.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

02.03.2004



Mám dojem, že marodění je naší národní zálibou. Jistě jsem nepřišel na nic nového, už ve Švejkovi se píše, že „Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantbande.” Že nás v tom budou podporovat i média, to mě trochu zaskočilo.

Nebudu tady nijak moralizovat. Takže jen taková změť vzpomínek.
Vzpomínám už od střední školy, že když se měla psát písemka, podezřele mnoho lidí šlo k lékaři. „Zejtra se píše čtvrtletka z matiky, musim se hodit marod, doktorka mi to napíše, ta je zvyklá.”
Já se nikdy těchto akcí typu „potřebuju se ulejt” neúčastnil. Bylo mi jasné, že když písemku nenapíšu v termínu, budu ji muset napsat jindy. Nebo budu zkoušený individuálně, a tam více záleželo na náladě pedagoga, než na znalostech.
Kromě toho mě dost děsila představě, že budu čekat kdovíjak dlouho v ordinaci, a pak mě bude někdo prohlížet.

Na vojně se do týdne po nástupu 80% lidí přihlásilo k lékaři, který zjistil, že tito přihlášení trpí spoustou neduhů, které jim znemožňují účastnit se rozcviček a fyzických cvičení vůbec. Já na to neměl náladu, a kromě toho se rozcvičky blahodárně podepsaly na mé fyzické kondici.

Po nástupu do zaměstnání jsem se setkal s mnoha fígly v házení se marod. Kromě klasického „potřebuju vymalovat, jdu k doktorovi ať mi to napíše” až k vychytávkám typu „dali mi výpověď, tak to budu tři měsíce nemocnej”.

Já měl vždy za to, že k lékaři jdu, když mi je špatně, když se cítím opravdu nemocný. A když jsem třeba jen nachlazený, tak si raději vezmu den volna a vyležím se.

Kromě toho představa, že v čekárně u doktora budu třeba i několik hodin poslouchat žvásty důchodců, kteří si tam jdou jen povídat, spolehlivě přefiltruje stavy „jsem nemocný” od stavů „není mi úplně dobře”.

U doktora jsem nebyl 8 let. Prostě jsem se nikdy necítil nikdy tak špatně, abych tam musel. Vlastně — jednou mě pokousal pes (cizí, ne můj), tak jsem se asi po 6ti hodinách odhodlal a šel se nechat ošetřit. Zbytečně, pes stejně vzteklinu neměl a moje vlastní ošetření (1 lahvička 3% peroxidu vodíku a 2 metry obvazu) se v podstatě shodovalo s tím, jak mě pak znovu ošetřil doktor.

U mě je prostě návštěva doktora spojená s pocitem „je to tak nepříjemně strávený čas, že si raději 20x rozmyslím, než tam půjdu”.
Kromě toho si nějakou nemocenskou prostě nemohu dovolit.

A jak to souvisí s těmi médii, zmiňovanými v úvodu?
Tak:
Zřejmě to funguje úplně jinak, než jsem myslel.
Asi není pravdou, že nemoc a maroděni je proces, který trvá od doby, kdy mi není dobře, do doby než se uzdravím.
Ve skutečnosti to zřejmě bude proces, který trvá od doby, kdy se mi to hodí, do doby kdy se to ještě vyplatí. Se zdravotním stavem to zřejmě nemá nic společného.

Přátelé, takhle ten kapitalismus nevybudujeme...

Tím jsem se nechtěl nijak dotknout nemocných, zvláště pak chronicky nemocných lidí. Pouze mě trochu překvapil obrat „vyplatí se mi být nemocný”, případně "jak dlouho se VYPLATÍ být nemocný".

Nevyplatí se být nemocný. Možná se vyplatí tak trochu si zasimulovat.


Zadal White Dog, 02.03.2004 12:40:16, 11 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/784

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - allora (web)
(02.03.2004 13:18:23)

Absolutne s tebou souhlasim.
    


