.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

19.05.2004



Mějme je rádi a zacházejme s nimi tak, jak si to zaslouží!

Dneska se mi nějak češtinsky urodilo... No ale co nadělám — když to tak přišlo... {smile}

Nejdůležitějšími slovy v jazyce jsou podstatná jména a slovesa. Podstatná jména vyjadřují „to co je”, slovesa vyjadřují „to co se děje”. Pokud chcete vytvořit větu, vystačíte si s podstatným jménem a slovesem (někdy i bez podstatného jména, to pokud je z kontextu jasné, o čem je řeč). A vice versa — bez slovesa větu neukuchtíte. (Nenechte se mýlit, "Super!" není věta, je to možná citoslovce, podstatné jméno, přídavné jméno nebo příslovce, ale není to věta, pouze výkřik!)

Kdysi jsem četl jakousi studii, ve které autor dokazoval, že rozvoj myšlení přišel ve vývoji až s „objevením” sloves. Můžete to pozorovat na malých dětech, které se učí mluvit. Nejprve zvládají podstatná jména, zájmena, přídavná jména, ale až když začnou používat slovesa, mohou tvořit věty a mohou svou činnost pojmenovávat. A schopnost pojmenovat činnost je první krok ke schopnosti rozmyslet si ji...

Bez sloves jsme na úrovni pračlověka, který povykoval „Mamut! Mamut! Tam!!!”

Máme trochu nevýhodu třeba proti angličtině, protože čeština je jazyk flexní, tedy takový, který slova ohýbá. A ohýbání, zejména sloves, není až tak úplně triviální záležitostí. Slovesa mají totiž několik desítek tvarů. Někoho ten počet vyděsí (pokud se je musí učit), jiný zase obdivuje bohatost jazyka (pokud ty tvary už umí). Slovesa zkrátka svou krásu odhalí jen tomu, kdo se s nimi naučí pracovat...

A snad právě tato „skrývaná krása” může za jev, který se nazývá substantivizace, tedy přenášení významu na podstatná jména a odsouzení sloves do podřadné role spony — jakési větné stafáže, která si vystačí s několika tvary sloves být, dělat, provádět nebo stát se. Dost často uslyšíte nebo uvidíte takové výrazy jako třeba „stal se slavným”, „naše firma provádí zajištění” nebo obludnou vazbu „tam se to ale nebude vejít!”

To jsou přeci vazby jako stvořené pro plnohodnotná slovesa: „Proslavil se”, „naše firma zajišťuje”, „tam se to nevejde”.

V oblasti firemní novořeči kraluje nepřekonatelná dvojice „provádíme zajištění” a „zajišťujeme provedení”. Do stejného rodu patří i dějová maskulina, tedy zpodstatnělá (zparchantělá?) slovesa jako je dopad, ohřev, nárůst... Pak čtu nehoráznosti jako třeba „ve směsi došlo k ohřevu”, namísto jaknámzobáknarostlého výrazu „směs se ohřála”.

Někdy volí mluvčí substantivní výraz proto, aby nemusel být konkrétní: „Projekt nebyl zvládnutý.” Slovesa, mršky, totiž vyžadují, aby bylo řečeno, KDO je původcem děje (nebo alespoň že nějaký původce vůbec je), takže slovesný výraz by tady musel znít: „Projekt jsme nezvládli.” A to už je sakra přiznání viny! To už jasně říká, kdo je viník (ke „krásné” vazbě kdo je na vině se dostanu jindy), zatímco tvar substantivní pouze konstatuje, že „projekt nebyl takový a onaký” a že si za to vlastně ten projekt může sám. I vazba s trpným tvarem „...nebyl zvládnut” připouští, že existuje někdo, kdo za to může, kým nebyl zvládnut. (Díky za upozornění, viz komentáře.)

"Došlo k zajištění pachatele" je už legendární výraz... Proč neříct „zajistili jsme” nebo „policisté zajistili”, nebo dokonce „pachatel byl zajištěn”? No proto, že by tím bylo řečeno, že to zajištění někdo udělal, že byl někdo původcem děje... I když v tomhle případě by na to mohl být hrdý!

Podobně třeba větou: „Chtěl bych být hubený!” vyjadřujeme své přání — Jó, kdybych byl hubený, to by bylo! Naopak věta „Chtěl bych zhubnout” skrytě říká, že s tím bude nějaká práce, že budu muset hubnout, a vůbec... Pro dnešní dobu je ovšem symptomatická snaha „stát se hubeným” bez toho, aby člověk „hubnul” (možno aplikovat i na jiné případy, děje, atributy...)

