.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

24.06.2004



Známý žertovný server Novinky.cz přinesl opět nový velečlánek: Vesmír se prý rodil za tichého šepotu. (Upozornil Ebear. Dík.)

Článek cituje „vědce z Virginské univerzity” (miluju tuhle bulvární vazbu), který tvrdí, že zachycuje zvukové vlny vesmíru. Tyto zvuky jsou prý 55 oktáv pod prahem lidského slyšení.

Když se podíváte do učebnice fyziky pro základní školu, dozvíte se, že zvuk je vlnění, které se šíří hmotou (vzduchem, vodou...), tím rychleji, čím je vyšší hustota prostředí, a že se tedy nemůže šířit v prostředí, kde hmota není. Například vzduchoprázdnem neboli vakuem. Vesmír oplývá vakuem měrou vrchovatou. Jak se v něm tedy může šířit zvuk? Jediný známý případ šíření zvuku ve vesmíru jsou sci-fi filmy, ve kterých vesmír temně hučí a planetky kolem kosmické lodi prolétávají za mohutného svištění.

A druhá věc je ta s těmi oktávami. Jak známo, výška tónu se udává v počtu kmitů za vteřinu. Práh slyšitelnosti je zhruba 16 kmitů za vteřinu. S každou oktávou roste kmitočet na dvojnásobek: 32, 64, 128... a naopak. Takže zvuk, který je čtyři oktávy pod prahem slyšitelnosti, má jeden kmit za vteřinu. Zvuk, který je pět oktáv, má jeden kmit za dvě vteřiny. Šest oktáv je jeden kmit za čtyři vteřiny. Zvuk, který je 55 oktáv pod hranicí slyšitelnosti má jeden kmit za 251 vteřin, což je zhruba 71 miliónů let.

Vědec údajně použil techniku zhušťující zvuky, které vesmír vydával milión let, do pětivteřinového záznamu. To je jistě skvělá věc... Jenže: „zhušťování zvuku” pracuje podobně jako časosběrná kamera, která udělá jeden snímek květiny za minutu a když si pak pustíme ten film normální rychlostí, tak je vidět, jak se dotyčná květina rozvíjí... Jenže ta kamera nejdřív musí nasnímat celý úsek, který má být zhuštěn! Takže vědec tedy musel milión let zaznamenávat „zvuk vesmíru” a pak ho zkompresovat do pěti vteřin. A ani to nějak nesedí — pokud je ten zvuk 55 oktáv pod prahem slyšení, tak z miliónu let dostal při kompresi na „slyšitelnou úroveň” pár setin vteřiny záznamu.

Kouknul jsem se na homepage pana profesora a zjistil jsem, že se jedná o změny intenzity mikrovlnného záření. To by mohlo být při troše fantazie nazváno „zvukem” (ale Novinky se těmito detaily neobtěžují a klidně sugerují čtenářům, že vesmírem se šíří zvuk.) Ovšem ani tam jsem se nedozvěděl, jak pan profesor zjistil průběh vln během miliónů let, aby ho mohl následně zkompresovat. Možná nasnímal pár desítek let a z toho interpoloval odhadl průběh během miliónů. Jenže interpolace odhad celku z milióntiny je na úrovni čirých fantazií... Nechcete se někdo, kdo vládnete technickou angličtinou, začíst a zjistit, jak to pan profesor dělal?


Zadal Arthur Dent, 24.06.2004 13:25:08, 41 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://blog.maly.cz/tb.php/955

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

hukot v klade - ebear (web)
(24.06.2004 13:27:39)

Beztak slysel hukot v klade {big grin}, ktery byl tak silny, ze se prokopiroval az na jeho magnetofon {smile}.
    

Re: hukot v klade - dgx (web)
(29.06.2004 04:51:13)

fakt moc díky, naprskal jsem si semtex do klávesnice...

{smile}
    


Ale notak... - Vesničan (web)
(24.06.2004 13:35:55)

Arthure, ty jseš takovej šťoura...
    


