.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

25.07.2003



Asi jak komu, že? Ale — když někoho potkáte poprvé, tykáte mu nebo vykáte? A když někomu poprvé napíšete komentář do blogu, jaké oslovení zvolíte?

Přiznám se, že si se svými kolegy v práci většinou tykám. Pokud jsou ve stejné věkové kategorii a je to na pracovišti zvykem, proč ne? Ovšem starším kolegům nebo ženám zásadně vykám a když mi tykání nabídnou, chvíli mi trvá, než si na to zvyknu.

Něco jiného je to s šéfy. Šéfům raději vykám. Tykání má totiž jednu nevýhodu — vytváří dojem „kumpánství” a určité „solidarity”. (Vždyť i soudruzi si tykají, jsou si totiž všichni rovni. Někteří si jsou ale rovnější.) V týmu je to pozitivní, ale ve vztahu nadřízený — podřízený podle mého názoru škodlivé. A naprosto směšná je varianta: „Můžeš mi tykat, když budeme někde venku, ale v práci (škole) mi vykej!”

Váhám s přijímáním tykání od šéfa — těžko se ho (toho tykání) totiž zbavuje. A když pak nedejbože dojde k nějakým sporům a vádám, dovoluje vykání zůstat nad věcí a nepřenášet spor do osobní roviny.

A jak je to s těmi vzkazy na blozích? Tady nevidíte, kolik je autorovi let (pokud to někde nenapíše). Navíc — pokud je vám víc jak třicet, netykáte si při prvním setkání ani s lidmi stejné věkové kategorie (já netykám ani mladším...), takže rozhodnutí je jasné — vykat! Ovšem tykání zase navozuje určitou intimitu, pocit souznění s autorem (Souhlasím s tebou, jsem na tvé straně), navíc tykání je zřejmě úzus českého internetu z jeho dřevních dob, kdy se všech patnáct uživatelů navzájem znalo...

A tak třeba zažívám schizofrenní situaci, kdy MedvídkoviPú ve vzkazech tykám, ale Danielu Dočekalovi v mailech vykám. Mám totiž dojem, že Púa znám (z toho co píše na internetu), ovšem pana Dočekala jsem v životě neviděl. Stejně tak Pixymu tykám (jako Arthur, taky blogger), ale Petru Staníčkovi bych v mailu asi vykal (jako Martin). Ovšem při osobním setkání s nimi bych čekal, jaké oslovení zvolí druhá strana. (I když bychom si asi tykali...) Takovému Marku Prokopovi pouze vykám. Připadalo by mi blbé napsat mu Ahoj Marku... Stejně tak většině uživatelů Bloguje, pokud je neznám z dřívějška nebo pokud nejsou o hodně mladší.

Možná je to i tím, že lidem, které známe pod přezdívkou, spíš tykáme...

Zkrátka — vykání je lepší všude tam, kde chcete udržet určitou noblesu komunikace... Ale zase má to nebezpečí, že si ho druhá strana může vyložit jako odtažitost, namyšlenost nebo snobismus.

Tím ovšem nechci nijak naznačit, že mi moji čtenáři musí v příspěvcích vykat! To ne! To je věc každého člověka, jaké oslovení zvolí. Tímto článkem jsem chtěl pouze popsat, podle čeho se rozhoduji já, a také si trošku postesknout. Na vykání totiž není nic špatného. Nemusíme si všichni tykat — pokud si s někým vykáte jen proto, že jste propásli možnost „potykat si”, zkuste kompromisní variantu — oslovovat křestním jménem, třeba „Davide, podívejte se...” {smile} Je to stále vykání, ale dáváte dotyčnému najevo, že je vám jaksi blízký.

PS: Samozřejmě nic z výše uvedeného neplatí pro jedince, kteří rovnou všem bez rozdílu tykají a píší vzkazy jako Seš snad debil, né? Co to tu píšeš za p*čoviny? — já psal o mezilidské komunikaci, nikoliv o hulvátství! Když mi začne hulvát tykat, já mu odpovídám vykáním — alespoň se nemohu snížit na jeho úroveň!


