.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

26.11.2004



U článku o hrobech se objevil zajímavý komentář od Jindřicha. Shrnu ho slovy: „Znáte svoji babičku?”

Jindřich píše o tom, že mu hrob prozradil, jak se jmenovali pra (pra pra) rodiče jeho manželky. To je zajímavá funkce hrobu, která mne, podobně jako Jindřicha, nenapadla. Známe jména králů, známe jména prezidentů, známe jména sportovců, někdo vyjmenuje sestavu našeho fotbalového mužstva z mistrovství v roce 1976, já vyjmenuju římské císaře až do Domitiana, ale příjmení svých prababiček za svobodna znám jen ve dvou případech, navíc v jednom jistě a v druhém pochybuju... A to jsou jen tři generace zpátky.

Jména bych tedy dohromady dal. Ale kdybych měl říct kde žili, čím byli, kolik měli sourozenců, to bych asi pohořel už u prarodičů. Vím co dělali, když jsem se narodil, ale to je tak vše. Z vyprávění své babičky vím, že její otec byl stavitel a architekt a vím, že druhý praděda byl krejčí. O dalších pradědech tuším, že byli rolníci — ale ruku do ohně za to nedám. Kde žili vím, ovšem nevím, jestli se tam přistěhovali nebo narodili.

A to jsou věci, které se odehrály ani ne před sto lety!

Nevím, jestli jsou na tom moji rodiče líp. Jestli na tom byli líp moji prarodiče... Praprarodiče možná ano, ti možná věděli, že se jejich předci „kam až paměť sahá” narodili tam co oni a dělali to co oni. Možná ale ne...

Hovoří se o „rozvolnění” (to je slovo!) rodinných vztahů, o tom, že lidé jsou stále méně spojeni s místem, kde se narodili a kde vyrůstali, že lidé migrují... Na jednu stranu se pracovníci personálních agentur pohoršují nad tím, že lidé nejsou ochotni se stěhovat za prací, na druhou stranu psychologové varují před jevy, jako jsou ztráta kontinuity, ztráta „gruntu”, ztráta povědomí o svém místě v historickém kontextu — a s tím spojený pocit neukotvenosti, bezradnosti nebo dokonce i život způsobem „po mně potopa”.

Tohle je příliš složité téma na to, abych ho rozebíral. Třeba je to jen průvodní jev „zmenšeného světa” — zvětšení „životního obzoru”, které dřív trvalo celé generace, je dnes otázkou pár let. Co si má člověk najednou počít s celým světem, když stovky let žil v oblasti tvořené několika vesnicemi a jedním městem?

A jak má člověk vědět kým je a kam patří, když ani neví, co dělali a jak se jmenovali jeho vlastní přímí předci?

Schválně — vy to víte?


Zadal Arthur Dent, 26.11.2004 10:21:58, 28 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/1212

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - Filda (web)
(26.11.2004 10:52:05)

Muj pradedecek bojoval v prvni svetovy na strane rakouska-uherska. A moje sestra uz nekolik let sklada nas rodokmen, takze se to vsechno brzo dozvim.
    


Slabé - Vlk (web)
(26.11.2004 11:17:41)

přiznám se, že jména praprarodičů už bych dohromady nedal. Je to, jak ostatně píšeš, přechodem člověka spjatého s krví a zemí (rodinou a půdou) k člověk bez těchto základů. Občas se pro to používá terminologie feláhů a lidí metropolitního typu. Současná společnost žije tak nahuštěně, že jsou lidé víceméně "sami" - já bych asi třeba nepoznal spoustu lidí z domu ve kterém bydlím, zatímco na chatě znám snad celou vesnici. Je to patrné i v obchodě, kde se postupně přechází od obchodu typu obchodník - klient k obchodům výběrových řízení, internetových aukcí apod. Když jsem tak o tom přemýšlel, zjišťuji, že už skoro polovinu projektů jsem řešil telefon + mail a se zákazníkej jsem se ani nepotkal (resp. pokud ano, nepoznali jsme se).
    


 - Lokutus (web)
(26.11.2004 11:44:16)

V povídce Můj nepřítel zná každý mimozemšťan dopodrobna všechny své předky a umí nazpaměť vyjmenovat jejich jména, vztahy, co dělali atd. až k počátkům rodu.
    

Re: - White Dog (web)
(26.11.2004 15:15:37)

To byla naprosto skvělá povídka!
    

Re: - Lokutus (web)
(26.11.2004 17:45:24)

Jen ta filmová předělávka byla o hodně slabší. Škoda.
    


