.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

24.12.2004



který jsem vedl se svým pragmaticko-realistickým já při čtení předchozího příspěvku.


V komentářích k sofistikovanému řešení se rozjela diskuse o změně významu slov a o vývoji jazyka vůbec. Já si tu diskusi pročítal a najednou mé pragmaticko-realistické věčně oponující intelektuálovo já (dál jen P) prohlásilo:

P: Vždyť má ten Zdeněk pravdu. Jazyk se vyvíjí a s tím nic nenaděláš!

Já: Ale ne každý vývoj je ku prospěchu. Kdo posoudí, co je pozitivní vývoj a co slepá ulička?

P: Ve vývoji jazyka nejsou slepé uličky, všechno někam směřuje. Pokud se něco v jazyce vžije, má to právo být kodifikováno a stát se součástí jazyka.

J: Právo je hezké, ale otázka je — musí se to součástí jazyka stát? I když je to paskvil, ani ne přejatý, ale doslova opsaný, třeba z angličtiny?

P: Zrovna ty máš nejmíň co protestovat proti angličtině. S programátorským jazykem: „Mám tu hodnotu ve stringu” nebo „uložím to do keše”.

J: No, ano, jedná se o převzatá slova. Pojmenovávají něco, co se u nás nevžilo natolik, aby si to „lid” pojmenoval česky — ale to je obecně rys odborného jazyka.

P: Tak vidíš. Nad „zprocesováním pajplajny”, což je výraz manažerského odborného jazyka, se ale šklebíš...

J: Pozor! U „zprocesování pajplajny” mi nevadí ta pajplajna, ale to „zprocesování” — podle manažerského vzoru „vykomunikování”. Stejně jako by mi vadilo například „nakešovat” a „vykešovat” ve smyslu uložit do keše a odstranit z keše.

P: A proč? Vždyť je to naprosto regulérní způsob vytváření nových slov předponami... Pokud je slovo „kešovat”, tak může být i vykešovat a odkešovat, zakešovat... Když je od skladu odvozené uskladnění, tak proč by mělo vadit naskladnění a vyskladnění?

J: Nevím, ale tahle slova mi připdají hnusná. Umělá, šroubovaná, jako to vydodání...

P: Vydodání? Akorát dvě předpony, obě české, k českému slovu, co je na tom divného?

J: No že jsou dvě! Přeci nejsme Němci, abychom vytvářeli takováhle podobná vjedenkusdohromadyslepenáslova! To si klidně můžeme kodifikovat to Nekudovo „odpřipoposednutí”, přidávat k tomu malé pantomimické číslo a každému bude jasné, jaké tanečky při tom odpřipoposednutí na lavičce proběhly!

P: No samosebou že můžeme. Pokud to lid začne používat a stane se to všeobecně srozumitelným slovem, tak není důvod proč ho nekodifikovat! Uvědom si, že čeština je to, čím se mluví a píše, nikoli to, co je popsané v pravidlech.

J: Už jsem čekal, že se dozvím, že „čeština je o tom...”

P: Hehe... To bys ani nebyl ty, kdyby o tomhle nepadla řeč. Ale teď vážně: Co ti na otomovací vazbě vadí? Vždyť jí lidi rozumí, používají, je to živá vazba...

J: Ale je hnusná! Je to doslovný opis z angličtiny...

P: Hnusná, hnusná... To že se ti nelíbí ještě neznamená, že je špatná. Ani to že je opsaná z angličtiny! Z deseti miliónů lidí ji devět používá — podle demokratických principů je to tedy vazba správná a měla by se stát součástí pravidel. Už to vidím: „Být o (něčem)...” Z toho tě klepne, co?

J: Fujtajxl! Demokratická pravidla v jazyce, brrr! Demokratický jazyk je teď jiné, politicky korektní označení pro „jazyk mírného podprůměru”?

P: Elitářský nabobe! Jazyk není jen pro horních deset tisíc! A čeština už vůbec ne — vzpomeň si jak přežila. Jako jazyk chudých řemeslníků, podruhů, sedláků...