Na jedné straně tedy mýtíme slovesa kde se dá a nahrazujeme je podstatnými jmény se stejným věcným obsahem (že by vliv anglické přípony „-ing”, která ze slovesa udělá „podstatné jméno”?), na straně druhé vyvíjejí jazykoví fušeři slovesa, nad kterými zůstává rozum stát... Třeba takové sloveso „rozporovat” od podstatného jména „rozpor”, snad podle vzoru „doklad — dokladovat”. Tuhle ho použil nějaký komouš v televizi, ve větě „budeme tento návrh rozporovat”. Nejsem si zcela jist, co tím chtěl říci, ale asi něco v tom smyslu, že podají jiný návrh, který bude v rozporu s tím původním, nebo že poukážou na rozpory, nesrovnalosti v návrhu. Nevím, nejsem politik.

Odbočím: Ve mně slovo „rozporovat” vzbuzuje (mládí jsem prožil na vsi) asociace s „rozporkou” (ne rozborkou), což je takové to dřevo, na které se věší prase při zabijačce a které se používá při BDSM praktikách, jak mě upozornil MK (nechci kompromitovat, proto uvádím jen iniciálu). A v téže souvislosti si vzpomínám na větu, kterou jsem někde četl, a která zněla: „Když se jeho táta, sedlák, dozvěděl, že syn podal přihlášku do KSČ, tak ho praštil rozporkou mezi oči.” (To se hodí k tomu komoušovi, ne? Třeba měl na mysli něco podobného...)

Ale zpět k slovesům. Jsou to velmi důležitá slova, dala nám dar myšlení, dovolují nám tvořit věty a nezaslouží si, aby s nimi bylo hrubě zacházeno. Vždyť slovesa tvoří, zkrásňují, rozvíjejí, zpestřují a prosvětlují jazyk a přináší děj a činnost do našich životů.

Mějme je rádi!

PS: Na pragmatickou výtku „nejde přeci o správnost jazyka, ale o sdělení” mohu odpovědět jen jediné: Ten, kdo neovládá svůj jazyk, je pologramotný!


Zadal Arthur Dent, 19.05.2004 13:33:10, 63 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/890

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - pixy (web)
(19.05.2004 14:03:55)

"... nezaslouží si, aby s nimi bylo hrubě zacházeno." Měl-li to být vtip, uschoval's jeho pointu vskutku důkladně...
    

Re: - Roj (web)
(19.05.2004 14:23:12)

On Artur obcas nerozlisuje mezi poctatnym jmenem a trpnym SLOVESNYM rodem a me to tak pripada, ze filipika je pouze za CINNY rod {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:29:58)

Kde jsem nerozlišil mezi podstatným jménem a trpným rodem, prosím?
    

Re: - Petr Olmer (web)
(19.05.2004 14:35:33)

Bohužel zrovna tam, kde je to nejvíc na očích. {smile}
    


Re: - Roj (web)
(19.05.2004 14:37:28)

Napr:
"Projekt nebyl zvládnut."
Ja vim, ze se tam nepise, ze se jedna o poctatne jmeno, ale nazev spotu je o slovesech a zde se jedna o sloveso v trpnem rode. Takze by to chtelo nejak uvest, ze i trpny rod je v nemilosti. {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:41:13)

Kurva kurva kurva! Korektura! Vypadlo mi -ý a teď vypadám jak pitomec! Mea culpa...
    

Re: - Roj (web)
(19.05.2004 14:45:53)

To je v poho, ja myslim, ze smysl, poselstvi i prinos spotu byl POCHOPEN! {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:50:27)

Smysl: Poukázat na nešvar (krásný slovo, co?)

Poselství: Ehm...

Přínos: Nijaký

Ale je dobré, že byl pochopen, furt lepší, než kdyby byl popliván, ostouzen a jeho autor vláčen bahnem a nakonec ukamenován... {smile}
    

Re: - moussa (web)
(19.05.2004 16:15:18)

. . . . . . nebo mu bylo dáno rozporkou mezi oči
    


Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:37:13)

Proč? Není to snad korektní tvar slovesa "zacházet", rod trpný, čas minulý?
    

