.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

06.10.2003



a rozhodně mě to neposiluje aneb Těžký život sovy.

Jsem sova. (Ne ta v síti!)

Někdo je holt skřivánek a dokáže radostně vstát v půl šesté, navíc ho to těší a je plný optimismu. A cítí se povinen ten svůj ranní optimismus rozdávat. Na školním výletu v sedmé třídě jsem to zažil — spolužačka v tuhle nekřesťanskou hodinu otevřela okenice a zakřičela do údolí: „Dobré ráno, sluníčko!” Klasický příklad je Dušek v Pupendu: „Vstávejte, za 15 minut vám bude zvonit budík!”

Oni sice jsou ráno plni energie, ale ve dvě odpoledne s nimi už není pořízení a v sedm večer už mají namířeno do hajan.

Naproti tomu já jsem sova. Když jsem donucen vstát před osmou hodinou (a to je každý den kromě víkendu), mám celý den zkažený. Po ránu mi trvá nějakou dobu, než se rozpohybuju, než se dostanu na provozní teplotu — zato mohu pracovat klidně přes půlnoc, protože večer jsem (pro skřivana paradoxně) plný energie a nápadů. (S čímž souvisí moje potíže s usnutím — jakmile v noci ulehnu, hlava mi jede na 150% a s tím se dost dobře usnout nedá.) Dalo by se říct, že stejně jako skřivan odpoledne sílu ztrácí, tak ji já dopoledne získávám.

Tak to zkrátka je a tyhle dva typy lidí jsou přibližně půl na půl zastoupeni v populaci. A proto je mi divné, že veřejné mínění a síla zvyku protežuje skřivany. Od přísloví (o ranním ptáčeti je nejznámější příklad) přes pohrdavé výrazy jako je „flamendr” až po to, že se v továrnách doteď pracuje od šesti, všude jinde od osmi. Přitom by snad nebyl takový problém posunout vše o hodinu — továrny od sedmi, úřady a školy od devíti. Argument, který jsem slýchal dřív, tedy že by si lidé ani nestačili nakoupit, je zcestný — vždyť i obchody by měly dobu posunutou...

Tohle ranní vstávání je naše kuriozita a pokud mohu věřit té historce s Franz Josefem, funguje to stejně ve všech zemích bývalého Rakouska — Uherska. A to proto, že Franz Josef trpěl stařeckou nespavostí a nutil všechny okolo sebe, aby vstávali s ním. A výsledkem je to, že lidé mají amputovaný večer.

Teď Škromach pyskuje cosi o čtyřicetihodinovém pracovním týdnu, což prý po nás chce EU (přitom EU hovoří o 48 hodinách), protože zájmem EU je, aby zaměstnanci byli odpočatí. A není náhodou zájmem EU, aby se polovina zaměstnanců ráno vyspala?


Kdysi jsem o tomto problému diskutoval s otcem a říkal jsem: „Problém by snad byl jen v zemědělství, kde ta kráva musí být brzo ráno nakrmená a podojená...” a otec, zemědělský inženýr, opáčil: „Kdyby kráva nedostala ve čtyři ráno, ale v sedm, tak by si zvykla.”

Ale asi by si nezvykli ti lidé...


Zadal Arthur Dent, 06.10.2003 10:03:48, 16 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/497

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - Jura (web)

Máš na mysli to přísloví o ranním ptáčeti, které dál doskáče, ale taky dřív chcípne?{smile}
    


 - fczbkk (web)

Ja osobne som ranné vtáča. Každý deň vstávam sám od seba medzi piatou a šiestou a som plný energie a životného optimizmu. Do takej desiatej hodinny dopoludnia som maximálne výkonný a dokážem toho stihnúť strašne veľa. Naopak okolo druhej popoludní začínam byť unavený a síce som schopný fungovať do nejakej desiatej večer (kedy spontánne zaspávam), ale už po mne nie je možné chcieť, aby som odviedol nejakú serióznu prácu.