J: Ano. Na chvíli pak byla opět jazykem básníků a teď se díky vám, modernistům, z ní zase stane jazyk chudých řemeslníků, podruhů a sedláků. Lokajů ne, lokajové budou mluvit poangličtěle. Jazyk má být vznešený a krásný, aby mohl lidi povznášet. „Přiblížit jazyk k lidu” je jeden z největších nesmyslů. To máš jako „přiblížit básně lidu, zcivilnit je”... Větší blbost jsem neslyšel! Není třeba přibližovat básně lidu, naopak je třeba lid pozdvihnout k básním!

P: Á, pán má zase vznešené myšlénky! Když dojdou argumenty, vytáhne patos! Povznášet lidi jazykem! Stojí snad o to někdo? Nikdo nepotřebuje nechat se jazykem povznášet, jazyk slouží především k dorozumívání!

J: Jak vulgární... Pokud ano, tak v těch pravidlech taky bude „Já bysem, ty byses, my bysmese, vy bystese...”

P: A proč ne? Takhle se mluví, tak by se takhle i psalo. Bylo by to báječně jednoduché, rozhodně lepší než ty umělé vymyšleniny, co akorát každého matou a slouží snad jen k tomu, aby bylo ve škole podle čeho známkovat a aby se ti, co se je horko těžko naučili, mohli vytahovat na ty, co na to kašlou, co se potřebují jen domluvit...

J: Báječně jednoduché?! Pche! Byl by to paskvil!

P: Proč? Ty si totiž představuješ, že ta dnešní čeština je ta správná. Před sto lety by se o dnešním jazyku taky vyjadřovali jako o paskvilu. Kdybys zapátral, tak určitě najdeš nějakého Jindřicha Boleslava Chaloupku či nějakého podobného zastydlého obrozence, co se bude pohoršovat nad tím, že jsi teď nenapsal „pohoršovati”. Jazyk se totiž zjednodušuje! Vše směřuje ke zjednodušování — není čas učit se složitá pravidla a vyjadřovat se květnatě, jazyk je nástroj na domluvu mezi lidma a ne nějaká posvátná kráva!

J: Jednoduchý jazyk stačí jen jednoduchým lidem, kteří ho používají jako spotřební zboží. Přežvejkat, vyplivnout... Žádný čas na emoce nad jazykem, vždyť je to jen nástroj, jako třeba šroubovák. Kdo by se rozplýval nadšením nad šroubovákem, že? Chudoba používaného jazyka se odráží i v emoční chudobě. A pokud se bude jazyk „úředně zjednodušovat”, tak se za pár let Čech postaví v Louvru před Monu Lisu, podívá se na ní a řekne: „Hustý!”

P: A koho by to trápilo? Jen pár intelektuálů, co si budou psát svá pojednání a fejetony, své „češtiny na skřipci” a budou obhajovat něco, co lidi dávno nepoužívají a o co ani nestojí.

J: Lidi samosebou nepotřebují k dennímu dorozumívání „krásný jazyk”. Potřebují jazyk funkční. Ale jsem dalek toho, abych tvrdil, že takový jazyk je nedůležitý pro život.

P: Ale jo, ať si je ten tvůj krásnej jazyk — ale ať ho nikdo nevyžaduje jako normu. Ať zůstane jako archaická forma. V pravidlech bude: „My bysme, (arch. my bychom)...”, pravidla se zjednoduší, psaná forma se přiblíží mluvené a přitom té dnešní variantě budou lidé ještě několik set let rozumět. Asi jako my rozumíme Veleslavínovi...

J: Primitivní!

P: Ale realistické, bohužel pro tebe! Smiř se s tím, že za čas bude každému jedno, jestli třetí osoba množného čísla od „sedět” je „oni sedějí” nebo „oni sedí”, důležité je totiž sdělení a komunikace. A pokud budeš na takových kravinách bazírovat, tak budeš jen k smíchu.


Asi má pravdu. Asi budu.


Hezký Štědrý večer!