Zadal Arthur Dent, 25.07.2003 10:18:36, 31 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/338

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

Souhlasím... - Tokugawa (web)

...doslova, ovšem občas mi to pod rouškou oné netové anonymity ujede.
    


To vykání je strašný zvyk... - Filip Rožánek (web)

...na Západě od toho už dávno upustili. Možná proto, že v angličtině těžko rozlišíš tykání a vykání, takže obecně vzato, buď si vykají i kamarádi nebo si tykají i naprosto neznámí lidé - vyber si {wink}.
    

Re: To vykání je strašný zvyk... - Tokugawa (web)

Kdepak, naopak je to půvabné. Kupříkladu v Japonsku mají zdvořilostních stupňů mnohem víc. Mezi rodiči a dětmi. Mezi kamarády. Nadřízený - podřízený. Mladší - starší. A naopak {smile}
    


Re: To vykání je strašný zvyk... - Arthur Dent (web)

Angličtina to trošičku rozlišuje podle toho, jestli tě osloví "Hello Filip" nebo "Hello, Mr. Rozanek"...
    


Re: To vykání je strašný zvyk... - Arthur Dent (web)

Ještě PS - kvíz: Z jakého filmu je výrok: "To podávání rukou je strašný zvyk. Na Západě od toho už dávno upustili!" ??? Který herec to pronáší a při jaké příležitosti?

(Předpokládám, že to Filip ví, takže je to kvíz pro další čtenáře...)
    

Re: To vykání je strašný zvyk... - Ota (web)

Vesničko má středisková. Scéna, kdy Otík {smile} přijel do Prahy a podával si ruku s ředitelem Dřevokovu (Somr).
Kolik dostanu bodů?
    

Re: To vykání je strašný zvyk... - Trillian (web)

jseš/jste dobrý... já tu hloubám, kde to jen bylo a vybavuji si přesně tu scénu, jak si ten papaláš utírá po podání rukou kapesníkem packu ;o)
    

Re: To vykání je strašný zvyk... - Ota (web)

Nejsem dobrej, jenom mám v souvislosti s tímhle filmem jedinečné konotace, podporované ještě mým nejbližším okolím {sad} (no ale je to aspoň sranda {smile}
    


    


Re: To vykání je strašný zvyk... - Arthur Dent (web)

Žádný. Dostaneš rohlík. {smile}
    

Re: To vykání je strašný zvyk... - Ota (web)

He, he, {big grin})))))))
http://meteleskublesku.cz/media/01/snd/30.mp3
    


 - David (web)

U nas v baraku potkavam rodice s tak 5ti letyma detma. Deti me vzdycky pozdravi "dobry den" a ja si to neuvedomim, ujede mi to a taky odpovim "dobry den", i kdyz bych jim asi mel tykat{smile}

Mam ale pocit, ze kdybych se s nekym nekde nedejboze pohadal a chtel mu rict neco sprostyho, asi bych mel paradoxne tendenci rict nekomu starsimu "pane, vy jste ale -libovolna nadavka-" nez "ty jsi ale -nadavka-". Doufam, ze se ale ovladnu, nebo nebudu muset.
    

Re: - Arthur Dent (web)

Já jsem taky párkrát vykal třeba desetiletým dětem... Ovšem sám jsem z toho trauma neměl, to spíš ty děti {smile}
    


Re: - White dog (web)

Jednou jsem někomu řekl "vy hovado", Arthur mi je svědkem, jestli si tedy vzpomene.
    

Re: - Tokugawa (web)

Výrok "Vy hovado" je velmi noblesní. Zachová nadávajícímu tvář gentlemana. Jakobych slyšel Wericha {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)

Já zase slyším Haška, lépe řečeno nadporučíka Lukáše, který volá: "Švejku, vy blbe..." Ovšem to je asi stejný případ - nadávající je kultivovaný člověk.
    