Re: - Roj (web)
(19.05.2004 14:42:21)

Jenze trpny rod nepoukaze jasne, kdo za to muze! {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:48:23)

Už jsem to přeformuloval... Díky za upozornění...

Trpný rod poukáže aspoň na to, že někdo takový je. {smile}

A takhle to je vždycky. Čím víc se člověk s něčím maže, tím víc chyb tam, ve snaze vyhnout se chybám, nadělá...
    


Re: - pixy (web)
(19.05.2004 15:08:38)

Já prostě jen nechápu, proč - ve světle celého článku, kde tepeš do toho, jak se lidi zbaběle skrývají za pasiva - napíšeš "nezaslouží si, aby s nimi bylo hrubě zacházeno", namísto lidštějšího "nezaslouží si, abychom s nimi hrubě zacházeli". Kdo jiný s nimi ještě může hrubě zacházet než my, aby tam muselo být to pasivum?{wink}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 15:18:14)

Á, tak to jsme si nerozuměli... Netepu do pasiv, ale do nahrazování sloves podstatnými jmény... {sad}

Není to proti "vyrábíme XXX" nebo "XXX je (námi) vyráběno", ale proti "provádíme výrobu", kde sloveso ("provádíme") je jen vycpávka a to "pravé" sloveso, to o co vlastně jde, je nahrazeno substantivem.
    


Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 15:51:38)

Otevřu Chip a co nevidím? Hnedle na první straně: "Dostali jsme informaci o ponechání zařazení časopisů v nižší sazbě" (Autor: Jiří Palyza)

Tady by bylo na místě nahradit to pasivem: "...o tom, že časopisy budou ponechány v nižší sazbě".
    

Re: - MK (web)
(19.05.2004 17:51:41)

Nojo, Jiří Paralýza {smile}
    


 - Richard H. (web)
(19.05.2004 14:30:42)

Není výkřik "Super!" náhodou větou zvolací?
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:32:54)

Něčím takovým je... Asi jako je větou "Ano!" nebo "Do toho!"
    

Re: - Roj (web)
(19.05.2004 14:40:15)

A podle jednoho nezavisleho precedy vsech nezavislych je vetou zvolaci i "JOJ!" {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:55:18)

Podle mne je větou zvolací i "A sakra!" {smile}
    

Re: - MK (web)
(19.05.2004 17:54:39)

V češtině věty mají podmět a především přísudek. Takže třeba "Kouření zákázáno" větou je, protože podmět "je" byl eliminován (tady to snad sedí {wink}) a ač nevyjádřený, přesto jasně patrný.

Ale ono je to jedno.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 18:41:57)

Podmět nebo přísudek nemusí být vyjádřeny, například ve větě "Udělali to rychle..." je nevyjádřený podmět (oni), ve větě "Knížka jako víno!" je nevyjádřený přísudek (je)...

Něco takového? {smile}
    


Re: - Ota (web)
(19.05.2004 19:57:04)

Jó v češtině je větou ledacos. Nalistoval jsem si Trávníčkovu 1500-stránkovou mluvnici spisovné češtiny a jak si tak pročítám pojednání o Větosloví, nestačím se sám, jsa tak trochu od fochu, divit, co všechno mě ve školce nenaučili {smile}
    


Re: - johnny
(19.05.2004 19:45:17)

Je to věta jednočlenná (neslovesná, v tomto případě citoslovečná, další mohou být třeba jmenné). Jejím základem je tzv. větný ekvivalent.
    


 - Ota (web)
(19.05.2004 14:54:21)

Přemýšlím, lze-li v češtině vytvořit větu, která má podmět a přísudek, a přitom nebude obsahovat sloveso. Myslím, že to jde. Napříklep tahle: A všichni hrr ze dveří. Nebo jiná: Zajíc hop přes pole. Kromě slovesa může být v pozici přísudku i to citoslovce. Věta přitom zůstává "plnohodnotná" v tom smyslu, že má podmět i přísudek. Ale uznávám, že je to krajní případ.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 14:59:24)

Dokonce v té větě se zajícem je snad povoleno napsat za citoslovcem i vykřičník, tedy "zajíc hop! přes pole". Ale to jen tak stranou.

