.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

06.03.2005



Ostrou chůzí kráčím k Pojďme brát ům, půvabnému městečku na Labi. Můj pochod je mnohoúčelový a skrývá nepřeberně rozličného ponaučení.

Trochu toho pohybu opravdu potřebuji, nechci vypadat jako ugandský velehroch. Chůze je asi to jediné, co si se svým zádovým neduhem mohu dovolit.

Také si chci dát svařené víno, čokoládu, kulicha a opravu hodinek. A také eňo — ňuňo pivo.

V Pojďme brát ech se totiž skoro každou sobotu koná takzvaná burza. No, na rovinu, je to vietnamský trh, hrůza a děs. Ale svařák tam mají výborný, udělal by mi dobře na hlas. Já už asi týden nemohu mluvit, místo obvyklých vět, jako třeba „hospodářsko politická situace v severovýchodním Bhútánu je stabilizovaná, což se ovšem dalo očekávat” říkám jen „chííí síííp fííí chíííí sííípchchch”, čemuž nikdo nerozumí.

Čokoládu jsem si chtěl dát proto, že mi ta laciná z tržišť chutná prostě nejvíce (nejsem znalec).

Na hodinky jsem chtěl nový řemínek a baterku, mám tam známého, který tam různé časoměry prodává a servisuje.

Nejpodstatnější je ten kulich. Jak chodím ostříhaný na krátko, tak se mi v zimě pokrývka hlavy opravdu hodí.

V mém okolí se ale vyskytují kulichožrouti. Kdykoliv si koupím čepici, kulicha, nebo něco podobného, do třech týdnů mi to nějaký kulichožrout sní. Nedá se s nimi bojovat, nestačí si na kulichy dávat pozor, kulichožrouti jsou mazaní a vždy zvítězí.

Kulich je jediná část oblečení, kterou jsem ochoten koupit u Vietnamců. Není vidět jeho původ, je levný, a stejně o něho do třech týdnů přijdu. Jiné oblečení tam nekupuji, prostě se to nevyplatí.

Abych to nezamluvil. Přijdu na „burzu”, tam asi 3 stánky, svařák nikde, čokoláda nikde, hodinář nikde a kulichy nikdo nemá. Grrr. Koupím si kulicha na náměstí, je tak hnusný, že doufám, že se kulichožrout dostaví dříve než obvykle.

Naštěstí Pojďme brát y disponují ještě jedním úkazem, kterému se říká Bílá růže. Pivo tam mají excelentní, to já zase dokážu ocenit.

Dopíjím první, když si ke mně přisedne podivný týpek. Asi trpí nějakou mánií, či co, pořád mi něco vykládá. Já ho neznám, navíc nemohu mluvit, takže ho nechávám, ať se vykecá.

"Stopade!" vykřikne a položí přede mně na stůl nové džíny.
"Síííp chííí fííí to nic sííp nevydrží, nějaký chrrrsííp kalhoty za stopade" oponuji.
"Haha, pane! Ten materiál! No šáhněte si!" strká mi džíny značky Bai Ming pod nos. Sáhnu si, a nevím, co si mám myslet. Můj kapesník je z pevnější látky.
"Sííp jo chííí, vypadají sííp dobře.", pochválím mu je, ať mám pokoj.
"No aby ne, pane. Jednou jsem s doktorem Žouželkou bral prémie..." ...nevím, kdo je dr. Žouželka... „...a tak jsme si šli koupit džíny. Von si koupil Levisky, to si teda dal. To bylo eště za komunistů. Ale já, já si koupil prostějovský HISky. To byly pane kalhoty! Vydržely a ještě dneska v nich chodim kydat hnůj!”

HISky nosím také, ale hnojem neoplývám, co se dá dělat. Pán naštěstí odchází a já mám klid.

A cestou zpět se stala ta nejneuvěřitelnější příhoda této zimy. Nalevo Labe, napravo lesík, asfaltová stezka, tři stupně pod nulou (odhad), a po asfaltu se plazí mega giga obří strašlivácky chlupatá housenka. Plazí se k vodě, asi se chce vykoupat.