 - Mudd (web)
(02.03.2004 13:58:14)

Já k doktorovi musel před dvěma lety, protože jsem potřeboval potvrzení, že jsem zdravej {sad}
Jinak trochu jiný pohled na hození se marod: je to klasický pojišťovací podvod, "drobný" rozdíl je jen v tom, že nemám na výběr, jestli se chci pojistit nebo ne a na jakou částku a za jakých podmínek. Kdyby to dělala normální pojišťovna, platili bychom úplně jinak.
    

Re: - marek (web)
(02.03.2004 14:54:13)

Taky jsem se musel po dlouhe dobe dostavit na nejakou povinou prohlidku a dostal jsem "radny pojeb" od doktorky protoze zjistila, ze mam nekolik let propadle ockovani proti tetanu.
    


 - staré mazák (web)
(02.03.2004 15:09:03)

nejlepší na tom je že tihle "nemocní" sou poctivě každej večer na pivu
    


 - Honza A. (web)
(02.03.2004 15:38:18)

Naprosty souhlas!
    


 - Blanka (web)
(02.03.2004 15:43:06)

U nás to minister zdravotníctva začal riešiť vyberaním 20,- Sk za každú návštevu - veľmi sa preriedili čakárne, hlavne od dôchodcov, ktorí si chodievali len tak pokecať, dať si odmerať tlak ap. Aj za recepty sa platí 20,- Sk, takže už ľudia nechytračia, že pôjdu s nádchou k lekárovi, aby im predpísal acylpyrín - keď si ho kúpia, vyjde ich to lacnejšie. Je to podľa mňa dobré riešenie.
    

Re: - myshpa (web)
(02.03.2004 15:55:40)

souhlas

ale to u nas nema sanci se uchytit. kdo jinej by ty socialisty volil kdyz ne duchodci? takovyhle rozumny opatreni spidloidi nedovoli.

vzdyt se pretahuji o volicskou zakladnu s komunistama ... ja chci pryyyyyc {smile}

    


Re: - moussa (web)
(03.03.2004 10:55:15)

já jsem někdy nucena navštívit některého lékaře i když nechci, když potřebuji pro své děti nějaké odborné vyšetření, tak musím nejdříve navštívit obvodního pediatra aby mi dal doporučení jinak pojišťovna odmítá odbornému lékaři proplatit některé úkony, musela bych proto platit několikrát. Zažila jsem situaci, kdy dcera měla akutní zánět slepého střeva v noci jsem s ní jela do nemocnice a tam jsem dostala vynadáno, že musím mít doporučení z pohotovosti nebo budou mít s pojišťovnou problém, já jsem to vyřešila tím, že jsem jim řekla, že nehodlám s malým dítětem, kterému není dobře jezdit v noci sem a tam, ale fakt je, že oni zřejmě měli problém s pojišťovnou a dostali méně peněz, tak nevím proč bych měla platit za návštěvu ordinace, když mě k tomu nutí nesmyslné předpisy. Myslím, že by si měli nejdříve v pojišťovnách udělat pořádek a teprve potom řešit pacienty a že lékaři dají neschopenku komukoliv by se také mělo řešit jiným způsobem než je snížení nemocenských dávek. Zdravotnictví je u nás prohnilé skrz naskrz a není to chyba pacientů!
    


 - JM (web)
(03.03.2004 06:00:39)

Vážení, "hodit se marod" se od ledna nevyplatí už vůbec!! jako mzdová účetní vím, že v prvních 3 dnech to činí 140,-Kč za den a potom max. 386,-/419,- snad jen těm s min. mzdou (naženou jim to proplacené víkendy) a manažerům, kterým se doplácí nemocenská do ušlé mzdy (to jsou takové ty struktury ROVNÉ Z ROVNĚJŠÍCH), takže "inkoust" chodí do práce s horečkou na 10-12 hod směnu, protože i "solviny" chtějí mít na účtu Kč včas- jinak běda!!! hezký den od zpracování mezd. m.
    


