.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

09.11.2003



Přes článek Sovy v síti jsem se dostal na Lupu a článek o vortálech. Nečekejte ode mne slovní ekvilibristiku na téma posedlosti zkratkovými slovy ani filozofické pojednání na téma smrt portálů. Jen čistě subjektivní pohled na něco, co je pro mně zbytečné.

Pokud nevíte, co je to vortál, tak vězte, že to je vertikální portál. Portál je něco jako brána, takže vortál si představuju asi jako vrata od montážní haly kosmických raket Saturn 5 — víc do výšky než do šířky...

Ale teď vážně. Vortál jsou (podle autora článku) nějaké stránky, orientované na určitou cílovou skupinu (designéři, manažeři, programátoři, sportovci, ženy, muži, inteligenti, blbci, křesťané, pohané...), mající nějakou „přidanou hodnotu”, například specializovaný katalog, oborovou reklamu atd. Aspoň tolik jsem pochopil z článku a následné diskuse, která mě zahltila i termíny jako „ad hoc obsah”, kterým nerozumím ani zbla.

Jsem jen prostý programátor, nikoli filozof internetových prezentací, SEO a moderních trendů, proto mě opravte, pokud se mýlím: Jsou to tedy specializované stránky, které mají některé „portálové” funkce...


Zaujalo mě tvrzení Drtivá většina uživatelů Internetu dnes na síť přistupuje přes portály (...). Nehodlám s ním polemizovat. Inspirovalo mě ale k následující úvaze:

Portály (a jiné -ortály) jsou podobně jako hypermarkety také dělané stylem „od každého trochu” a podobně jako v Tescu koupíte potraviny, oblečení, knihu, boty, lednici, lak na vlasy, počítač a fíkus, tak i na portále naleznete všechno možné — vyhledávač, mail, chat, předpověď počasí, mapy, horoskop, aktuální zpravodajství, televizní program... Na každou z těchto věcí však můžete najít specializovanou službu.

Pravidlo, známé z audiotechniky, říká: „Buď mám několik kvalitních jednoúčelových věcí nebo jednu víceúčelovou; většinou je víceúčelovosti dosaženo na úkor kvality.” Samosebou jsou jednoúčelová zařízení v konečném součtu dražší a jejich zapojení složitější. Na druhou stranu není problém jednotlivé části měnit podle nároků a celou sestavu si přizpůsobit svým potřebám.

Totéž platí pro portál. Portál může nabízet spoustu funkcí na jednom místě, které ovšem budou kvalitativně s největší pravděpodobností horší než specializované služby. Výhoda portálu je v jeho „integrovanosti” — máte všechno na jednom místě, nemusíte si pamatovat spoustu adres, jmen a hesel...

Chápu, že někomu portály vyhovují. Mně nevyhovují. Já chci kvalitní služby a nehraje žádnou roli, jestli jsou na více místech (na internetu je přesun na jiné místo otázkou několika kliknutí). Stejně jako nekupuju v hypermarketech věci, na které jsou specializované obchody — knihy, počítače, květiny...

Jenže já nejsem drtivá většina.

Proto také s tou citovanou větou nepolemizuji. Stejně jako je hypermarket pro většinu lidí „obchodem první volby”, je asi i portál „první volbou” pro průměrného uživatele.


A P.S. pro věčné rejpaly: Nepíšu, že jsou portály špatné. Píšu, že (a proč) mně nevyhovují!


Zadal Arthur Dent, 09.11.2003 21:03:35, 4 komentáře...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/567

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - rony (web)

nech mi niekto definuje co je to drtiva vetsina {wink} ja akosi ani nestretavam nikdy ziadnu drtivu vetsinu {wink}
    

Re: - Filip Rožánek (web)

Pokud je mi známo, drtivá většina je termín, který vznikl v 50. letech. Vzešel od komunistů, kteří drtili reakci, drtili imperialisty a drtili amerického brouka. A to, že většina socialistického lidu drtila zhoubnou západní diverzi a reakční odpadlíky, zplodilo drtivou většinu - tedy tak velký počet lidí, že těch pár jedinců, co jsou proti, bude spolehlivě obráceno v prach. Také se to používalo, když chodila k volbám drtivá většina voličů. Číselně to znamenalo 99,9 % {smile}
Přeneseno do mimokomunistické reality - drtivá většina je asi 99 % {smile} Menšina se pak vyjadřuje v desetiných číslech nebo jednotkách {smile}.
    


Supermarkety - Marek Prokop (web)

Ano Arture, vaše přirovnání portálů k supermarketům je výstižné. Když ho přeneseme i na tvrzení, že většina lidí přistupuje na síť přes portály, znělo by to asi nějak takto: většina lidí ráno začíná den v supermarketu.

Jinak, pokud sám portály moc nepoužíváte, nic si z toho nedělejte. Statistiky hovoří celkem jasně a tu "drtivou většinu" lidí, kteří přistupují na webové stránky (což ještě stále není celý Internet) přes vyhledavače (zahrnující i portály) vyčíslují na nějakých 20 %.
    

Re: Supermarkety - Arthur Dent (web)

Přesně tu větu jsem tam měl, pak zmizela při editacích. {smile}

Obávám se, že tu anketu, na jejímž základě vznikla "drtivá většina", připravoval podobný jedinec jako ten, co kdysi v Reflexu dělal anketu o internetovém povědomí u politiků a pokládal otázku "Jaký protokol používá Internet" (správná odpověď byla "http"). IMHO ti, co si myslí, že internet = http, jsou také schopni si myslet, že co uživatel, to portál jako výchozí stránka.

Já osobně mám z čistě pragmatických důvodů jako výchozí stránku Dashboard Českého Telecomu pro ADSL připojení {smile}
    
HotLinks
Zpět na článek