Zadal Arthur Dent, 24.12.2004 9:22:15, 39 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/1247

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

jazyk, jeho slo(u)žitost a této důležitost - wake
(24.12.2004 11:30:22)

podle mne kriplizování jazyka otomisty frikulíny a jinými polovzdělanci je přesně srovnatelné s kriplizováním jazyka vynálezci newspeaku. čím jednodušší a bezvrtošnější jazyk, tím jednodušší, bezvrtošnější, ekonomizovatelnější a ovcovatelnější jeho uživatel: "velmi se omlouvám, ale obávám se, že to nebude možné provést" "není možné to provést" "nejde to" "to sa spíš jalovica otelí než ..." pokud tato tvrzení jsou ekvivalentními sděleními, pak stačí přece pouze forma #3, že ?
    

Re: jazyk, jeho slo(u)žitost a této důležitost - pankreas (web)
(27.12.2004 17:50:28)

Tato tvrzeni nejsou ekvivalentni. Nikdo to netvrdi.
Nicmene oznacuji ekvivalentni "oznacovanou" situaci z hlediska cisteho popisu, ne kontextu a stylove roviny.
Vypoved neni (nemusi byt) jen cisty popis oznacovaneho bez zahrnuti mluvciho, jeho postoje, pozice, kontextu a konsituace promluvy.
    


K smíchu? - Vladimír (web)
(24.12.2004 11:50:46)

A proč byste měl být k smíchu? Protože by měly mít sdělení a komunikace přednost před způsobem podání?
Přece nechcete tvrdit, že kupříkladu jazyk používaný v SMS, protože je úsporný a sdělný, je krásný? A jaká část národa jeho prostřednictvím komunikuje!
Je skutečností, že všechno má své meze, tak i používání novotvarů nebo archaismů.
Ale rozhovor s vnitřním "já" je ze života. Díky za něj.
    

Re: K smíchu? - Arthur Dent (web)
(24.12.2004 14:47:19)

Já ne. To moje druhé, pragmaticko-realistické já, které tady hraje roli jazykových modernistů. {smile}
    


 - Willy (web)
(24.12.2004 13:22:36)

Také jsem se zabýval podobnými úvahami a dospěl jsem k závěru, že nemají smysl.
Když jsem ve škole napsal progresivním pravopisem "renezance", paní profesorka mi řekla, že se to sice může, ale ona by raději viděla "renesance". Odpověděl jsem jí, že ještě za první republiky byl běžný pravopis "renaissance". A na toho, kdo by napsal "renesance", jak ona chce nyní po mně, by se ještě před 70 lety dívali jako na nedovzdělance.
Jazyk se vyvíjí. Nemusí se nám to líbit, mužeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat...
    

Re: - Mata Hara Kiri (web)
(24.12.2004 13:48:09)

Domnívám se, že zrovna "renezance" ale není jen progresivně, ale hlavně blbě. {smile} Kde se původně psala dvě s, vyslovuje se 's' a tudíž není důvod psát z. Tedy žádná diskuze, komize, agreze, dizident atd. Naproti tomu třeba eroze nebo různé -izace mi nevadí, protože tam se 'z' přece jenom vyslovuje.

Samozřejmě mě opravte, jestli se mýlím, ale domnívám se, že 'diskuze' a podobné paskvily vzešly ze zmatku, který nastal v období, kdy již byla "upravidelněna" změna z původního ss na s, ale změna z původního s na z ještě ne, a tudíž se psalo zároveň "diskuse" (čteno "diskuse") a "erose" (čteno "eroze")...
    

Re: - Arthur Dent (web)
(24.12.2004 14:55:46)

Pamatuji se, jak jsem byl upozorněn, že není [dyskuze], alébrž vždy a jen [dyskuse], stejně jako je [demokracie]. Ale popravdě, jak mi správně napovídá moje druhé relativizující já, už nevím proč... Možná to bylo něco s těmi dvěmi S.

I když na druhou stranu: Kodifikují-li se změny s->z, proč tedy nekodifikovat změny ý->ej a é->ý (hodný -> hodnej, v té naší -> v tý naší), možná i rovnou é->ej (v tej naší)?