Nedávno som sa kvôli tomu so svojim zamestnávateľom dosť posekal. Začína sa tu totiž od deviatej a ťahá sa do šiestej. Takže ja som sa ráno pár hodín nudil, potom som trčal v hnusnej dopravnej zápche, prišiel som do práce akurát keď som začínal prichádzať o energiu a popoludní som sa už len flákal alebo sa do práce nútil, pretože mi to nešlo. Nakoniec sme sa dohodli, že budem do roboty chodiť na siedmu a odchádzať niečo po štvrtej, vďaka čomu ráno odvediem spústu práce ešte než prídu kolegovia, väčšinu toho dokončím ešte pred obedom, poobede už len obídem kolegov a zistím čo po mne budú chcieť (aby som vedel čomu sa mám venovať na druhý deň ráno) a idem domov. Vyhnem sa zápcham a hlavne mám čas na to, aby som si šiel napr. zahrať basket (čo som doteraz nemal, pretože som sa domov vracal hrozne neskoro).

Chápem nočných vtákov (sovy), ale bol by som rád, keby aj oni chápali mňa (ranné vtáča). Doteraz totiž som sa príliš často stretával s nepochopením a až odsudzovaním môjho prirodzeného biorytmu.

Ďakujem za pozornosť.
    

Re: - Arthur Dent (web)

Mohu se pod ten závěr podepsat.

Chápu skřivánky, ale byl bych rád, kdyby i oni chápali mně. Doteď jsem se totiž příliš často potkával s nepochopením a až odsuzováním mého přirozeného biorytmu.

"Vstávej, lenochu!" a "Jdi už spát!" jsou věty, které mě pronásledují...

Stejně jako ty máš největší výkon v šest ráno, mám já nejlepší formu mezi devátou večerní a druhou v noci... Navíc je všude božský klid a já se mohu soustředit na práci.
    


Spřízněná duše :-) - SuE (web)

taky su sova a stálo mě to těžký boj, domluvit si pracovní dobu aspoň od 8, když všichni ostatní (a uředníci dobrovolně - nechápu, mohli by od 7) chodí na 6 ráno.
    


Soužití - Tokugawa (web)

Tokugawa = skřivan
Gaia = sova
Soužití Tokugawa + Gaia = problém

Nakonec jsme udělali kompromis. Já chodím spát o dvě hodiny později a Gaia o dvě hodiny dřív. Výsledkem je, že jsme oba neustále unaveni.
    

Re: Soužití - Trillian (web)

co mi to jen...
já jsem takový noční pták, má drahá polovička by zase vstávala nejraději snad ve tři ráno, což mám regulérní R.E.M.

teď mne napadá, co bude chudák Andulka? :o))
    

Re: Soužití - Tokugawa (web)

Andulka to vyřešila originálně: Spí neustále :o)
    


Re: Soužití - Radek

Tohle jsem přesně já + moje žena. Zjistili jsme to zcela spontánně poté, co nám došlo, že já vždycky dělám večeři a žena snídani. Ten druhý by toho prostě nebyl v tom čase schopen.
    


 - loar (web)

Já jsem taky sova a nejlíp je mi po desáté večer. Naštěstí mi v práci tolerují příchody kolem 9 ráno. Škola pro mě ale byla utrpení. Taková cvičení Z fyZiky od 7:20, to byla dokonalá katastrofa... {big grin})
    


jsem taky sova - Ivan

a taky mi připadá, že u nás jsme považováni za jaksi nenormální jedince a potažmo flákače (zkuste třeba zaměstnavateli navrhout, že budete chodit do práce od desíti). Naštěstí pod vlivem okolního světa se to pozvolna mění, takže možná, že třeba za deset let bude člověk makající od šesti docela kuriozita.