 - Jiří Bureš (web)

Dobrý spot. Při čtení jsem cítil takové zvláštní souznění: čtu a říkám si, že bych to dělal třeba takhle. A v dalším odstavci se dočtu to samé. Jinak:

1) JÁ vykám, ON vyká, JÁ vykám, ON vyká, JÁ vykám, ON vyká. Pokud na to mám, nabídnu tykání. Pokud souhlasí: JÁ tykám, ON tyká...

2) JÁ vykám, ON vyká, JÁ vykám, ON vyká, JÁ vykám, ON vyká. Protože si na to netroufnu, oslovuji VY Karle a čekám jestli se chytne. Pokud ne: JÁ vykám, ON vyká...

3) JÁ vykám, ON tyká, JÁ tykám, ON tyká...

4) JÁ vykám, ON (nezdvořile/sprostě) tyká, JÁ vykám (víc ho no nadzvedne {smile}
    

Re: - Filip Rožánek (web)

No jo, ale co třeba když ONA kvoká? Budeš kvokat taky? {smile}
    

Re: - Jiří Bureš (web)

Příjde na to, jestli TYKVOKÁ nebo VYKVOKÁ {smile} Ale jestli zblbla úplně, tak může i ONIKVOKAT nebo MYKVOKAT {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)

Ale pokud ONKVOKÁ, je každá snaha marná a je potřeba ji zaříznout na polívku. Viz:

- "Ta kropenatá slepice tam pořád tak sedí, nic nežere, je taková smutná... Já ji asi podříznu."
- "Myslíš, že jí to rozveselí?"
    

Re: - EH (web)

{big grin}))))))) Já se snad počůrám smíchy. {big grin}) Onikvoká {big grin}
Pánové, při pátku jsem se takhle zasmál dneska poprvé. {big grin})))
    


Prosím... - Šňůra (web)

...Vás všechny, aby jste mi tykali. Mě taky nebaví Vám vykat.{smile}
    

Re: Prosím... - Arthur Dent (web)

Ale jděte, Šňůro! {smile}
    


Re: Prosím... - White dog (web)

Voni Šňůra chtěj bejt nějak familierní!
    

Re: Prosím... - Tokugawa (web)

Přesně jako otec Kondelík {smile}
    


Re: Prosím... - Arthur Dent (web)

Poslouchá, WhiteDog, on sem semizdá zatahuje nějaký germanismy! {smile}
    


Přiznám se... - Alraune (web)

tykám kde komu. Zákazníkům, obsluze v hospodě, trafikantovi... V zásadě vykám jen těm, které nemohu ani cítit a pak těm, kteří se jen mihnou jako perzonifikace nějakých funkcí.
Ovšem u staré čarodějnice je to pochopitelné, ne nadarmo o mě Altair rozšiřuje, že považuju každého pod 80 za dítě {big grin}
Mým tykáním nebuďte dotčeni, považuju vás za děti, ale nemyslím to zle {smile}
    


Rozpolcenost - Marek (web)

Asi tak bych možná popsal stav své mysli. Už čtyři roky žiju ve Washingtonu a tady si lidi na nějaké velké formality nehrají. Při neoficiálních akcích se skoro předpokládá, že po představení budete říkat tomu druhému křestním jménem. Ovšem i při oficiálních akcích, zvlášť jste-li přibližně stejně staří s dotyčnou osobou, se přechází do tykání. Jelikož jsem ale vyrůstal v české kotlině, kde se stupeň formálního oslovování stále (?) dodržuje, je mi občas zatěžko začít tykat někomu, kdo je starší než já. Pokud zůstávám u "Mr." nebo "Ms.", pak je to obvykle nepříjemné druhé straně a většinou se mi dostane přátelského upozornění, že jejich křestní jméno je tak a tak.