Z pozdravem "za češťynu jednodušejší"!
    

Re: - Roj (web)
(27.12.2004 17:18:13)

DiskuSe je kuliva znelosti:

OkluZe okluDuje, eroZe eroDuje, emiSe emiTuje...

V DiskuSi se diskuTuje, v diskuZi se diskuDuje. Prosim ctene diskuDery, aby sli diskuDovat nekam toprtele!

    

Re: - Arthur Dent (web)
(27.12.2004 18:07:39)

Kolize koliduje - ale ještě před časem to byla "kolise"...

Ale co krise/krize? Vždyť je kriTická, nikoli kriDická.

A inverze inverTuje, takže by měla být inversí...

Tak nevím.
    

Re: - pankreas (web)
(27.12.2004 18:19:37)

Mam pocit, ze kolega mluvi o vyslovnosti (proto nam tolik vadi diskuze). Ale jisty si nejsem.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(27.12.2004 18:29:24)

No, tím by odpadla ta krize a kolize... Ale co ta inverze? Výslovnost je se -Z-, ovšem inverTuje se...
    

Re: - Roj (web)
(27.12.2004 21:32:52)

IMHO to dela ta souhlaska pres inkriminalisovanym S/Z. U mych prikladu tam byly samohlasky.
Urcite byla kolise? To jsem nikdy nepsal ANI JA(!!), ktery pise "presiDenti se sesli v Prase" {smile}
Inverze je mozna znele "z" po znelem "r", fakt nevim, muzem podiskutovat {smile}
    


Re: - pankreas (web)
(27.12.2004 17:31:31)

Protoze y>ej atd. jsou zmeny typicke pro obecnou cestinu, nikoli obecnou moravstinu.
    


 - Pixy (web)
(24.12.2004 15:33:50)

Zaplať pánbůh za to, že není jen jedna čeština a tyto debaty nemají reálný smysl. Spisovná řeč totiž vždy koexistovala, koexistuje a i dále bude vedle ostatních rovin jazyka - spisovného mluveného, hovorového, obecného, různých argotů, slangů, o nářečích nemluvě. Čeština je výjimečná mezi jazyky tím, že nikdo nepoužívá a používat nebude její kodifikovanou podobou. Ta má pouze význam mezotvorný a trendový - kdo někdy četl Chrám i tvrz, tohle ví už dávno.

Zjednodušování gramatiky je platným trendem - ostatně čeština JE složitý a náročný jazyk a vzhledem k tomu, v jaké informační společnosti žijeme, je zřejmé, že - hlavně s ohledem na kvanta nových a stále přibývajících informací - si dnešní školák z proncipu nemůže natlouct do hlavy tolik z tajemných zákoutí češtiny jako jeho vrstevník před padesáti lety. Když si do detailu uvědomíte, co znají, vědí a umí dnešní děti oproti dětem třeba za první republiky, možná se vám z toho možná zatočí hlava... A to říká zrovna ten, kdo to neustálé pitvoření jazyka nesnáší a z prabídné znalosti jazyka a nsechopnosti jej pořádně používat u nastupujících generací je mu víc než smutno... Ale tak trochu to chápu.

Moc se mi líbil nedávný příspěvek aKB o tom, že by nebylo marné zrušit aspoň přísudkovou shodu - Slováci to ostatně před lety udělali a už to nikkomu ani nepřipadá divné. Já si až dosud myslel, že tohle ("ženy boli, domy stáli") je prostě ve slovenčtině od nepaměti - a fakt, že je to jen důsledek jazykové reformy z relativně nedávných let mi dost zásadně změnil náhled na evoluci i revoluci jazyka.

Přesto i nadále zůstávám jazykovým puristou (puritánem?)... >{smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(24.12.2004 15:41:49)

Nemyslím si, že čeština by byla jediným jazykem, jehož kodifikovanou podobu nikdo nepoužívá... {smile}

Snažil jsem se jen najít nějaké opodstatnění či oporu pro svůj jazykový purismus, jak to nazýváš - leč nenašel jsem, jak vidno.