Také jsem byl po dlouhé době u lékaře - Plaváček (web)
(03.03.2004 06:37:30)

Je to zvláštní, jak člověk snadno vypadne z praktického života. Ještě donedávna jsem se domníval, že stesky pacientů na nerudné lékaře jsou nepodloženými báchorkami, živené záští novinářů vůči této krásné lidumilné profesi. Fakt je, že jsem odcházel z ordinace praktického lékaře se smíšenými pocity. Nepřekvapila mě téměř hodinová čekací lhůta (koneckonců v autoservisu na tom nebudete lépe), o dobrou náladu mě nepřipravila ani životem těžce poznamenaná sestřička s výrazem truchlící vdovy, ale na kolena mě srazila skutečnost, kolik mě doposud neznámých bacilů a jiných potvůrek jsem ve svém těle hostil. Zkrátka, bez mého přičinění se mi dostalo zevrubné technické prohlídky a můj doposud spokojený a šťastný život dostal vážné trhliny. S několika recepty v ruce a hlavou plnou moudrých rad jsem dorazil do našeho vesnického zaplivaného hostince, kde jsem u točené dvanáctky přemital nad nespravedlností osudu. Proč zrovna mě musí banální chřipka přinést z úst erudovaného odborníka sdělení, že trpím kromě jiného nadměrnou kučeravostí vlasů a chorobou, pro kterou ještě neexistuje český ekvivalent, která se navíc nedá léčit ! Po třetím pivu jsem zbaběle zmuchlal pracně získané recepty a uloživ je do přihodně umístěného popelníku jsem usoudil, že jediné, co mi teď může pomoci je v pořadí čtvrté pivo. A pomohlo. Dokonce mě inspirovalo k napsání ódy na nelehký život našich vzdělaných a skvělých lékařů. Dostala jméno Profesionál a zde vám jí předkládám v původním znění s titulky:

Lékař jsem já z povolání,
splnit mohu každé přání
opravím vám ruce, nohy,
náhradních tu mívám stohy.

Na sterilním pracovišti,
nelení se, práce sviští,
a to jsem prosím jediný,
kdo umí spravit ledviny.

Apendix ten zvládnu lehce,
i když se mi vůbec nechce,
s nonšalancí profi herce,
opravím zlámané bérce
a poradím si s bravurou,
i se stehenní frakturou.

Přejete si krásné stehy,
šité rukou plnou něhy ?
Dnes, pozítří nebo příště,
navštivte mé pracoviště !

Tak, a jsem jako řípa {smile}
    


Na rovinu? - zuruwa (web)
(03.03.2004 19:36:52)

Na rovinu... Kdyz poctive delam rukama a beru za to necelych sedm tisic cisteho (vysmech), rozhodne si kvuli tomu nebudu huntovat telo tim, ze budu prechazet nachlazeni. Uzeh? Kasel? Bolest hlavy? Prujem? Natazeny sval? Lecba je vzdy stejna: tyden doma. Pokud se to nezlepsi (jako ze vetsinou ano), pak i dva tydny. Vzdyt si konec koncu kazdy mesic poctive platim VZP a nemocenskou. A beztak mam pulku vsech bacilu jen z toho, jak musim kazde rano a vecer jezdit pres cele mesto v jedne tramvaji s hordou upocenych nemytych magoru, kteri jsou schopni prechazet treba i tyfus a cerny kasel, jen aby neprisli o par stovek.

Na rovinu... Kdyz budu brat patnact cisteho, mozna si taky budu brat dovolenou misto nemocenske. Ale se sedmi tisici se mi to proste nerentuje... takze se chovam ryze kapitalisticky, tedy tak, ze myslim nejprve na svuj prospech a az potom na blaho statu. Me usili toliko odpovida odmene, kterou za nej dostavam. No a?
    
HotLinks
Zpět na článek