Jasně že (a teď odpovídám i Richardu Holasovi) jsou věty bezslovesné. Ale jejich existence neubírá slovesům nic na důležitosti... {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 15:03:40)

Ejhle, třeba věta: "To ovšem jen tak na okraj" je bezslovesná, sloveso je nevyjádřené a vyplývá z kontextu (nejspíš "uvádět", "říkat", "dodávat", "psát")
    

Re: - Ota (web)
(19.05.2004 15:28:37)

Napadá mě taky věta: Sousedka pořád jen o tom samém. (žvanila, kecala) A já pořád proč slyším to bouchání! (přemýšlím, ptám se) Národ sobě! (vytvořil, postavil, zbudoval) Ruce vzhůru! (dejte, zdvihněte) Škoda ho! (je) Kdo tam? (stojí, čeká, je)
    


Re: - Vesničan (web)
(19.05.2004 15:32:10)

Tak tedy prrr, s tím psaním, to jenom tak naokraj.... A urážka? Snad. V diskusi o gramatice poctatné, místo podstatné, přeceda, místo předseda... Joj, Roj, ty jeden piškuntále!
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 15:41:43)

Hle, celý odstavec bez sloves! Na první pohled - zmatek! Ovšem na druhý? Tolik vět bez sloves v jednom odstavci, toť přímo bezslovesné poselství! {smile}

Vesničane, jak fikané! Hezké upozornění na možnost vytváření podobných vět. A v případě pokusu o odpověď i názorná ukázka složitosti podobného psaní, dokonce na vlastní kůži... Brrr!
    


Re: - Roj (web)
(19.05.2004 23:27:59)

Malý spot pro blog, velký odkaz pro lictvo.... {smile}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 23:30:04)

Vo tom žádná! {smile}
    

Re: - Roj (web)
(19.05.2004 23:34:29)

O tom předse žádná pochybnost!
    

Re: - Arthur Dent (web)
(19.05.2004 23:45:25)

Jak by taky mohla, že?
    

Re: - Roj (web)
(19.05.2004 23:54:17)

Nad některými octavci se nediskuDuje! (při zachování znělosti souhlásky od nyní progresivního tvaru diskuZe)
    

Re: - Vesničan (web)
(20.05.2004 12:23:13)

Já jsem, prostě, ještě ze staré školy. Ne, že bych si tedy četl Publia Vergilia Mara (někdy řečeného Naso) v originále, ale maje v sobě zakořeněné jisté zvyklosi z latiny plynoucí, upřednostňuji diskuse, oproti diskuze, což mi zní cize. Naproti tomu však napíši klidně gymnázium, stejně jako gymnasium. Budeme-li onu progresivitu přehánět, začneme Dia skloňovat jako Zeuse.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(20.05.2004 12:32:46)

V článku byla původně, při korekturách ovšem vypadla, část, kde jsem chválil výuku latiny na středních školách. Latina svou složitostí totiž nutila člověka, aby si, než něco latinsky řekne, promyslel, co chce říct a jak to chce říct. Což je dobrý zvyk v jakémkoli jazyce.

Já mám nejen "diskuse", ale i "komunismus" a "režiséra". A dokonce i vyslovuju [dyskuse], což mi kladla na srdce profesorka češtiny na gymnáziu...
    

Re: - Vesničan (web)
(20.05.2004 13:06:20)

Mně sice říkal soudruh profesor na latinu "hvězda práce", ale jistý obdiv k latině (ne přímo lásku, to bych přeháněl a holedbal se, nejsem Briksius - teď si nejsem jist, napsal-li jsem to správně(!)-, abych psal dnes verše v latině)ve mně zanechal. Včetně množství latinských gramatických pravidel, užitečných pro jiné jazyky. (Ne, že bych jich tolik uměl, ale dokážu se zorientovat.)
    

Re: - Arthur Dent (web)
(20.05.2004 13:49:46)

Eugen? Ten je Brikcius... {smile}
    

Re: - Vesničan (web)
(20.05.2004 14:01:49)

Ten. Já si nebyl jist, jestli Brikcius, nebo Briksius, dokonce nějaké ypsilony jsem zkoušel, ale nevypadaly hezky. Ale že píše poezii v latině je skutečnost a fakt.
    

Re: - Arthur Dent (web)
(20.05.2004 14:13:22)

Jo. "Cadus rotundus" neboli "Sud kulatý" se jmenuje jedna jeho sbírka básní...
    


Re: - Roj (web)
(20.05.2004 22:07:06)

Lapidarne:
DuStojny preSiDent mi prijde jaxi verohodnejsi vyraz, nez
duZtojny preZiDent {smile}
    


 - Martin Kopta (web)
(19.05.2004 18:00:06)

Opravdu krásně jsi mě zamaskoval, předsedo. {smile} Řekněte mi, kdo nevíte, že se rozporka používá při praktikách BDSM.
    