Re: - anjin-san (web)
(29.11.2004 13:19:15)

nejen v povídce. podívej se do koránu i jiných náboženských textů - obvykle jsou to osobní vyprávění zapsaná až několik století po smrti jejich "autora", a věrohodnost je dokladována genealogií vypravěče (ve stylu já jsem syn toho, který byl synem onoho ... který byl synem člověka, který u toho byl).
    


 - Trillian (web)
(26.11.2004 11:47:21)

čas od času se zeptám babičky na prapra- a prapředky a ona to všechno ví, řekne mi to, já si to chvíli nadšeně pamatuji... ale teď vím zase prd :o)

asi udělám rodokmen v kapesním vydání :o) možná by nebo od věci na to udělat nějaký program, aby lidé neztráceli přehled s kým vším jsou příbuzní :oD mě by na příklad zajímalo, jestli je to jen můj blud, nebo je opravdu prababička z Moravy... možná tam mám nějaké příbuzné s pěkným sklípkem a ani o tom nevím... zatracená globalizace :o)
    

Re: - anjin-san (web)
(29.11.2004 13:21:01)

nejen hroby, ale i pohřby jsou dobré na seznámení se s příbuznými. když mi před dvěma lety zemřel děda, zjistil jsem až na pohřbu, že ani ne deset minut od mého bydliště žije jeho sestra s rodinou, o které jsem nikdy neslyšel. dozvěděl jsem se to tak, že jsem je nechtěl pustit do obřadní síně, aby nám nerušili obřad ... {sad}
    


Bohužel nevím... - pixy (web)
(26.11.2004 11:54:18)

... a docela by mě to zajímalo. jeden čas už jsem měl sto chutí začít pracovat na sestavování rodokmenu, ale když jsem zjistil, jak je náročné se dostat k těm informacím, zase mě veškerá chuť přešla. Ale byl bych ochotný za to aspoň zaplatit - kdybyste náhodou věděli o někom, kdo se živí hledáním a sestavováním rodových linií, budu velmi vděčen, když mi to dáte vědět {smile}
    

Re: Bohužel nevím... - alex (web)
(27.11.2004 22:43:48)

třeba tady: [www.mujweb.cz/www/ssp1/rodokmen.htm] {smile}
    


 - Jirka (web)
(26.11.2004 12:02:32)

To se mi tak stalo, že jsem si připadl takovej nějakej vykořeněnej. Že vlastně ty předky fakt znám jenom povrchně. Tak jsem si stáhl prográmek Rodokmen, a teď do něj občas vyplňuju lidičky. A jak narážím na hranice svých znalostí tak pomalu zapojuju rodiče a příbuzné (teda zatím jenom teoreticky, ale vize je to pěkná, ne?
    


ja to vim - mudd (web)
(26.11.2004 12:39:37)

muj deda kdysi za valky potreboval asi prokazat ze neni Zid (aspon si to myslim) a tak mame doma kopie krestnich listu predku asi do prvni pulky 19. stoleti. Dal jsem se zatim nedostal, i kdyz jsem o tom nejakou dobu uvazoval. Je to docela zajimave, porovnat si historicke udalosti s tim, co byli a co delali moji predkove.
Tak jsem si s tim trosku hral a hledal nejaky software nebo stranky o genealogii a je toho docela dost.
Existuje dokonce i nejaky standard pro rodokmenove soubory (format ged). Jinak ja pouzivam program GenoPro, umi i generovat HTML stranky, docela jsem si s tim vyhral.
VUSA tusim mormoni rozjeli nejaky projekt globalniho pribuzenskeho stromu v ramci hledani rodokmenu Adama a Evy, jestli jsem to spravne pochopil.
Jinak zajimave ceske odkazy jsou zejmena www.genea.cz nebo www.rodclan.cz
A jinak vyjyxovat "genealogie" a hned je co cist {smile}
    

Re: ja to vim - mudd (web)
(26.11.2004 12:41:55)

kecam, ten format se jmenuje GEDCOM
    


Re: ja to vim - BoneFlute (web)
(29.11.2004 17:09:47)

Co je mi znamo o Mormonech, tak jejich snaha je vytvorit soupis pokud mozno vsech jmen lidi kteri kdy na zemi zili. Kcemu jim prave genealogie muze dobre poslouzit.
    


to mate tezky. - wake (web)
(26.11.2004 14:11:32)

dedecka jsem nepoznal zadnyho, babicky bydlely jedna 100 a druha 200 km od meho bydliste. samy o tom (jo to ja kdyz byla mlada) nezacinaly, a umrely driv, nez me to zaclo zajimat, stejne jako tata. no, a mama je tajnosnubna jak agent CIA. takze ja jsem takovy vykoreneny a presazeny, minulosti nezatizeny mimozemstan.
a ne, ze by mi to vadilo.
    


