Okolo Vánoc na mne sedla nějaká nostalgie či co a já si vzpomněl na staré zlaté časy, na skvělé hry, které jsem dřív hrával, a chtěl jsem si je zahrát znovu. Ale ono to není jen tak — Kings Quest na Windows XP moc dobře nejde...

V dobách, kdy muži byli ještě opravdovými muži, ženy opravdovými ženami a malá chlupatá stvoření z Alfy Centauri opravdovými malými chlupatými stvořeními z Alfy Centauri, v těch hrdinských časech, kdy kdekdo ohýbal slova, která ještě nebyla ohnuta, byly všechny počítačové hry novátorské a neokoukané.

V těch dobách mohl čtrnáctiletý kluk naprogramovat Manic Minera a stvořit tak legendu. Ultimate naprogramovali za pár let osm her, z nichž bylo sedm průkopnických. Když Incentive vypustili Drillera a mně se dostal do ruky, seděl jsem několik dní a nocí nad V.A.S.T.-em a ručně si do sešitu opisoval zdrojový kód, abych zjistil, jak dělají tu skvělou 3D grafiku.

Tehdejší počítače ovšem neměly ty možnosti jako mají dnešní — zvukové karty, 3D akcelerátory grafiky, 16 miliónů barev... Namísto dokonale věrných 3D animací lidského obličele bylo pár pixelů. Ale zase to bylo pro něco dobré: Tvůrci her nevěnovali tolik času animacím a rendrovacím enginům a zůstávalo jim víc času na rozpracování nápadu a na hratelnost. (Pamatujete na Tetris? Jednoduchý nápad — a vzpomeňte si každý, kolik hodin jste ho hráli. Dokonce jsem jednou, asi v roce 1988, viděl ve VTM fotografii, na které nějaký chlápek seděl u monitoru, na tom monitoru byla zcela nezaměnitelná změť barevných kostiček a pod fotografií popis: „Soudruh Václav Šišpera kontroluje barevné vyvážení displeje počítače TNS AT”.)

Takže ty staré hry nebyly tak graficky skvělé, o to víc chytly. A není to tím, že dřív jsem byl mladší, a tedy hravější...

Doufám, že jsem vás všehny (nebo alespoň ty starší, pamětníky) naladil na strunu nostalgie 80. a 90. let. Ještě přihodím pár jmen — DOOM, Wolfenstein, Legend of Kyrandia, Kings Quest, Space Quest, Civilization, Syndicate, Stunts car, Transport Tycoon De Luxe, Alone in the Dark, Goblins... Některé z těchto her mají své Win verze, ovšem spousta skončila mezi abandonwarem — opuštěným softwarem. Válejí se na Internetu v podobě pármegových ZIP souborů, můžete si je stáhnout, ale nejspíš je nespustíte, protože máte procesor a operační systém, který je s nimi už moc nekompatibilní (Goblins 1 dokonce zdechne na „dělení nulou”, předpokládám, že to je proto, že můj dvougigový Athlon běží rychleji než autoři Goblins čekali). A pokud je spustíte, tak zase ve většině případů nerozchodíte zvuk, myš, joystick...

No a právě na to existují dvě výborné utility. První je čistě pro Windows NT, 2000 a XP a jmenuje se VDMSound. Stačí nainstalovat a pak můžete starý program pro DOS spustit pravým tlačítkem, volbou „Run with VDMS” (popřípadě si takhle spustit DOS okno). A voila — máte Sound Blaster na portu 220, IRQ 5, DMA 1 (Staří herní matadoři vědí...)

Další řešení je kompletní náhrada built-in DOSu, která se jmenuje DOSBox. Nabízí jakýsi „virtuální” DOS, do kterého si můžete namapovat disky jak je vám libo, navíc emuluje SB Pro, VESA VBE 2, DPMI... (Tyhle dvě utility a pár dalších jsem našel na stránce DOS games, mají tam, jak koukám, i pár shareware a freeware DOS her.)

Pro naprosté nostalgiky nabízím dva odkazy: Emulátor RealSpectrum a archiv WorldOfSpectrum