.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

04.12.2003



Občas si kladu v souvislosti s češtinou docela zákeřné otázky...

Dneska mě zaujalo slovo záludný. A začal jsem přemýšlet, jak a z čeho asi vzniklo.

Připomíná mi slovo zákeřný. U toho slova přímo vidím nějakého zákeřného člověka, jak sedí někde za keřem a číhá. (Číhá zákeřně, jak jinak.) Možná je můj etrymologický výklad správný, možná naprosto zcestný. Ale pokud je správný, tak co s tím záludným?

Že by to bylo něco, co je za lidem (ludem)? Představuju si to asi jako dav lidí, který se náhle rozestoupí a za ním — ejhle, taková záludnost se náhle vynoří... No, trošku šroubované, ale teoreticky možné.

A co s tím zásadním problémem? Je to snad problém, který čeká někde za sadem? To ne, to spíš naopak — zásadní problém je hezky obrovský, přes něj vlak nejede, ten se s námi trmácí kamkoli se hneme, ten nezůstává nikde za sadem. Možná ale za sadem zůstávají zásady — i když je to představa až dráždivá (že by to vzniklo tak, že dívky nechávaly své zásady za sadem a cestou dál do polí a k lesu už byly zcela bezzásadové?), bude nejspíš mylná.

Nejasně také tuším, že nejspíš od zásadových lidí bude pocházet rčení „...a já se zasadím o to, že...” Takže to celé zásadní a zásadové slovní společenství bude mít nejspíš stejný základ se sázením a sadem. Když něco zasadím, třeba strom, tak to zakoření, vzroste, nic s tím nehne, nic to nezviklá, stejně jako zásadového člověka, ten je také pevně „zasazen” ve svých názorech...

Ale proč chemici nazývají alkálie, defacto protiklad kyselin, „zásadami”, to už moje teorie nevysvětluje. Pokud ovšem nechcete přijmout silně šroubovaný výklad, který bude založen na tom, že za sad se většinou vyvážela močůvka, ze které se uvolňuje amoniak, jenž je, jak známo, zásaditý.

Že ho přijmout nechcete? Nojo, já věděl, že to neklapne...


Možná je celá ta úvaha pitomost a zásada souvisí třeba se soudem, záludnost je zkomolená „zálubnost” a zákeřný nemá nic společného s keřem. Ale občas je zábavné se podívat na běžná slova takhle z druhé strany...


Zadal Arthur Dent, 04.12.2003 23:59:03, 15 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/634

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - chuck.m (web)

...a že já vím, jak Vás napadlo zrovna slovo záludný {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)

Ano, víte! {smile}
    


 - pixy (web)

Což třeba etymologie přes "záloudný" (viz též podloudný, loudit, ludra)?

Anebo (často spolehlivá metoda na první pokus) něco z němčiny - třeba od laden (prét. lud), třeba sich entladen je vybít si (vztek); nebo der Laden (=obchod, krám - záludní vždycky byli židi, že)... Třeba ten "zákeřník" je archaicky německy Buschklepper - a nemyslím, že to mají z češtiny{wink}

A co závist? Předpona "zá-" má asi netušené významy... Zá-vidět jako zá-loudit...
    

Re: - Arthur Dent (web)

No a takový "zálusk", tam už moje fantazie selhává úplně... {smile}
    


A co třeba - Mamlas (web)

"zadarmo" nebo "darmo mluvit". Co to je to darmo? BTW: stále mám nutkání zaslat ten text o mikulášovi - získat titul naprostého hňupa se nestává každý den.
    

Re: A co třeba - Arthur Dent (web)

"Darmo" je IMHO příslovce od slovesa "darovat". Když je něco "darmo", tak je to darováno, podobně jako "letmo" nebo "plavmo" nebo "snožmo".

Pak to příslovce ve složeninách zpodstatnělo a nabylo smyslu "bez nutnosti platit".

Když je něco "zdarma", je to "z daru" - tedy zadarmo. {smile} A zbůhdarma je "z Božího daru" (a Božích darů si nevážíme, proto s nimi plýtváme).

Hezká teorie, že? Jestli je pravdivá netuším! {smile}
    

Re: A co třeba - Mamlas (web)

Je mi jedno jestli je pravdivá - mě se celkem zamlouvá. Diky.
    


Zaludny - Marketa P. (web)

zaludny viz louditi. louditi, starocesky ludit (dlouhe u) souvisi s latinskym ludere, hrat si (s kym), klamat koho, mamit z koho co. oblouditi (odtud obluda, tj. zvire, ktere ocaruje). podloudnik, zaludny, vyluzovati, luzny (vlastne mamivy, carovny). bloud (ten, ktery se da obloudit, oklamat). Srovnej s iluze.

Zdroj: muj verny souputnik Strucny etymologicky slovnik jazyka ceskeho

PS: Tyhle hricky se slovy miluju, nedavno jsme z manzelem resili, jak to je s "prozenu si hlavu kuli" vs. "prozenu si kuli hlavou" {big grin})
    

Re: Zaludny - Arthur Dent (web)

Díky díky... A co ten zálusk, zásada a darmo, viz výše?

(Asi si budu muset ten slovník pořídit...)
    

Re: Zaludny - Marketa P. (web)

Zalusk, viz za + laskominy: zkraceno ze stc. luskovina, luskomina = lahudka

laskominy vseslovanske. Puvodne "trnuti zubu po kyselem nebo trpkem"

darmo viz darem k dati (souvisi s reckym dare=dat, odtud i dan, oddavky a jine)

zasady nevedeme, na to je ten slovnik asi moc stary a strucny ... {sad}(
    


Re: Zasada - Marketa P. (web)

Po chvilce hledani: zasada souvisi se sedeti, saditi, sad (stejne jako nasada, posada, osada, vysada)

Nekdy tim slovnikem listujeme jen tak a divime se ...
    


A toto? - Vesničan (web)

Stálo mě to majlant.
Dlouho jsem si myslel, že je toto rčení odvozeno od ztráty území (mein Land). A věřte, že jsem byl vyveden z omylu. Kdo znáte pravý původ rčení?
    

Re: A toto? - pixy (web)

To fakt nevim. Ale z nástřelu bych tipoval na ondy bohaté italské Miláno (německy Mailand)...
    

Re: A toto? - Marketa P. (web)

Taky to znam takhle. A podle meho bonzackeho slovniku to pochazi z dob valek rakousko-italskych v 19. stoleti ...
    

Re: A toto? - Vesničan (web)

Tak. Nechce se mi to vyhledávat, jména, data etc. a skutečně si to přesně nepamatuji, tak abych nebyl za blbce. Ale vláda nad velmi bohatým Milánem se stala součástí válečných reparací. A "stálo ho to majlant" bylo na světě.
    
HotLinks
Zpět na článek