Takže i nadále zůstávám přesvědčen o tom, že čeština je národním pokladem sui generis a že mé přesvědčení a staromilství je jen takový výstřelek. {smile}
    

Re: - letinka (web)
(25.12.2004 19:17:37)

Moc hezky napsané.
Nejspíš jsme výstřelkoví nejméně dva.
Nevadí mi vývoj, nechci, aby z češtiny byl jazyk duchů. Jen ji jako patriot mám moc ráda. Co mám ráda, snažím se respektovat. A některý vývoj mi, zdá se, moji mateřtinu znásilňuje, proto mi taková jazyková evoluce vadí.
    


Re: - pankreas (web)
(27.12.2004 17:46:47)

No ale vtip je v tom, ze normou te nikdo psat nenuti - norma jen ukazuje, kde se v moment kodifikace +/- nachazi neutralni stylova rovina. A kazdy at si pouziva, jakou stylovou rovinu chce, tot vse. "Zjednodusovani jazyka" neexistuje - celou domu se mluvi o zjednodusovani normy, coz je fundamentalni chyba zamenovat.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(27.12.2004 18:13:49)

Normativní spisovná čeština jako jedna ze stylových rovin jazyka se mi zamlouvá.

Asi mám problém v chápání slova "norma".
    

Re: - mudd (web)
(29.12.2004 08:55:22)

Není náhodou norma to, co se zkouší ve škole? {wink}
    


 - HUB (web)
(24.12.2004 16:28:15)

Přeji hezké Vánoce PNBlogu!
    


A já jsem asi blbej. - Vesničan (web)
(27.12.2004 11:39:31)

Zase něčemu neromumím! Ztracená progresivita! A já, blbec, momentálně zavostalej! Já to nepochopil! Vždyť já jsem vlastně příslušníkem národa, který se chová ke svému jazyku nejmodernějším možným způsobem. Nejenom že mu vývoj dovoluje, dokonce mu ho i nařizuje. Maně jsem si vzpomněl na diskuse, probíhající před několika málo lety, v německy mluvících zemích, když došlo ke změnám v pravidlech němčiny. A celkem živě si pamatuji předcházející všelidové rozpravy. A přesto v němčině něco jiného píší a něco jiného čtou. A to je ještě ucházející. To zatracená angličtina je horší. Ty shluky písmen na papíře se vyslovují úplně jinak, než by člověk předpokládal. A to nemluvím o francouštině! Nevím, existuje-li jediné francouzské slovo, které se čte tak, jak je napsáno!
    

Re: A já jsem asi blbej. - Arthur Dent (web)
(27.12.2004 12:51:40)

Jedno francouzské slovo jsem našel. Píše se "E?", vyslovuje se "E?" a znamená "Promiňte, ale mám dojem, že jsem ne zcela rozuměl vašemu lyonskému dialektu..." {smile}

Ve Francii jsem ho používal velmi často.
    

A já myslel, že je to rusky: - Vesničan (web)
(27.12.2004 19:03:14)

"Promiňte, milý příteli, zřejmě jsem ne dosti správně pochopil význam vámi proneseného sdělení."
Ale je možné, že je to z francouštiny přejaté. Oni ti Rusové byli dlouho s Francií ve velmi úzkém kontaktu.
    


Re: A já jsem asi blbej. - noname (web)
(27.12.2004 17:30:11)

to je právě ten chybný pohled zvenčí. Naopak angličan by tvrdil, že se čeština nečte tak jak se píše. Jejich písmenka a skupiny písmenek se prostě píšou stejně jako v češtině, ale čtou jinak.
Jinak já se snažím psát vždy spisovně a správně (samozřejmě chyby dělá každý), snažím se používat česká slova namísto anglických, snažím se anglická slova pro která neznám dostatečnou náhradu neskloňovat ("v software" místo "v softwaru" či "chyba software" místo "softwareová chyba" a podobně), případně takové blbé slovo dám do uvozovek, a slova, u kterých se mohu domnívat, že je čtenář nezná či by některého mohlo urazit prostě nepoužívám. A tak si nepamatuji, že by u nějakého mého článku byla diskuse nad nějakým slovem (a to píšu technické a hodně specializované články). IMHO to tedy jde, každé veřejně píšící individuum by si mělo uvědomit, že píše pro ostatní, nikoliv pro sebe a tudíž musí přizpůsobit svůj jazyk. Psát jak zobák narostl může každý akorát do vlastního bloku, který bude číst jen on sám (neplést s blogem). A určitý odborný žargon lze prominout úzce odborně zaměřených serverech (ale i tam by měl člověk předpokládat jen minimální možnou znalost).
    