 - maja
(24.06.2004 14:02:13)

možná používají na novinkách bohovský intertran, toto zní dobře:
"adresa stěna of horký být rozpálen benzin kdo datle od které doby člen určitý soubor was ale 400,000 dlouhá doba dávný. Kdy debata tezaury kolísání cosmologists běžný mluvit o něčem jejich akustický příroda zvuk vlny hýbat se docela člen určitý horký benzin a ar seen ačkoliv hubenět a díž kdy ona kříž člen určitý být rozpálen stěna."
obzvlášť "hubenět" vysvětluje vše.
    

Re: - Vesničan (web)
(24.06.2004 14:09:21)

A je jasno! Tak o co jde?!
    

Re: - Arthur Dent (web)
(24.06.2004 14:10:37)

Já nemám ten intertran! Ale teď je mi opravdu jasno. Nojo, jsem holt méně bystrý než průměrný čtenář Novinek! {smile}
    


miliony let - pankreas (web)
(24.06.2004 14:12:06)

..a nemohl ten casovy rozsah zjistit pomoci srovnani zareni ruzne vzdalenych objektu?
    

Re: miliony let - Arthur Dent (web)
(24.06.2004 16:16:50)

No nevím nevím...
    


OT - marvin (web)
(24.06.2004 15:56:20)

"Práh slyšitelnosti je zhruba 16 kmitů za vteřinu"
Vzhledem k tomu, že se tady pouštíme do vědeckého bádání, bezpochyby jsi chtěl říct "16 kmitů za sekundu", že? {smile}
    

Re: OT - Arthur Dent (web)
(24.06.2004 16:03:59)

Jsem uýž skoro pamětník, tak si pamatuju, že byla nejdřív vteřina, pak ji nahrazovali sekundou, pak zase všichni připustili vteřinu, protože jim sekunda "něco" připomínala... Přitom to jsou jen dva různé výrazy pro jednu věc (asi jako "zdražení" a "reforma financí") a obojí je definováno jako vzdálenost dvou vrypů na budově v Sévres. {smile}
    

Re: OT - yxen (web)
(24.06.2004 16:34:16)

Ale Arthure, jaka byla znamka z fyziky? {big grin}))

Budu delat chytryho, ale:
sekunda - casova mira,
vterina - uhlova mira. howg

a komu se to nelibi, at si pouziva co chce

to, ze oblibeny TV porad BBV je fyzikalne spatne, nic neznamena
    

Re: OT - Vesničan (web)
(24.06.2004 16:56:46)

On i ten oblíbený sportovní pořad se v jednom období jmenoval BBS. A jestli tomu nevěříš, tak věř. Já to pamatuji. A před tím, když byly BBV, než je přejmenoval Vít Holubec na BBS, Slováci vysílali GBS, protože namají "ř".
    

Re: OT - yxen (web)
(24.06.2004 17:15:30)

Věřím a dokonce i BBS pamatuju.

Ono když se podíváte do Pravidel češtiny nebo do výkladového slovníku, tak se můžete dozvedět lecos. Pokud ale budeme rozebírat fyzikální jevy, není použití v. jako časové jednotky přinejmenším vhodné.

Ale většina lidí to v hovorové řeči stejně ani nerozlišuje a používá převážně vteřiny, boť sekundy jim přijdou moc odborný pojem. Ona tahle většina lidí ani nemá potřebu měřit úhly v rozlišní menším než stupně...
    


Re: OT - Arthur Dent (web)
(24.06.2004 23:00:32)

Trochu o vteřině...

To slovo vzniklo za národního obrození a bylo uměle vytvořené, je to defacto "převod" slova "SECUNDA" do češtiny. Secunda má, jak známo, význam "druhý", a tak milý obrozenec hledal slovo s podobným významem. "Družina" už byla zadaná, "družka" taky, tak si pomohl tím, že si půjčil slovo z ruštiny (tenkrát bylo "přichylování k mocnému dubisku na východě" v módě). Půjčil si konkrétně ruské slovo "vtaroj" (druhý), které "počeštil" do tvaru "vterý" - a odsud byl jen krůček ke "vteřině" (a taky k "úterý").

Proč "druhý"? No protože sekunda je druhá menší jednotka po hodině (první je minuta...)

