.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

30.09.2003



Britský spisovatel Irvine Welsh má jistě svérázný styl. Proto je také tak populární. Kdo by ostatně neznal některé filmy natočené podle jeho knih — třeba Trainspotting (docela dobrý film) nebo Acid House (celkem špatný film). A jednu knihu od tohoto autora jsem právě dočetl.

Hlavním hrdinou tohoto dílka je chlapík v kómatu. Leží v nemocnici, nekomunikuje, ale přemýšlí a snaží se vyrovnat se svým traumatem. Děj knihy probíhá ve třech rovinách:
- „hrdina” vzpomíná na dětství a mládí
- „hrdina” vzpomíná na nedávnou minulost a události, které ho do jeho situace přivedly
- „hrdina” ve svých představách loví Čápa Marabu, který ztělesňuje jeho špatné svědomí a jehož „ulovením” by se možná nějakých svých traumat zbavil.

Celé je to napsané velmi čtivě, všechna čest. Protože si myslím, že kniha by měla být v prvé řadě čtivá, pokud chci nudu, zapnu si televizi. Kniha má spád, autor má dar vyprávět.

Kdo ví něco málo o Irvine Welshovi, ví, že si vybírá témata z „okraje společnosti”. Alkoholici, feťáci, rváči, prostě póvl. A ve všem je cítit dost značná beznaděj. Což je asi v pořádku. V životě málo co končí happy-endem. Ovšem postavy jeho příběhů nejsou podle mého názoru žádné oběti osudu, jsou to obyčejní zbabělci a ubožáci, kteří se svými životy ani nechtějí nic dělat. Kdo se nedokáže osudu vzepřít, ať už tato vzpoura dopadne jakkoliv, zaslouží jen pohrdání. Alespoň podle mého názoru. A lidičky, kterými je svět próz Irvine Welshe zabydlen, jsou ve skutečnosti trosky.

Tolik stručně k obsahu. Ovšem dalším důležitým atributem každého díla je i forma.

Irvine Welsh píše způsobem, který bych charakterizoval slovy „nesere se s tím”. Pokud postavy v jeho knihách mluví drsně, proč to tak nenapsat. Ovšem pokud někdo založí svůj styl psaní na snaze za každou cenu šokovat, je to podle mě trochu málo. Pokud stačí napsat několik knih ve stylu „neserem se s tim” k tomu, aby se stal ze zajímavého autora spisovatel téměř kultovní, zdá se mi to trochu povrchní. I když používání vulgarismů přibližuje svět, ve kterém se hrdinové knihy pohybují.

Četl jsem více knih o lidské beznaději, o lidských troskách a o drsném světě, který drtí každého, kdo se narodil ve špatný čas na špatném místě. Všechny tyto knihy měly něco do sebe. Kniha „Noční můry s Čápem Marabu” ne. Tam jde jen o popis nějakého dosti nepravděpodobného příběhu.

Pokud nesla kniha nějaké poselství, nevšiml jsem si toho.

Irvine Welsh, Noční můry s Čápem Marabu. Vydalo nakladatelství Maťa v roce 2003.



Zadal White Dog, 30.09.2003 13:04:47, 9 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/478

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

Kniha o spodině... - Arthur Dent (web)

Například Feťák od Burroughse. Téma stejné jako u Welshe, zpracování diametrálně odlišné.

Beznaděj a zoufalství je tu popsáno prostými slovy, bez snahy šokovat za každou cenu... A celé to působí až dojmem klinického popisu nemoci.

Můj závěr tedy je: Nefunkční vulgarity v knize, které jsou tam jen proto, aby kniha "šokovala otevřeností", jsou stupidita a ukazují na určitou omezenost autora.

PS: Jinak - "drsných knih" je mnohem víc, třeba taková Viditelná temnota od Styrona, nebo Henri Miller...
Nebo markýz de Sade - moc vulgarit v knihách nemá, skoro žádné, a Welsh je vedle něj čajíček. {smile}
    

Re: Kniha o spodině... - Alraune (web)

Tedy, Wlshe jsem nečetla, ale De Sade je imho čajíček vůči ledaskomu. Ten chlap psal opravdu mizerně.
    


já ti to řikala - řetězka (web)

celou dobu četby tý knihy jsem měla úplně stejnej pocit, že Welsh je naprostej dement, egoista a zoufalec, kterej už nic nevymyslí. jenže na konci mi to prostě přišlo dobrý. holt Sviňák je lepší, seženem ho.
o Marabuovi jsem psala taky, ve svym starym blogu. zkusim to najít a poslat ti to.
    

