.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

01.04.2003



Zatím největší bomba, která se mi dnes dostala do ruky, je naše vnitřní směrnice, nazvaná Metodická příručka pro činnost zaměstnanců při ohrožení objektu bombovým útokem. Nejhorší na tom je, že je myšlen vážně.

Vybírám: V případě výhrůžky telefonem je třeba ihned vyplnit formulář, který má kolonky:
  • Text zprávy
  • Kde je bomba?
  • Kdy vybuchne?
  • Proč to (volající) dělá?
  • Kdo (volající) je a čím je?
  • Zprávu přijal (jméno, adresa)
  • Čas

Po ukončení telefonátu je třeba vyplnit další formulář:
  • ODKUD PŘIŠEL HOVOR?
  • VOLAJÍCÍ — muž, žena, dítě...
  • HLAS — zastřený, hluboký, drsný, měkký...
  • ŘEČ — pomalá, rychlá, zřetelná, huhlavá, opilecká...
  • JAZYK — spisovný, hrubý, vulgární...
  • PŘÍZVUK — regionální, místní, cizí
  • PODÁNÍ — klidné, zřetelné, nervózní, hysterické, žertovné
  • ZVUKY V POZADÍ — ticho, kancelář, továrna...

Teroristů bychom se asi nejjistěji zbavili, kdybychom s nimi začli ty dotazníky po telefonu vyplňovat...


Zadal Arthur Dent, 01.04.2003 13:14:45, 1 komentář...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/15