No a teď k jádru pudla: Ano, jednotka času je sekunda. Vteřina je její druhý, možno říci "zastaralý" ("tradiční") název. Ano, byl oddělen význam obloukové vteřiny a časové sekundy (zvláštní, že u "minut" to nikomu nevadí). Myslím si ovšem, že použití "vteřiny" místo "sekundy" na místě, kde je z kontextu patrné, že se jedná o časový údaj, nikoli úhly, není nijak zavádějící a je to "chyba" zhruba stejná jako uvádět koňské síly místo kilowattů nebo kalorie místo joulů - nebo, abych byl konkrétní, říkat, že sedím u devatenáctipalcového monitoru (správně by bylo 0.48metrový).
    

Re: OT - saybye (web)
(25.06.2004 00:25:08)

No vida. Tohle jsi měl napsat rovnou a mohli jsme si ušetřit ty trapné chvilky (sekundy) ohlušujícího vesmírného randálu. :o)

Mimochodem (zajímavé, na některých místech mi to "BTW" nějak nejde přes prsty) úterý mi vždycky vrtalo hlavou...
    


Re: OT - yxen (web)
(25.06.2004 16:52:34)

Dekuji za info.
Pokud se jedna o beznou rec, nikdo proti vterine nic nenamita. Horsi je to v technickych manualech a nedejboze fyzikalnich pojednanich (a to je pak stejny jako s temi jouly).
Navic jsou napriklad v Evrope porad staty, kde koupit si krejcovsky metr znaceny v cm je temer nemozne, max rychlosti jsou uvadeny v milich (zato vzdalenosti v km), normy nenormy.
    


Re: OT - saybye (web)
(24.06.2004 17:37:23)

Dneska už ani ty tyče v Francii nejsou co bývaly... Pryč jsou doby, kdy se metr definoval jako vZdálenost odsud tadyhleten kousek... :o)
    

Re: OT - Arthur Dent (web)
(24.06.2004 23:28:51)

Uvidíme. V neděli jedu do Francie, tak se tam po nějaké tyči mrknu.
    

Re: OT - ptr (web)
(25.06.2004 12:15:14)

jaxem psal nize...
Radsi se tam kukni po nejakem cesiu
    


Re: OT - ptr (web)
(25.06.2004 12:13:41)

s tou definici metru a vrypy uz to taky nejni tak ouplne prauda: je to nejaky nasobek vlnove delky zareni emitovaneho izotopem cesia pri prechodu z urciteho (definovaneho) stavu do jineho (definovaneho) stavu.
    

Re: OT - Arthur Dent (web)
(25.06.2004 12:48:09)

Ha, tak jsem nesprávně informován. Já myslel, že je to vzdálenost, kterou uletí světlo za 1/něcohodněmoc sekundy a sekunda je definovaná jako něcohodněmoc násobek přechodů mezi dvěma stavy nějakýho izotopu cesia.
    


 - Lokutus (web)
(24.06.2004 16:31:53)

Náhodou, ve vesmíru je slyšet všechno. Hlavně salvy laserových děl a exploze. A taky se tam šíří tlakové vlny, přesně podle roviny ekliptiky. A všechno tam bývá krásně barevné, jako ve snech feťáka.
    

Re: - yxen (web)
(24.06.2004 16:45:00)

jak jistě víte, nejbarevnější jsou průlety červí dírou...
    


no, chápu počin pana profesora nějak takto - yxen (web)
(24.06.2004 16:44:10)

1. Chtěl se na něčem zviditelnit.

2. Během BB byla hustota materiálu docela obstojná k přenosu mech. vibrací, takže těch prvních pár sekund to asi opravdu rachot byl. A tak zkusil vzít souřasné známé rozložení hmoty, dotočil je zpět do jednoho bodu a nasimuloval, co by to asi dělalo za kravál a teď to vydává za bůhví co. Sama metoda simulace mi připadá dost subjektivní, ale je to stejně jen hračička bez reálného významu.