Re: A já jsem asi blbej. - pankreas (web)
(27.12.2004 17:40:24)

No, u slov v danem kontextu vzitych takove prepisovani a neslonovani bohuzel casto prispiva spis k mirnemu zneprehledneni textu (oko se na takovem vyrazu "zadrhne"). "Softwareový" je podle mne uz dnes zbytecnost. Ale je to slovo pomerne mlade, proti gustu... Uvidime za pet let. Ja citim, ze se te nesklonnosti cestina vzpira. Nez se slova stanou obecne znamymi, je dobre ukazovat, odkud prisla; pak uz ne. Taky byste dnes asi premital nad slovy psanymi jako "engagement" nebo "chauffeur". Psat o "hokeji" vam prece taky potize necini, nebo? Na druhou stranu, "viska" je vyraz, ktery mi taky vadi (snad kvuli tomu, ze rusi kulturni rozmer whisky?).

Odborne texty vubec jsou pomerne specificke utvary, kde bych byl s pouzivanim ceskych ekvivalentu opatrny. Router namisto smerovace myslim nevadi; jeste horsi situace je u oboru, kde je terminologie obecne dosti v pohybu a ceska nahrada je opravdu jen letmym priblizenim dle jednoho smeru, ne plnou ekvivalenci. Pak nasinec stravi nekolik zbytecnych odstavcu, kde se definuje vyraz CZXXX jako odpovidajici vyrazu DEYYY, ne FRZZZ nebo RUQQQ, ve kterych byl CZXXX take pouzivan.
    

Re: A já jsem asi blbej. - Arthur Dent (web)
(27.12.2004 17:59:20)

Připomněls mi jednu počítačovou nejednoznačnost, a to konkrétně "zalogovat". Viz "Každé zalogování do systému je zalogováno" (každé přihlášení je zapsáno do logu) {smile}
    

Re: A já jsem asi blbej. - pankreas (web)
(27.12.2004 18:03:28)

To uz je pak editorska prace{smile}
    


Re: A já jsem asi blbej. - thingwath (web)
(27.12.2004 22:20:25)

Slyšel jsem o manuálu, kde byl výraz 'jumper' (takový ten kousek plastu a kovu, kterým spojujete vývody na desce zpravidla za účelem něco nastavit, typicky u IDE disku master/slave režim) přeložen jako 'skokan'. Tedy, nechtěl bych při instalaci nového kusu hardwaru luštit, co kdo náhodou jak přeložil {smile}
    

Re: A já jsem asi blbej. - Arthur Dent (web)
(27.12.2004 22:59:51)

Tohle je taky zajímavá věc. To, co se označuje u nás slovem "jumper", tedy [džampr], se v katalozích výrobců tohodle šmejdu nazývá spíš "shunt" (překlad nebudu hledat, tipnul bych si "zkratovač"). "Jumper" bylo něco, co sice sloužilo ke stejnému účelu, ale vypadalo to naprosto jináč a jinak se to používalo - "shunt" se nasazuje na ty vývody a "jumper" se strkal do děr (byla to taková drátová propojka).

Ovšem dnes už se "jumpery" skoro nepoužívají, většinou se používají ony nasazovací "shunty", takže hrozilo, že by klesla úroveň zmatku. Proto někteří výrobci tu malou plastovou věc označují výrazem "shunt jumper", popřípadě "jumper (shunt)".