Zadal White Dog, 06.03.2005 3:08:34, 9 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/1312

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - ambivalentní (web)
(06.03.2005 10:16:18)

Hehe {big grin}))
Kulichožrouti rulez... ale je na ne dobrý lék, chce to ve velkém nakoupit laciné černé kulichy z armyshopu. Vyjdou levněji, vypadají lépe a jsou všechny stejné, takže si nikdo nevšimne změny {smile}

No, ale kde se pak vyplatí nakupovat, když ne u stánků? Ve většině kamenných obchodů, které v Praze znám, je poměr kvalita / cena ještě horší než u stánků: cena desetinásobně vyšší, kvalita dvakrát vyšší. Dám dvě stě za boty, které se rozpadnou za měsíc, nebo dva tisíce za boty, které se rozpadnou za dva měsíce? Navíc, v prvním případě nemůžu reklamovat, protože trhovce nenajdu; v druhém případě nemůžu reklamovat, protože mne budou mít za idiota a vysvětlí mi, že jde o běžné opotřebení (prošlapaná podrážka za dva měsíce...)

Taky bych třeba rád boty, které se při mých sto třech kilo (samé svaly {big grin} neošlapou po půl roce obdenního nošení až na vložku... ale ukažte mi takové, aby zároveň nestály osm tisíc... {sad}
    

Re: - anicka (web)
(06.03.2005 18:02:54)

Moje boty sice staly skoro ctyri tisice, ale uz je nosim nejake tri roky temer nepretrzite a prestoze nevypadaji jako nove, slouzi stale dobre. Koupila jsem je v jedne z pobocek prodejny Alpinus.
    

Re: boty - wiki (web)
(07.03.2005 08:32:51)

jj, dobre boty je docela problem. uz rok shanim svou oblibenou znacku bot: Gladiator Thor.

Proc oblibenou: protoze pomer kvalita cena je fakt supr. pred 5 lety me staly 4 tisice.

Minulej rok se me unavou materialu (nosim je nepretrzite leto zima) protrhla kuze, tak jsem zacal shanet nove. Netusite jakej je to problem kdyz v obchodech u nas v Brne maji jen levne (1500) polske napodobeniny s italskymi podrazkami. Dokonce uz jsem komunikoval i s distributorem z Cerne mury v Praze, ale ani tam je nemaji. Co delat? Nakupovat v jine zemi?

    


Re: - White Dog (web)
(07.03.2005 12:17:42)

Já koupil výprodejové Reeboky v Tescu na Národní, nosím je už rok, skoro pořád, a nevidím na nich jedinou známku destrukce. Stály 1600. Předtím jsem koupil výprodejové Adidasky za 2000, nosil jsem je 3 roky - skoro pořád, v létě, v zimě.
Oboje boty byly poměrně decentní, hnědé, kotníčkové, dalo se s nimi chodit do lesa i do práce. A kamarád má Salamandry, už je nosí 11 let (pouze v zimě) a pořád drží. Mají jedinou drobnou nevýhodu - jsou tak hnusné, že bych s nimi nešal ani na záchod.
Špatné zkušenosti mám nicmnéně se zančkou H* *** a O******** (nebudu jmenovat).
    

Re: - matejcik
(07.03.2005 16:13:15)

no a zrovna s druhou (ne)jmenovanou značkou mám zkušenosti naopak velice dobré. pořídil jsem si od nich boty pro běžné nošení asi před rokem a půl, nosil jsem je dnes a denně, a hodlám je nosit ještě nějaký ten rok. zatím nevykazují známky opotřebení.
pořízeny za 1300,- v nějaké slevové akci...
    


Možná jsme se na tom - aTeo;) (web)
(06.03.2005 11:11:04)

svařáku na Jízdárně u stolku s kulatými otvory někdy sešli. Kousek odtud totiž bydlím, hned vedle Oldy, majitele White rose. Potvrzuju, že má nejlepší mok široko-daleko. Však to taky ocenil pivovar titulem: "Nejlépe ošetřované pivo".
Jo, jo, dobře se žije ve městě Pode brody....
    

Re: Možná jsme se na tom - Bedřich (web)
(08.03.2005 23:52:48)

To pivo tam maj dobrý a ještě lepší je asi tak sedm kiláků po proudu. {smile}
    


kulichožrouti - Netorack (web)
(07.03.2005 18:03:32)

Kulichožrouti jsou svině... Já zase nosím podzim-jaro kšiltovku, a taky se mi jich za sezonu pár ztratí.. Jenže já si potrpím na kvalitní, takže ty ztráty jsou citelnější než u šikmookého kulicha.
    


Jak proti kulichožrotům - Bedřich (web)
(08.03.2005 23:51:15)

Musíš si dávat na kulicha neustále pozor. Třeba takovej Lenin, ten si vždycky držel čepici v ruce, i když byl v kruhu svých nejlepších přátel.
    
HotLinks
Zpět na článek