BTW, i vakuum musí zvuk přenášet, jen DOST špatně. Reproduktor ve vesmiru občas do nějaké té molekuly vodíku drcne... A mikrofon by asi snimal krasny bily sum spolu s akustickym tlakem castic slunecniho vetru - jen by musel mit DOSTATECNE rozmery {big grin}) Doufám, že se toho ujme NASA a pude to stavět.
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - pixy (web)
(24.06.2004 16:57:20)

No to teda sorry... Jestli reproduktor drcne do nějaké částice (BTW, "molekula vodíku" je dost dobrej fór), tak to není vakuum. Ve mezihvězdném prostoru je hustota částic asi tak (plácnu číslo) jeden elektron na kubický kilometr, fakt bych chtěl vidět, jak se tam ten zvuk šíří (tedy jak si ty kilometry vzdálené částice předávají spiny a energii)...
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - yxen (web)
(24.06.2004 17:20:18)

neber to tak vážně, byla to nadsázka, nemyslel jsme vakuum, ale normální mezihvězdný prostor plný smetí
ta molekula mi uletěla {sad}

copak ve vzduchu se ty částice dotýkají? reproduktor drcne do jedný, ta odletí, drcne do další a tak, ne? v pevných látkých je to něco jinýho, ale když ředím vzduch, tak se zvuk šíří stále hůř a i když ho zředím hodně, nebude nikdy šíření 0. Nebude to sice stát ani za psí vzdech, ale...
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Roj (web)
(25.06.2004 00:55:48)

No!
Zvuk, na rozdil od elmg zareni NEMA kvantovy charakter, takze mluvit o nejakem drcnuti je fakt nesmysl, i kdyz se jedna o hrube priblizeni.
Zjednodusene receno, od urcite hodnoty stredni volne drahy molekul plynu nema smysl hovorit o zvuku.
Jeste polopatisticteji, zvuk se mezihvezdnym prostorem NESIRI.
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - yxen (web)
(25.06.2004 16:47:51)

Ano, nesiri - to jsem si jenom tak trochu rypal a fantaziroval...
Je to ale dany tim, ze vlivem male hustoty je proste tlumeni tak velke. Nenapada me zadna souvislost s kavntovymi jevy, ale nemusim znat vsechno.
Jenom jsem tim chtel rizt, ze kdyz nejaky jev vymizi prakticky, jeste neznamena, ze je matematicky roven 0.
Mimochodem, kdyz udelam obrovsky mikrofon (nevim jak) a natocim ho ke Slunci, uslysim jeho zvuk (narazy slunecniho vetru)? Prakticky k nicemu, ale nejakyho silenyho vedce to muze taky napadnout a simulovat...
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Arthur Dent (web)
(25.06.2004 17:36:13)

Nikoli. To co bude slyšet nebude "zvuk slunce", ale zvuk vznikající při dopadu částic na membránu {smile}

Při klasickém "slyšení" totiž vůbec nejde o dopad nějakých částic na bubínek (membránu mikrofonu), ale o změny tlaku prostředí. "Zvuk", zachycený ze slunečního větru je totéž jako zvuk, který je slyšet, když někdo píská přímo na mikrofon - tóny přehluší šum, způsobený "větrem" {smile}
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Roj (web)
(26.06.2004 12:50:31)

..jste me donutili jeste se k tomu exponovat... {smile}

yxene, ver mi! {smile}
Pokud slovem zvuk rozumime to, cim se zabyva obor AKUSTIKA (ne tedy huceni v klade), pak je to takhle:
Zvuk je exaktne meritelny a je charakterisovan dvema zakladnimi velicinami. Akustickym tlakem a akustickou objemovou rychlosti. Obe tyto veliciny ma smysl definovat pouze na urcitem souboru castic, protoze jsou to veliciny STATISTICKY DEFINOVANE. Podobne jako teplota. Na rozdil od teploty ale nemuzeme fiktivne vypocitat akusticky tlak ani akustickou objemovou rychlost jedne castice. To je proste kravina, nejde to ani teoreticky.
(teoreticky jde "zmerit teplotu" jedne castice na zaklade jeji kineticke energie)
Takze do tveho mikrofonu by sice castice narazely, ale nebyl by to ZVUK.