Prase aby se v tom vyznalo! {smile}
    

Re: A já jsem asi blbej. - Vesničan (web)
(28.12.2004 17:45:28)

Shunt, překládal náš profesor fyziky na gymplu jako "bočník". Bylo to něco v souvislosti s odporem a jeho poloviční hodnotou, nebo co. Ale výraz "jumperem přemostíme to a to" pokládám za svůj příspěvek do odborné literatury.
    


 - Lokutus (web)
(30.12.2004 10:40:32)

Většina lidí rozumí a používá češtinu své generace a odmítá se přizpůsobit vývoji. Jakmile někdo v diskuzi píše "diskuse", tak je jasné, že to není mladý cucák.

Já bych byl pro sloučená pravidla. Nerušit to, co je zaběhnuté, ale případně rozšířit o nové výrazy a obraty.
    

Re: - pankreas (web)
(30.12.2004 15:07:43)

Ale tak to preci je! Pravidla + dodatky zmirnuji kontroverzni zmeny jejich rozvolnenim do dublet.

Jinak me strasne fascinuje posedlost Cechu tou podivnou knizkou jmenem "Pravidla". Nic takoveho jsem jinde nevidel - podivna rada abecedne serazenych slov bez vykladu vyznamu. Cesi vubec na pravopisu strasne baziruji, a myslim si, ze az prilis. Pravopis je prece jen dohoda, jak budeme graficky vyjadrovat promluvy. Navic cestina ma pravopis myslim velmi jednoduchy! Ze by to bylo debilnim skolstvim, ktere na pravopisnych chytacich baziruje kvuli tomu, ze se podobne testovani snadno hodnoti?
    

Re: - Arthur Dent (web)
(30.12.2004 15:11:15)

Copak pravopis, ale takový "větný rozbor", to je teprve školní češtinářský masakr! {smile}
    

Re: - Lokutus (web)
(30.12.2004 18:59:50)

Na základní škole jsme vždy psali diktát a větný rozbor toho diktátu. Každá část se známkovala zvlášť. Já měl pokaždé 1 z diktátu a 5 z rozboru. Nikdy jsem si nedovedl zdůvodnit, proč jsem to napsal tak, jak jsem to napsal. A proč je to správně. Asi to bylo tím, že jsem jako dítě přečetl mraky knížek.

A zajímavé bylo i to, že většina holek ve třídě měla rozbor za 1 a diktát byl většinou propadák za 3,4, nebo i 5.
    


 - Lokutus (web)
(30.12.2004 10:44:28)

Ještě by mě zajímalo, zda se vánoce píší s malým "v", nebo velkým "V". Já je píši s malým.
    

Re: - pankreas (web)
(30.12.2004 15:02:54)

Dle 11 let starych novych pravidel s velkym.
    

Re: - Lokutus (web)
(30.12.2004 19:00:46)

No vidíte. A nedávno mi někdo říkal, že podle nových pravidel je to jedno. Ví to vůbec někdo stoprocentně?
    


 - Mormegil (web)
(03.01.2005 14:17:16)

Takový text by mě docela pobavil, kdybych poslední dobou nemusel přežívat dost vážně myšlené debaty na podobné téma u jednoho projektu, na kterém mi záleží... (Vizte [cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie]:Spor_o_pravopis a [cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie]:N%C3%A1vrhy_pravidel_pravopisu a pár dalších stránek kolem.)
    


Smlouvy - Petr (web)
(02.02.2005 14:45:11)

Je tu jeden detail. Jestliže nám nebude vadit, že z nezájmu o vlastní jazyk se klidně během jedné módní vlny otočí smysl slov o 90 stupňů, pak nás nesmí překvapit, že si přestaneme v některých kritických situacích rozumět. A nepomůže ani psát si dohody na papír. Právní smlouvy si zřejmě budeme psát latinsky, protože čeština bude dobrá jenom k TV NOVA žvanění. Stačí se podívat na US angličtinu. 90% amíků není schopno porozumět kontraktu. Proč ne? Vyděláme. (práv.)
    
HotLinks
Zpět na článek