ne, nasadíme léky podle tohoto vzorce: L = 20x(T-37), kde T je teplota ve °C a L je počet tablet (Paralen, Acylpyrin, Ibuprofen...) za den.

Bolest zad, kloubů, svalů: Belhání po bytě, hekání, sténání a temné kletby.

Bodnutí o špendlík: Naprosto jedinečnou terapií je vydatný řev, spojený s nadávkami a obviňováním kdekoho z úmyslného útoku.

Průjem: Ploužení bytem, komentování vlastního stavu a podrobný rozbor poslední návštěvy WC (falešné estétství musí jít stranou, tady jde o život!)

Zvláštním průvodním jevem tohoto fenoménu je reakce manželek / přítelkyň / matek, které nějakým záhadným řízením osudu nahlíží na nemoci přesně obráceně: Smrtelným nemocem se zcela bezcitně vysmívají a nutí chlapa, aby "vstal, přestal skuhrat a něco dělal!", zato s kdejakým škrábnutím dotyčného ženou k doktorovi. Přitom samy mají máslo na hlavě: „Bolest hlavy” je u nich naprosto běžná, někdy trvá i celá léta, a k doktorovi s tím nejdou... Ale tohle téma by zasluhovalo rovněž podrobný vědecký rozbor, který bohužel vzhledem ke své smrtelné bolesti zad už asi nenapíšu.


Máte i vy, milí čtenáři, nějaké zaručené recepty na smrtelné chlapské choroby? Nebuďte skety a podělte se s ostatními! Jedině společnými silami dosáhneme toho, že smrtelné choroby už nebudou terčem posměchu a okolí na ně bude nazírat tak, jak si zasluhují!


Zadal Arthur Dent, 23.09.2004 12:38:26, 20 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/1105

Zpět na článek

HotLinks
Reakce na jiných stránkách (TrackBack)
Prevazne Neskodny...: Prohlídka, právo a taky jedno Heč
Prevazne Neskodny...: Horem Pádem na houby
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - allora (web)
(23.09.2004 12:41:24)

Tak takhle jsem se už léta nezasmála, dík {smile}
    


:-) - Laalaa (web)
(23.09.2004 13:46:27)

Tenhle článek mě hezky pobavil. Díky za zpestření nudného odpoledne.
    


 - Trillian (web)
(23.09.2004 14:24:07)

bohové :oD
ženské obrácené nahlížení nemocí je dáno zakotvením z dob pradávných, kdy žena musela dělat spoustu věcí najednou a nemohla si dovolit prostoje studiem třísky - "smrtelné choroby" zatlačovala autosugescí, že se jedná o malichernosti... tak dlouho takto obracely ženy význam nemocí, až se jim to vymstilo a chodí k doktorům s "každým škrábnutím"

:o)))
    


Skvělý článek - HUB (web)
(23.09.2004 16:34:08)

Smál jsem se na celý barák {smile} Fakt k popukání!
    

Re: Skvělý článek - Arthur Dent (web)
(23.09.2004 16:39:19)

To ale NENÍ k smíchu! To je vážná věc! {smile}
    

Re: Skvělý článek - HUB (web)
(24.09.2004 15:42:40)

Musím tě opravit! Je to šílená věc a sypu si popel na hlavu, že jsem se tomu včera smál! DNESKA UMŘU! Mám rýmu, bolest v krku, bolí mě hlava, oči...

Kde mi pomůžou, poradíte? Myslím pohřební slušbu, ne doktora!
    

Re: Skvělý článek - Arthur Dent (web)
(24.09.2004 16:26:29)

Voblíkni se do černýho a snaž se ležet rovně, ať tě pak nemusej do tý rakve moc štelovat...
    


Naprostá pravda! - Ladislav Thon (web)
(23.09.2004 17:29:40)

Ano, ano a tisíckrát ano! Přesně tak to je! Momentálně procházím závěrečnou fází jedné smrtelné nemoci (tou dobrou variantou, která vede k zázračnému vyléčení), konkrétně rýmy. Moje zkušenost je: valašská léčba neúčinkuje, naopak navozuje symptomy další smrtelné nemoci, nevolnosti {smile}
    

Re: Naprostá pravda! - Roj (web)
(23.09.2004 18:59:13)

Musim se pridat, kocovina je nemoc z nejsmrtelnejsich!!!!
    


JOJO - Vojteska Hlavickova (web)
(23.09.2004 21:30:58)

Uzasny ten Arthur Dent!
Neznam lepsi popis!

Taková kocici plena na zadech udela take sve... ok, blizi se ke "kdejakemu skrabnuti"... {smile}

Dotycny vi, ze krysarik by chtel kociciho kamarada... {smile}
    


Jo - mike (web)
(23.09.2004 21:36:23)

A nejhorsi je cekat dve hodiny v cekarne plne duchodcu na vysetreni prostaty.
    


 - Egi (web)
(23.09.2004 23:59:54)

Zhruba tak to funguje. Jak si onehda kamarad Pitrysek namoh hnaty z fotbalu, delal desny ouvej a furt vyzadoval peci. Stacilo, aby si prefik zilu a razem jsme mu museli osetreni malem nutit :o)
    


Recept: - KITI (web)
(24.09.2004 05:34:53)

Skvelý clánek !
Mám recept (vymysleli muzi a funguje skvele): Nenakoupit, neuvarit, zavrít dvere od loznice, aby pacient-ka mel-a KLID a pustit si televizi...
Po takové lécbe vetsinou vstane i 50% mrtvola!
    


 - loar (web)
(24.09.2004 14:53:01)

Dle mých zkušeností patří mezi smrtelné nemoci též škrábnutí... např. o šípek či ostružiník. Postižený si ve smrtelné agonii drží poškrábanou končetinu, pohledem vyhledá nejbližší jakž takž vypadající osobu ženského pohlaví, se slzami v očích jí ukazuje zranění a dožaduje se pofoukání.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(24.09.2004 14:57:40)

Možné léčit též jako bodnutí špendlíkem.

Jenže tohle není "jen škrábnutí"! Tohle je zákeřné škrábnutí, které může do těla vnést choroboplodné zárodky, například tetanus!
    


 - hanyZ (web)
(24.09.2004 23:57:06)

Co se týče bodnutí o špendlík, doporučuji v rámci terapie také nakopnout nejbližší, pokud možno dostatečně těžký (dubový stůl se nabízí...) předmět, pak se člověk nad to píchnutí tak nějak povznese ... {smile}
    


:-)))))))))) - arsinoe (web)
(26.09.2004 10:54:27)

tusila jsem, ze to nemam doma jen ja.
Ale tak presny popis bych stejne necekala...
    


nemocní muži - pajik (web)
(30.09.2004 10:16:53)

Pěkné.Chlap vydrží hodně. Umí ale také své nemoci náležitě prožívat, zvláště, když jde okolo jeho umrlčího lože manželka (přítelkyně, matka...). To je konverzace: Prosím, udělej mi čajíček a přihoď tam štamprli rumíčku, ať se vypotím. Na otázku, jestli raději nechce paralen odpoví s rukou položenou na čele:"Raději mi sem dej tu meducínu z Moravy od strýca, ta mne postaví na nohy." No co bychom pro své miláčky neudělaly, že?
    
HotLinks
Zpět na článek