.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

05.10.2003



Dva příspěvky v jednom! Ušetříte si kliknutí myší a přečtete si něco o Znalci Filmů a doporučení zároveň.

Bylo — nebylo, před lety se u mě doma objevilo video. Nikdy jsem ho nepotřeboval, ale když už se usídlilo vedle televize, řekl jsem si, že bych ho mohl občas využít.

Zaznamenal jsem existenci provozoven, zvaných videopůjčovny. A i v tom vidlákově, kde bydlím, jedna fungovala.

Existovalo mnoho filmů, které jsem chtěl vidět. Tak jsem se poprvé do oné videopůjčovny vydal.

Tato půjčovna patřila pod místní kino, onen biograf byl v majetku města. Což mělo jednu nevýhodu — velitelem videopůjčovny byl (a stále je) pán, který svou práci nebere jako službu veřejnosti, ale jako zaměstnání.

Přišel jsem tedy poprvé do půjčovny, zjistil, které úkony musím provést, abych si mohl filmy půjčovat a začal se rozhlížet, co mi vlastně mohou nabídnout.

Výběr byl na první dojem veliký, obrovský, neuvěřitelný. Jedna kazeta vedla druhé. Ovšem kvantita jaksi nekorespondovala s kvalitou — alespoň podle mého vkusu.

Třetina kazet byla z kategorie erotických, případně porno filmů. Nic proti tomuto žánru nemám, ale sledování stokrát stejného děje by mě asi omrzelo. Další kategorií byly akční filmy a takzvané rodinné komedie. Tedy zase nic pro mě. Až v poslední třetině sortimentu se dalo vybírat.

Na stolku leželo několik šanonů (katalogů) s filmy. V plastových deskách tam byly okopírované obaly od kazet, takže bylo možné zjistit, o čem který film je. Na obalu katalogů byl vždy nápis, který měl charakterizovat kategorii filmů. Z šesti šanonů byly dva označeny jako „akční”, dva jako „erotika”, jeden jako „komedie” a jeden jako „dětské”.

Ovšem já nepotřeboval vybírat. Měl jsem jasnou představu, co chci vidět. Problém byl v tom, že jsem nevěděl, v jaké kategorii ho hledat.

Tak jsem bral jeden katalog za druhým a pátral.

Pan půjčovatel mě sledoval velmi bedlivě a neustále mi připomínal: „nový akční sou v tamdletom katalogu.” Ovšem já akční filmy nemusím. Tak jsem to pánovi řekl.
"Jo jasně. Ale řikám, akční sou hlavně tamdle"
"Já akční neshánim"
"No jasně, já vim, jen řikám, že sou tamdle"

Film jsem nikde v katalogu nenašel.

"A co to vlastně sháníte?"
"Menuje se to Angel Heart."
"Jo? To je andělský srdce, žejo?" — půjčovatel projevil hluboké znalosti angličtiny.
"Ten název se nikdy nepřekládal, je to prostě Angel Heart."
"Jo? Nojo. A je to akční? Esi je to akční, tak by to mohlo bejt tamdle v tom katalogu."
"To se nedá takhle zařadit, esi je to akční."
"Nojo, ten název jsem v životě neslyšel, kdo tam hraje?"
"Robert De Niro a Mickey Rourke, možná jste ty jména už někdy slyšel, když pučujete kazety" odpověděl jsem a pomalu jsem začínal mít pocit, že mi pan vedoucí jde na nervy.
"Alé jó, někde sem to slyšel. A fakt se nechcete podivat do těch akčních?"

Tak jsem si půjčil něco jiného, akčního, a šel pryč. Jestli mají třeba film „Blade Runner”, který bych si také rád půjčil, jsem se ani neodvážil zeptat.

Pan vedoucí nebyl žádný akční mlaďas. Bylo mu asi 50 let a působil dojmem velmi rozvážného člověka. Proč mi neustále nutil něco akčního vážně nechápu.

Abych nezapomněl — na odchodu jsem se ho zeptal, jestli nemá nějaké kazety s kresleným seriálem „Simpsonovi”. Odpověď — „to ne, to je nějakej debilní seriál, to tady nevedu.”

Film Angel Heart jsem si o několik let později nahrál, když šel v televizi. Je to skutečně lahůdka. Děj je opravdu promyšlený a nepustí vás až do konce.

Příběh se odehrává někdy na přelomu čtyřicátých a padesátých let v Americe. Soukromý detektiv (Mickey Rourke) dostane zakázku od neznámého člověka (Robert De Niro). Má najít něhoho, kdo tomu neznámému něco dluží. Detektiv nabídku přijmě (podmínky jsou lukrativní) a zahájí pátrání.
Celá akce se však stále komplikuje. Osoby, které přivádějí detektiva na stopu, záhadně umírají a na konec čeká odhlalení, které opravdu překvapí.

Film je to naprosto brilantní, a oba herci se skutečně překonávají.

Mimochodem — viděl jsem i recenzi, kde srovnávali tento film s dílem, které Arthur recenzuje v jednom svém příspěvku. Oba filmy, ačkoliv jsou každý o něčem jiném, jsou si velmi podobné. A oba jsou výborné!

P.S. hodnocení pod příspěvkem se týká filmu, ne pracovníka videopůjčovny.



Zadal White Dog, 05.10.2003 15:33:33, 1 komentář...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/495

Hodnocení: 4

bodbodbodbod
Čím víc psů tím líp. Pět psů je maximum.