Kdepak, nenaděláte nic. Hádanky jsou prostě populární téma. Popularitu sice rád nemám, ale hádanky ano. I když se mi je nikdy nepodaří vyřešit.

U Pixyho se objevil kloboučnický úkol. Kdysi jsem zveřejnil něco podobného, pouze mám dojem, že jsem na rozdíl od Pixyho zadání dal jednomu člověku z hádanky (tomu prvnímu) větší šanci přežít. Pixy dal totiž klobouky na hlavu všem, zatímco já prvního (posledního) v řadě vynechal.

Zkusím něco podobného. Moje hádanka je tuším z knížky Jak se jmenuje tato knížka?, která se mi svého času velmi líbila. Možná ale, že nebyla (hádanka) v této knížce, ale v časopise VTM, který měl kdysi skutečně vysokou úroveň (kde jsou ty časy ).

Tři mudrci sedí u večer u ohně a řeší Fundamentální Problémy Bytí a Všehomíra. Pomáhají si trochu vínem, takže není divu, že nakonec usnou hlubokým spánkem. Najde je tam jejich nezbedný žák, a řekne si, že by mohl provést nějakou vylomeninu. Tak jim všem začerní tváře sazemi. Ráno se mudrci probudí, koukají na sebe, a začnou se smát. Každý se pochopitelně směje těm dvěma ostatním. Najednou se jeden smát přestane, protože mu dojde, že i on má začerněnou tvář. Jak na to přišel?

Řešení typu „zrcadlo” nebo „někdo mu řekl že má špinavé tváře”, případně „sáhl si na tvář a umazal si ruce” neakceptuji, mudrc v hádance na to přišel vlastní úvahou.

Tak co vy na to, mudrcové...

Jen doufám, že je zadání správně, přeci jenom je to 20 let, co jsem tuto logickou úlohu četl a řešil