Krásná kniha od autora, který psům opravdu rozuměl.
Přečetl jsem hodně knížek o psech. Než jsem si koupil štěně, chtěl jsem toho pochopitelně vědět co nejvíce. Časem jsem zjistil, že i v tomto specializovaném oboru existují knihy výborné, průměrné, i knihy „pod psa”.

Ty posledně jmenované jsou překvapivě rozšířené. Většinou se jedná o monografie psích plemen. Dočteme se v nich vždy to samé, ať už si koupíme knihu o pudlovi, jezevčíkovi, kokrovi nebo třeba bullmastiffovi. Vždy se tam píše něco ve smyslu „pes tohoto plemene je milý, vitální, velmi inteligentní, zdravě sebejistý” a podobné žvásty. Mám velké podezření, že většina monografií psích plemen je ve skutečnosti jedna kniha, kde autoři pouze mění jméno rasy psa a vymění fotografie. Mnoho mých přátel, které bych si troufl označit za opravdové znalce psů, mě v tomto názoru utvrzuje. U těchto knih mi cosi napovídá, že byly napsány hlavně s motivací jednoduchého zisku.

Další knihy jsou ty průměrné. Autor napíše několik známých pravd, doplní je nějakými svými poznatky a kniha je na světě. Občas to může být i zajímavé čtení.

A pak jsou knihy opravdu výborné. Píší je lidé, kteří se chovem psů zabývají řadu let, mají hluboké znalosti a v neposlední řadě i vypravěčský talent.

Jednou z těchto knih je i výtečná knížka, jejíž název je v titulku tohoto příspěvku.
Autorem není nikdo menší než Konrad Lorenz (1903 — 1989), jeden z největších znalců chování zvířat, jaký kdy žil. Připomeňme si, že vydal celou řadu odborných publikací, z nichž mnohé vyšly i v češtině. Namátkou například „Takzvané zlo”, „Hovořil jsem se zvěří, s ptáky a rybami” a další.

Tento autor mimochodem obdržel v roce 1973 Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Položil základy vědě o vrozených vzorcích chování — etologii. A hlavně — Konrad Lorenz uměl psát, a to velmi poutavě.

V knize „Život se psem není pod psa” (jedná se o slovní hříčku, z němčiny těžko přeložitelnou) píše prostě o psech. O jejich chování, jejich vztahu mezi sebou, jejich vztahu k jiným zvířatům i k lidem. Na mnoha příkladech doslova ze života vysvětluje chování psů v mnoha situacích. A vysvětluje zvířecí chování vskutku brilantně a hlavně srozumitelně.

Dozvíte se, zda jsou psi přirozeně inteligentní, jak se ve skutečnosti tato inteligence projevuje, zda jsou psi prolhaní a kočky falešné, jestli existuje přátelství mezi nimi a ostatními domácími zvířaty nebo zda jde pouze o vzájemné tolerování se a mnoho dalšího.

Dočtete se, proč jsou psi věrní pánovi a proč autor neměl rád přešlechtěná plemena. Píše se zde i o tom, jestli psi rozumí jednotlivým slovů nebo větám, jestli se pes někdy stydí a jestli má něco jako svědomí. Také najdete vysvětlení, proč není dobré, když má někdo raději zvířata než lidi i to, jakého psa si vybrat.

A to všechno formou velmi poutavých příběhů ze života.

V každém slovu, v každém písmenu knihy je vidět, jak hodně autor rozumí tomu, co píše.
Kniha se čte skutečně jedním dechem.

V jediné věci (pro knihu nepodstatné) se autor spletl. V době, kdy toto dílko psal, nevěděly se s jistotou jisté okolnosti o původu psa domácího. Ovšem na konci celé publikace je tato skutečnost zmíněna a autor sám své názory opravuje.

Pokud tedy máte psa, nebo o něm uvažujete, tak je tato knížka podle mého názoru povinnou četbou.

Konrad Lorenz, Život se psem není pod psa. Německý originál „So kam der Mensch auf den Hund”. Vydalo nakladatelství Granit v roce 1998