A ještě jazyková poznámka Arture: není protěžovat, ale protežovat, z francouzského protegér - chránit, nikoli od slova tíha {smile}
    

Re: jsem taky sova - Arthur Dent (web)

Tohle zní logicky. ČNK uvádí 4 výskyty "protežovat" a jeden výskyt "protěžovat". Přiznám se, že jsem o tomhle slově nikdy nepřemýšlel, vždy jsem ho slýchal a čítal jako "protěžovat". Přitom znám jak to to původní slovo, tak i podobná (protekce, říšský protektor, stejně tak protektor na pneumatikách).

Díky, jdu to opravit...
    


Sova + skřivan - Mysh (web)

Taky to máme s Altairem tak blbě rozdělené, já vstávám s východem slunce, on před dvanáctou z pelechu dobrovolně nevyleze. Bývaly doby, kdy jsme bydleli v jedné místnosti, ale v podstatě jsme se vůbec neviděli, protože když Altair šel spát, já vstávala a naopak. Teď naštěstí oba pracujeme doma, takže společné akce pácháme v kompromisní době 16:00 až 20:00, kdy jsme oba schopní rozumné aktivity.
Doba, kdy je normální vstávat, se dost liší podle národních zvyklostí, šancí pro sovy je třeba takové Španělsko, kde menší obchody otevírají v 10:00 a zavírají ve 22:00.
    


I já jsem sova... - pixy

... a moje žena je cosi mezi. Mám podezření, že sova, násilně přeskřivaněná. Leč do práce v 8.30 v Praze musí vstávat v 6.30 doma, takže jí asi nic jiného nezbývá. Ale že není až takový skřivan, soudím podle víkendů, kdy i já jsem schopen vstát dřív (před desátou to nebývá).

Ale to "a nepůjdeš už spát?" slýchám taky až příliš často{wink}

Kdybych měl žít sám a jen podle svého biorytmu, patrně vstávám kolem poledního, do večera se tak nějak flákám a pracuju večer od osmi do pěti ráno. To se dělá nejlíp (ano, křivka výkonnosti kulminuje mezi 22.00 a 02.00). Jeden čas jsem tak dokonce fungoval - ale to je opravdu pro naprosté samotáře.

U doktorů nebo na úřadech už se nenechám (přijďte ráno mezi šestou a sedmou) - rozhodně to přesouvám minimálně na devátou. Jen malíře jsem musel pustit na šestou - jinak by to neudělal{wink} BTW, dodnes si pamatuju, jak jsem potřeboval cosi s jakýmsi ředitelem Telecomu a jeho sekretářka mi říkala, že nejlépe by bylo sejít se mezi šestou a půl sedmou, že to má pan ředitel celkem volno...{wink}
    


Těší mě, že nejsem sám (sova) - saybye (web)

Ale zajímalo by mě, co by se stalo přestěhovánímdo jiného časového pásma...
...teoreticky by se ze sovy mohl stát skřivan.

Pokud ovšem člověk nefunguje na základě množství světla... pak by z něj byla sova kdekoliv
    

Re: Těší mě, že nejsem sám (sova) - Arthur Dent (web)

Biorytmy se (bohužel) řídí přírodou a světlem...

Celá příroda funguje podle světla, jen člověk funguje podle pracovní doby. {smile}
    


Re: Těší mě, že nejsem sám (sova) - Misha

s tím časovým pásmem je to docela zajímavé. V létě jsme s přítelkyní pobývali v USA a naprosto se nám naše sovo-skřivánčí živobytí přehodilo. Já, jakožto sova jsem nemohl uvěřit tomu, že jsem se bez problému dokázal vzbudit třeba v šest, zavézt kamaráda do práce a jít běhat na pláž. Přítelkyně, co se doma běžně budí v šest a ráno se učí (což nechápu{smile}, tak vyspávala třeba do destíti... Po návratu domů se všechno vrátilo do normálu.. divné, není-liž pravda ? (jak se proboha píše tohle slovní spojení?{smile}
    
HotLinks
Zpět na článek