Nedávno jsem psal o smíšených pocitech, které ve mně vyvolávala účast na vopečbuřtových seancích s kytarou. Vzpomněl jsem si, že jsem se náhodou toto léto stal posluchačem „hudby”, která vše překonává.

Dostalo se mi totiž neuvěřitelnou shodou náhod do rukou demo CD ultra ortodoxní country kapely, která si prý říká Sombrera (množné číslo od slova smobrero).

Hrát docela uměli, ono na těch jejich tříakordových skladbách nebylo nic tak těžkého, ale ty texty, to bylo něco neuvěřitelného.

Protože si myslím, že poučná a ušlechtilá umělecká díla bych si neměl nechávat pro sebe, tak jsem pro vás jeden text z bookletu jejich demo CD přepsal.

1)
Jó na pláně jsem přijel
už jako malej kluk
a táta mě naučil
jak zvládnout colt i luk

a když jsem pak vyrazil
do prérie plné trav
tak hnal jsem vedle koně
i malé stádo krav

ref.:
Má Dakoto a Arizóno
jak jsem vás měl rád
když ucítil jsem na své tváři
svěží vítr vát

2)
Komančové mě rádi měli
Apači jak by smet
Pak ale přišel pokrok
a zničil nás jak jed

když banda irskejch bručounů
přivedla železnýho oře
kolej jak jizva v prérii
teď spojuje dvě moře

ref.:

3)
S vlakama se k nám dostali
i hazard, ženský, chlast
teď soudce Lynch a dolar jen
ovládají mou vlast

Zastavíme ty mizery
ať jim kotle vyhasnou
pak vrátím se k mojí Mary
mám ženu úžasnou — ú — žas — noooou!

Síla, co? A to jsem si říkal, že už mě nic nepřekvapí

Nejhorší bylo, že po člověku, který mi CD poskytl, sombreristi chtěli, aby jim řekl, co si o jejich textech myslí. Tak nevím, co mu poradit.