Shrnutí nejasného pocitu z posledních měsíců.

Před nedávnem jsem vedl diskusi s Filipem Rožánkem. Diskuse se točila okolo návrhu na centrální registr účtů. Pro ty co si nepamatují: Bude centrální registr všech účtů a jejich majitelů. Myšlenka je futrovaná tím, že je potřeba „rychle obestavit účty” nějakému podvodníkovi a policisté musí složitě zjišťovat, v jakých bankách má dotyčný konta.

Tvrdil jsem, že to v dnešní době projde, Gross hodí médiím nějakou vějičku, aby zmlkla, a že Češi tuhle nehoráznost přijmou a ohnou hřbet. Filip optimisticky oponoval: „Možná ne. Na ochranu soukromí jsou jinak laxní Češi docela hákliví a těch opatření začíná být nechutně moc.”

Psal jsem, že podobná nehoráznost podle mého projde, protože zafunguje nepřejícnost a malost: „Soused má dvě auta, tak jen ať se mu podívaj na zoubek, kde na to vzal...” Filip oponoval tím, že si lidé řeknou: „Ale proč se sakra chtěj podívat i na mě?!”

Na to jsem mu odpověděl: „Nene...Asi neznáš Čechy... Ať se ke mně klidně podívaj, já mám na účtu 20.000, já se nemám za co stydět... Ale ty co tam maj statisíce, na ty když se podívaj, tak je jen dobře! My tam s mámou máme hovno, tam nikdo nic neuvidí... Ale ať se pořádně podívaj támhle na toho hajzla Dušáka od nás z fabriky,
ten má dvě auta!”

A stále si myslím, že takový návrh má šanci projít. U „pivní” populace projde bez problémů. U levicové taky, části dalších možných odpůrců zavřou hubu „bojem proti terorismu”. No a pak stačí každého, kdo je proti, veřejně označit, nejlépe: „Kdo je poctivý a nemá co skrývat, nemusí se ničeho bát!”

Proč tenhle úvod, vytržený ze soukromého dialogu? Před pár dny jsem zaslechl Grossův výrok, pronesený v nějaké souvislosti s posilováním pravomocí policie. Gross řekl doslova: Poctiví lidé se nemají čeho bát!


To je výrok, který pokládám za signifikantní pro policejní stát.


Ještě jednou: Tohle je výrok, kterým představitel policejního státu ospravedlňuje jeho existenci nebo posilování!!!


A co je nejhorší — tenhle výrok opravdu funguje. Většinu davu uklidní (protože snad nikdo nepovažuje sebe za nepoctivého) a zároveň je kladivem na kritiky. Stačí říct: „Kdo je poctivý, nemusí se bát” a polohlasem dodat „...a tedy nemá důvod kritizovat.” Druhá půlka, tedy „Kdo přesto kritizuje, bude nejspíš nepoctivý,” naskočí lidu jaksi sama.

A tak dotyčná věta implikuje to, že jediní, kdo by se měl bát, jsou lumpové (což je v pořádku) a zároveň nenápadně, ovšem velmi intenzivně vnucuje myšlenku, že ten, kdo dané opatření kritizuje, tak činí proto, že je sám lump.

Je snad od téhle věty daleko k tomu, že pouhá kritika podobných metod bude stačit k „důvodnému podezření ze spáchání trestného činu”? Bohužel, policejní stát funguje jak opiát a vždycky bude velká skupina lidí, kteří budou věřit tomu, že je to tak správné.

Když si to shrnu:

- Stanislav Gross pracoval velmi krátce, pak odešel „do politiky” a od té doby žije v „jiném světě”.

- Vedl šest let ministerstvo vnitra. Nepochybuju o tom, že si zde vybudoval určitou pozici a síť kontaktů a vazeb.

- Když se stal premiérem, prohlásil, že „odchází z vnitra, ovšem ponechává si nad ním stále supervizi” — čti: Budu si dál řídit policii nastrčenou figurkou.

- Ten samý člověk slíbil zvednout policistům plat (stejnou metodou si vládci odnepaměti nakláněli vojsko na svou stranu).

- Ten samý člověk říká, že se „poctiví občané nemají čeho bát”.



Když má vozka dva koně a jeden špatně táhne, vezme si bič. Vždyť proč ne — ten „dobrý tahoun” se nemá čeho bát, bič je jen na toho špatného. Stokrát, tisíckrát si to může ten dobrý kůň opakovat — ale za ním sedí vozka a má v ruce bič! A jestliže předtím táhl dobře proto, že ho to bavilo, teď táhne proto, že má strach.

Já mám strach. Vy ne?