Re: - Roj (web)
(19.05.2004 23:31:28)

Ja jsem sice nevedel, ze to ono, co naruzive stahuju, se jmenuje rozporka, zato jsem prostrelil to maskovani uz pred tim! {smile}
    


čeština, to nejsou jen slova - adja (web)
(20.05.2004 16:14:41)

Přečetla jsem si pár blogů a hodně dobře jsem se pobavila, ale je tu takové malé ale...Vy totiž vzdycháte, jak tu češtinu všichni przníme (anebo jak je przněna chudinka), a přitom nepoužíváte čárky! např.: Na jedné straně tedy mýtíme slovesa kde se dá a nahrazujeme je podstatnými jmény se stejným věcným obsahem. Hádejte, kde chybí čárky? K dokonalosti češtiny přispívá i dokonalá stylistika a k ní holt rozeznávání vedlejších vět patří!!!

Jinak ale klobouk dolů, Vaše blogy mají šmrnc{big grin})
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Arthur Dent (web)
(20.05.2004 17:02:01)

No, schválně, kde chybí?

První věta je tvořena dvojicí "(my) mýtíme" a celá zní "Na jedné straně tedy mýtíme slovesa kde se dá". Druhá věta je "nahrazujeme je..." atd. Tyto věty jsou v souřadném poměru, spojeny spojkou "a" a proto před "a" čárka nebude.

Otázka je, zda by neměl být čárkou oddělen výraz "kde se dá", tedy "mýtíme slovesa, kde se dá". Já myslím, že tam čárka být nemusí. Jiné by to bylo, kdyby tento rozvíjející výraz zněl "kde se mýtit dají", tam bych čárku napsal. Ale přiznávám, jist si tím nejsem. Pokud se mýlím, budu rád, když mě usvědčíte z omylu. V případě sporu nám budiž arbitrem ÚJČ. {smile}

Mimochodem, s těmi čárkami máte pravdu. Není to tak triviální a každý někdy znejistí, jestli někam čárka patří nebo nepatří (pokud tedy není čeština jeho denním chlebem. Mým není, já mám k češtině vztah ryze "amatérský", tedy "milovnický", tak se mi stává, že tápu a chybuji). {smile}

Všiml jsem si zase opačného jevu, tedy nadužívání čárek. Například ve větě: "Přijel tam velkým, modrým autem." Tohoto jevu jsem si všiml prvně v časopise Trnky - Brnky a pak ještě v několika písemných projevech mých (jiho)moravských známých, mám tedy dojem, že vítr vane od Dyje. {smile}
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - pankreas (web)
(20.05.2004 17:06:49)

...nebo od krasneho, modreho Dunaje?
    


Re: čeština, to nejsou jen slova - Ota (web)
(20.05.2004 19:26:05)

"Na jedné straně tedy mýtíme slovesa, kde se dá." Tam čárka jednoznačně musí být, jsou to dvě věty v souvětí, velmi zřetelné, není nad čím váhat. První věta: základní skladební dvojice (my)-mýtíme, podmět nevyjádřený, běžná věc. Druhá věta: základní skladební dvojice 0-se dá, vlastně to není dvojice, protože je to jednočlenná věta, tohle možná znejisťuje a mate.
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Arthur Dent (web)
(20.05.2004 19:46:56)

No, když to, Oto, říkáš ty, tak tobě budu věřit! Děkuji za vysvětlení, budu si to (doufám) pamatovat... {smile}
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Johny (web)
(04.12.2004 01:34:25)

Zpřesňující informace: výraz "bude vejít" není příznakem zparchantělosti současné češtiny, tak jako ty ostatní, ale nářečí. Běžně se to používá například ve východočeském, nikde jinde jsem se s ním nesetkal - naopak se setkávám s pozdviženým obočím. A to ještě můj děda, u něhož se mimochodem východočeské nářečí zachovalo velice dobře, říká "budeš tam trefit?" {smile}
    


Re: čeština, to nejsou jen slova - pankreas (web)
(21.05.2004 10:28:46)