Musím se ale přiznat, že na webu téměř stoprocentně tykám (jedinou výjimkou je situace, kdy vím věk toho druhého/té druhé a nechci, aby to bylo příliš familiární, anebo píšu-li něco "oficiálně"). Proč? Inu protože si myslím že ti, kdo používají web, jsou všichni mladí. Na duši. {smile}
    


tyvy - rony (web)

ja som vedel ze zareagujes na toho urazeneho pana z diskusie o homosexualoch {wink}

v diskusiach pod spotmi tykam - pokial sem dotycny len zabludil, predstavi sa celym menom a priezviskom a explicitne z napisaneho je jasne, ze sa pokusa VYKAT, tak mu to "vratim".

Nemal by ale predpokladat a explicitne zvysovat "traffic" len svojimi osobnymi mindrakmi z toho, ze mu majitel webu odpoveda tykanim. Len nepozna iste "zvyklosti".

Ak niekomu tykam v maili, asi som si s nim potykal inym sposobom (napriklad v diskusnom fore).

V elektronickej komunikacii pouzivam vykanie len pri mailoch do firiem (neznamym ludom) alebo ako odpovede na maily od ludi, ktori si ma mylia s firmou (na moj sukromny mail) ci od ludi, ktori mi aj v reali vykaju. atd atd.

V diskusnych forach by sa nemal nikto explicitne cudovat ak mu ludia budu tykat.
    


blba situacia - rony (web)

blba situacia je, ked na nejakej firemnej akcii ti nejaky kolega (z kancelarie o 2 poschodia vyssie, nic s nim nemas a nechces mat) navrhne tykanie, lebo si sa nedopatrenim presuval davom ludi poprinom s poharom v ruke a nahodou si sa zdrzal 10 sekund..

v principe by to nevadilo, nasledne ale z titulu tykania odrazu dotycny sa stava "vydieracom" - hej Karle, urobis mi toto a toto? a ty odrazu stracas to elegantne: p. Y, mohli by ste prosim vas...

No a aby mohlo byt este horsie: ak si tykanie na tebe vynuti niekto v rebricku trosku nad tebou...

Takze: potykavanie by sa na firemnych akciach nemalo riadit _etiketou_ {wink}

Povazujem tykanie za prakticke aj vo firme, dokonca nevidim moc problem tykat si so sefom - urychluje to obcas komunikaciu - aspon u mna je to tak. Ale u tych ludi zo vzdialenejsich postov je pre mna tykanie dost nepochopitelna vec, najma ak nemame nejaky spolocny zaujem aj mimo tie pracovne {wink}
    


vykání - carlos

Ahojda, reaguju na ten článek o ty-či-vykání.
Já sám nemám rád vykání ať je to kdekoliv. Chápu, že si někteří myslí, že to udržuje odstup, ale:
Chvíli jsem pracoval v Praze, výborná firma, věkovej průměr kolem 30. Jen top managementu jsme vykali, ale to z 50-60 lidí byli jen tři. Ostatní si tykali, ať to byli nad nebo podřízení a bez rozdílu věku. Můj šéfik byl skoro o 10 let mladší (25) a normálně jsme si tykali už první den, co jsem přišel do práce. Jako mladý jsme si i s ostatními oslovovali tím všeobecně oblíbeným "ty vole". I jsme se poslali navzájem do prdele, když bylo třeba. Ovšem to bylo pouze, když se nejednalo o práci. U práce se neodmlouvalo a diskutovalo na velice profesionální úrovni. Tím chci říct, že nezáleží na tom, jestli tykat, či vykat, záleží na člověku. Co víc, nemyslíte, že i člověk, se kterým si vykáte, vás pošle do tý prdele tak jako tak, když chce? Naopak tykání, je projev náklonu a jistého prolomení ledů a jedná se daleko lépe. Respekt ani autoritu si tímto nezískáte, ale tím, že ukážete, že jste fakt dobrý.
    
HotLinks
Zpět na článek