 - Lojza (web)
(26.11.2004 15:05:11)

Já teď trochu odbočim z debaty a popřeju : VŠE NEJLEPŠÍ K DNEŠNÍMU SVÁTKU, ARTHURE! Užij si to a řádně oslav!
    


Něco víme - vv (web)
(26.11.2004 15:06:31)

děti to dostaly ve škole jako domácí úkol (zajímavé ne?), tak jsme pátrali a to se člověk dozví věci. Např. to že se jmenujeme tak, jak se jmenujeme jen proto, že tam máme nějaké neznámé otce (?). Potom jak potulní skláři putovali po Čechách a občas se vrátili zpět do rodné vsi nějakého prapra. Opravdu to stojí za to!
    


 - Zázračný Element (web)
(26.11.2004 16:56:18)

My máme rodokmen od poloviny šestnáctého století. dneska se už špatně udržuje, protože je hrozně moc do šířky a zdaleka né všichni se znají.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(26.11.2004 17:18:58)

Rodokmen do 16. století? Po otcovské linii nebo opravdový strom? 400 let zpátky, to je cca 15 generací, což je nějakých 65.535 lidí jen v linii rodiče(2) - jejich rodiče(4) - jejich rodiče(8)...

Teda, po pravdě, viděl jsem podobný rodokmen svého známého, ale to byl hrabě... Nejsi náhodou šlechtična? "Komtesa Hortenzie Zázračná-Elementární" by znělo báááječně! {smile}
    

Re: - Hlodi (web)
(26.11.2004 20:49:53)

15 generacii=2^14(resp. 15), co je 16384, resp. 32768. Aj ked, taka tridsiataprva generacia by bola zaujimavejsia: 2.147.483.648 ludi.... To uz su vsetci ludia na zemi (vtedy nezila ta miliarda ludi urcite)
    

Re: - Arthur Dent (web)
(26.11.2004 21:39:32)

No a 32768+16384+8192+....+1 je kolik? {smile}
    

Re: - Hlodi (web)
(27.11.2004 12:53:59)

65535
    


Re: - BoneFlute (web)
(29.11.2004 17:11:12)

No nebude to potom tak, že se ten strom zase začne zmenšovat? {smile} Takhle se mi to zdá poněkud divoké...
    


hm - myshpa (web)
(26.11.2004 19:54:12)

Mne se mama prorekla pri mych 28 narozeninach, ze muj otec neni muj otec. Celkem sok.

A pak verte rodokmenum {smile}
    

Re: hm - Arthur Dent (web)
(26.11.2004 20:21:14)

Tohle by bylo na další přemýšlení, tentokrát na téma "Kdo je otec?" Je otec ten kdo oplodnil nebo ten kdo vychoval, ha? Což je téma jak z té pohádky o řezbáři, krejčím a ještě někom, jak spolu vandrovali a jednou řezbář vyřezal nějakou figurku, krejčí ji ošatil a ten třetí ji naučil mluvit. A pak se dohadovali o tom, komu by měla patřit...

Onehdá jsem četl o tom, že testy DNA prokázaly, že velmi vysoký počet dětí má jiné biologické otce než jsou muži zapsaní v rodném listu (nevím přesně, snad každé desáté dítě). Takže kdyby se měly rodokmeny sestavovat podle biologických otců, to by byl teprv zmatek. A to by bylo řevu v rodinách, obviňování a rozvodů a kdečeho...

Nene, otec je ten kdo vychoval - a šmytec! {smile}

(no flame please)
    

Re: hm - White Dog (web)
(27.11.2004 17:47:35)

Tady byse flejmovalo jedna báseň! {smile} Jen dvě poznámky:
1) Počet dětí, které mají jiného otce, než toho pána, který si myslí že to je, je minimálně 10%. Podle toho, co mi posledně říkal kamarád biolog je to až 30%, ale není v zájmu společnosti o tom moc mluvit a nějak to rozebírat.
2) Pokud je otcem ten, kdo vychovával, pak jsem bez otce, a sakra... {smile}
No flame plz.
    


Kde domov můj? - Petr Vlček (web)
(27.11.2004 00:50:38)

Tak to máme velmi aktuální hymnu .)
    


Není dobré pátrat po předcích - aTeo (web)
(27.11.2004 15:01:14)

Bohužel znám svůj rodokmen až do roku 1526 k bitvě u Moháče.
Můj předek byl patrně spoluodpovědný za smrt Ludvíka Jagelonského.
Další stopa vede do Osmanské říše kamsi v dnešním Turecku {smile}
Praděd však prý kolaboroval s nacisty (přihlášení k Říši v zájmu záchrany majetku) a tak žádná restituce, akurát neodbytný pocit, že degenerace rodu je již ve značně pokročilém stádiu...
    
HotLinks
Zpět na článek