Nojo, ale ty to rozebiras vyslovene mechanicky - ma to sloveso, tak je to veta. Ale zkus se na to podivat vyznamove. Ja bych to vnimal uz jako ustalene spojeni. Presne naparagrafovat to samozrejme nejde, zalezi na citeni mluvciho - a mluvci to jako ustalene spojeni s jasnym nemennym vyznamem citil, protoze ho neoddelil carkou.
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Arthur Dent (web)
(21.05.2004 11:55:35)

Já to považoval za něco na úrovni "příslovečného vyjádření místa"
    


Re: čeština, to nejsou jen slova - Ota (web)
(21.05.2004 14:29:07)

Pokud se dohodneme, že tady jde o "ustálené spojení", tak odpadá problém čárky, to je jasný. Přičemž ten problém s čárkou odpadá nikoli kvůli ustálenosti nějakého spojení, nýbrž proto, že ta věta přestává být souvětím! {smile} Já vycházel programově z toho, že budu hledat, kam bych dal čárku, kdybych se mohl spolehnout na to, že jde o regulérní věty, respektive souvětí.
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Ota (web)
(21.05.2004 14:32:07)

jinak bych teda ještě dal čárku před to "a"
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Arthur Dent (web)
(21.05.2004 14:39:53)

A proč?
    


Re: čeština, to nejsou jen slova - Arthur Dent (web)
(21.05.2004 14:38:05)

Ehm... Přiznávám, jsem z vás zmaten. Nejdřív ty že čárka ano, pak Pankreas že ne, teď ty taky že ne...

Mně to připadá podobné jako třeba výraz "jak by smet" (ten se dokonce stáhnul do jednoho slova)...

Viz:

"Já bych tam čárku nenapsal a Pankreas jak by smet."

"Adja by tam čárku napsala a Ota, jak by smet."
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Ota (web)
(21.05.2004 15:27:16)

Asi je lepší citovat celé věty. Nepletu-lili se, jde nám o větu:
"Na jedné straně tedy mýtíme slovesa kde se dá a nahrazujeme je podstatnými jmény se stejným věcným obsahem."
To je jedno její znění, které bychom mohli uznat, jestliže se dohodneme na tom, že "kde se dá" je něco jako ustálené spojení a nikoli vedlejší věta. Jiné její znění, s čárkami, by bylo:

"Na jedné straně tedy mýtíme slovesa, kde se dá, a nahrazujeme je podstatnými jmény se stejným věcným obsahem."
V tom druhém případě se čárkami ohraničí vedlejší věta "kde se dá", pokud nebudeme trvat na tom, že "kde se dá" to je jenom ustálené spojení.

Jinak ještě když si tak čtu, co napsala Adja, tak tam je ještě taková formulace, do které myslím patří čárka: "anebo jak je przněna, chudinka". Nevím rychle, jak to učeně nazvat, ale řekl bych tomu apozice nebo tak nějak. To by mě zajímalo, co na to Adja.
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Arthur Dent (web)
(21.05.2004 16:00:59)

Máš pravdu. Pokud bych "kde se dá" považoval za větu vedlejší, oddělím ji z obou stran čárkama, já to ovšem za větu vedlejší nepovažoval.

S tou chudinkou souhlasím. Kdyby to znělo "jak je przněna, chudinka malá", tak je tam čárka taky. I ve slovosledu "jak je, chudinka, przněna". Tady už vůbec nevím, jak to nazvat, ale čárky bych tam dal! {smile}
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Rebe (web)
(01.06.2004 13:17:12)

Je to osamostatněný větný člen, v tomto případě podmět. Nebyl-li by osamostatněn, věta by zněla Chudinka je przněna.
    


Re: čeština, to nejsou jen slova - pankreas (web)
(20.05.2004 17:03:27)

autor mozna vnima spojeni "kde se da" jako ustaleny vyraz, ktery je sice z vedlejsi vety vznikly, ale v soucasnosti jiz s oslabenou vetnou platnosti.
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - pankreas (web)
(20.05.2004 17:08:56)

doplnim se analogii: at je jaky chce, stejne si nedal rict.
    

Re: čeština, to nejsou jen slova - Roj (web)
(20.05.2004 22:04:47)

Dost dobry!!! To jsem neznal.
    


rozporování - Blackx
(25.05.2004 11:23:46)

Co se týče slova "rozporovat", mám pocit, že to vzniklo z "podat rozpor", což je asi nějaká právnická akce. Něco jako podat odvolání, dovolání apod. (moc se v tom nevyznám).
    
HotLinks
Zpět na článek