BTW. ten profesoruv zvuk zachyceny na profesoruv mikrofon by na vystupu daval velmi kvalitne stabilisovane stejnosmerne napeti {smile}
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - yxen (web)
(28.06.2004 18:10:48)

Jo, verim, sam mam z akusitky nejakou tu zkousku a vim o co se jedna...
Kdyz to bereme takto, tak o nejake akustice vesmiru opravdu nemuze byt rec. Cele me povidani o narazech cehokoliv nelze brat moc vazne - jen jsem si trochu popustil uzdu fantazii.
BTW dalsi nefyzikalni rypnuti - to je opravdu ve vesmiru tlak v prostoru roven 0? Nebo je jen HODNE maly? ;-]
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Roj (web)
(28.06.2004 23:35:37)

Tak to mas rict hned {smile}
Jak vidis, nikdo jsme nepochopili, ze si delas srandu a takovyho papiru tady zbytecne pocmarali {smile}
    


Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Mike Rosoft (web)
(24.06.2004 17:30:34)

To plácnutí je trochu vedle. Z dosud známých údajů tvoří výplň mezihvězného prostoru průměrně 1 atom vodíku na cm^3. Tedy alespoň co se mléčné dráhy týče. Takže nějaká šance že tam ten reproduktor "drcne" je {smile}
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - yxen (web)
(24.06.2004 17:44:30)

no tak nějak jsem to myslel...
prostě "kdyby" byl mnohasetkilometrovy reproduktor...
    


Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Arthur Dent (web)
(24.06.2004 19:38:27)

Atom vodíku (též "atomární vodík") má značku H. Ovšem takto bývá málokdy k vidění, většinou se potuluje v podobě dvouatomové molekuly, známého H2, stejně jako většina plynů (kyslík, dusík...)

Co je tedy na "molekule vodíku" k smíchu? {smile}
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - ptr (web)
(25.06.2004 12:22:05)

potuluje, ale teda hlavně na takových (ve vesmíru řídkých a nepravděpodobných) místech, jako jsou hvězdy, planety a takové to větší smetí. Tam je těch atomů tolik, že se mohou držet za pacičku a běhat spolu. V běžném meziplanetárním (neřkuli mezihvězdném) prostoru je jich hodně málo a běhají tak rychle, že se jim to chytání za pacičku moc nedaří a tak si tam běhají hlavně samy.
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Arthur Dent (web)
(25.06.2004 12:57:22)

Ale já vím, že ve vesmíru se většinou potulují nebozí atomové sami... Jen mě zarazilo to, že Pixy označil molekulu vodíku za "dobrý fór", tak jsem to okomentoval ve smyslu tom, že to zas takový fór není.

Pokud měl Pixy na mysli "molekulu vodíku v mezihvězdném prostoru", tak je pravda, že je tam k vidění zhruba tak často jako Mikuláš v červenci...
    


Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Arthur Dent (web)
(24.06.2004 23:33:47)

Řeknu to asi takhle: Kdyby existovalo naprosté vakuum ("Ideální vakuum"), tak zvuk nepřenáší. Ale s ideálním vakuem se to má jako se základní součástí matematického kyvadla, s nehmotným závěsem...

Drobně odbočím: Můj známý má otce jaderného fyzika a ten byl na nějakém kongresu v Amsterdamu. No a tam jakýsi Holanďan přednášel (anglicky) cosi o vakuu a protože Holanďani čtou "v" jako "f", tak stále vyslovoval "vakuum" jako "fakjum". Měl prý nejživější reakce publika a největší potlesk. {smile}
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Roj (web)
(25.06.2004 00:59:32)

Arture, s tim nesirenim zvuku mas pravdu, o cemz jsem pindal vyse, zvuk se nemuze sirit ani BEZNYM VAKUEM {smile}
Ale ze si pletes INTERPOLACI s EXTRAPOLACI, to je na povazenou!!! {smile}
    

Re: no, chápu počin pana profesora nějak takto - Arthur Dent (web)
(25.06.2004 01:28:32)

Ha! Tenhle Roj... Díky, je to tak, ale aby bylo úplně jasno, změním to na český výraz... {smile}
    


A co hmota, která není vidět? - Zázračný Element (web)
(24.06.2004 18:03:31)

To teda pravděpodobne nešíří zvuk, ale vakuum tam taky není - je tam spousta hmoty{wink}
    
HotLinks
Zpět na článek