Re: já ti to řikala - White dog (web)

Myslíš ten konec jak Royovi ta holka na konci...
Nechci psát závěr, někdo to třeba nečetl a tak mu nebudu prozrazovat konec...
Ale takovou blbost bych opravdu nečekal, překvapující to bylo. Nicméně je tam hromada nelogických (ne)souvislostí - tedy hlavně úplně na konci.
    


White Dogu, zkus "Lepidlo" - Capslick

od stejného autora. Tam ty vulgarismy rozhodně nejsou samoúčelné, naopak pomáhají odlišit způsoby myšlení jednotlivých postav. Ne každý z hrdinů téhle knížky se ve sprosťárnách vyžívá, ale když už ano, jen nazývá věci pravými jmény. Přečteš to ("to" = asi 450 stránek) jedním dechem, uvidíš.
Jinak prvoplánové "nesraní se s tím", jaks to sám nazval, mě taky štve. Např. nechápu diváky "zábavných" pořadů českých televizí, kteří se očividně baví nejvíc, když známá osobnost utrousí nějaké to hovínko nebo prdýlku - skutečně veliké hrdinství...
    


Welsh - Lucka (web)

no, knížku, která je popisovaná v článku jsem nečetla, musím však rozhodně bránit Trainspotting i Extázi, Sviňák už je trošku slabší, zajímavých je až tak posledních 100 stran, kde se vlastně čtenář dozví, kdo, proč a jak...
    


 - Lukáš Král (web)
(26.01.2005 20:11:49)

Ahoj. Chtěl bych reagovat. Zdá se mi, že tu většina z vás Welshe nemá ráda. To je pochopitelný. Já naopak jeho literaturu rád mám, takže chápu ty vulgarismy. Naopak mě občas zaráží, zrovna v "Marabu", momenty, kdy se vulgarita mísí až s do očí bijícími výrazy "vysokého jazyka". Jinak, jde o skotskej dialekt, kterej nemůže žádnej českej překladatel parafrázovat dokonale. Jako třeba plno lidí nezná význam slova kapely Pogue... Jenže, když se dostanu pod povrch těch vulgarismů, vidím knížku o psychologii a sociologii, autora, kterej je mluvčím nemalýho množství lidí, knížku, kterou by měli číst politici, aby se dozvěděli, jak to nemalá část různejch národů má a cítí. Forma několika dějovejch rovin se mi u "Marabu" zdá dobře zvolená. Posledních 30 stran knihy je doslova spádovejch, grafický text je taky chytrej, takže mi z toho vychází, že I. Welsh není zrovna jednoduchej autor, kterej by si získal úspěšnost vulgaritama a neskutečnejma příběhama. Většinou píše o svejch kámoších a tak. Kdybych měl něco doporučit, tak jeho "Lepidlo", kde je ten jazyk asi stravitelnější a ospravedlněnej. Welsh ostatně vždy nenastavuje jen jednu stranu mince, ale snaží se na jednotlivý postavy pohlížet z různejch pohledů. Je jasný, že lidi může časem nudit, že pořád píše o těch sociálních případech, o chuligánech, atd. Kdybych měl doporučit něco od jinýho autora, tak by to byla Fotbalová fabrika, jméno spisovatele se mi ale někde v hlavě schovalo. Mějte se pěkně a čtěte. Lukáš
    

FF - Honza (web)
(16.02.2005 10:55:14)

Ahoj, k welshovi nic ale fotbalová fabrika johna kinga - to je kniha jaká se nevidí, nejlepší o lidech co jsem četl, jenže není pro každýho (bez ne-špatný, ano-dobrý). Prostě buď je pro vás nebo ne. Pokud jo najdete zvláštně jemnou věc.

P.S. lukáš král ze sivy??
    

Re: FF - Lukáš Král (web)
(01.05.2005 20:58:02)

Čau Honzo. Četl jsem od Tebe příspěvek k I. Welshovi, Noční můry s čápem Marabu. Znám i Fotbalovou fabriku, je super. Jak se máš? Co děláš? Už jsi přečetl tu knihu o hieroglyfech? Docela bych jí někdy rád viděl. Můžem třebas někam zajít.

Měj se fajn, připojuji e-mail

    
HotLinks
Zpět na článek

Hodnocení: 2.5

bodbodpulbod
Čím víc psů tím líp. Pět psů je maximum.