To, že čepičáři a kloboučníci jezdí špatně, ví skoro každý. Platí to ale i obráceně? Jak se pozná špatný řidič z místa spolujezdce? Kdo maluje plné a přerušované čáry na silnici a má to nějaká pravidla?

Arthur tady již dříve psal o řidičích v čepicích a kloboucích.
To, že tato sorta řidičů jezdí špatně a nebezpečně asi není třeba rozebírat. Prostě to tak je a osobně jsem se nikdy nesetkal s řidičem auta s pokrývkou hlavy, který by jezdil s přehledem a dobře.
Tento fakt je tak zřejmý, že opravdu nechápu, proč není vyhláškou zakázáno nošení pokrývky hlavy, pokud řídíte automobil. Mohly by na to být i sankce, pokud se přejde na bodový systém: přistižení při jízdě v čepici jeden bod, řídíte-li v klobouku, tak dva body, a řídíte-li dokonce ve slaměném klobouku, pak tři body dolů.
Myslím si totiž, že by to mohlo fungovat i obráceně. Pokud nasadíte dobrému řidiči v autě pokrývku hlavy, jeho schopnosti se okamžitě zhorší. Pokud ale kloboučníkovi sundáte z hlavy jeho hučku, pojede lépe.
Abych se trochu pocvičil v demagogii tak budu tvrdit že to je pravda, a dokažte mi že ne.

Najezdil jsem mnoho desítek tisíc kilometrů jako řidič i jako spolujezdec. A přišel jsem na to, jak velmi brzy poznám z místa spolujezdce, jestli je řidič dobrý nebo špatný.
Pokud je řidič dobrý, tak podvědomě nedobržďuji. To znamená, že příliš nesleduji provoz před sebou. Pokud jedu se špatným řidičem, mám stále dojem, že musíme už-už narazit do auta před námi, případně že musíme v zatáčce vyletět ze silnice. A tak podvědomě dupu na podlahu jako bych chtěl brzdit.
Dobrý řidič jede v prvé řadě plynule. S rychlostí nemá bezpečnost až tolik společného, znám mnoho šoférů, kteří jezdí velmi pomalu a velmi nebezpečně a zmateně. A také vím o několika (velmi) málo řidičích, kteří sviští opravdu velmi rychle, ale tak suverénně a s přehledem, že mě ani nenapadne mít z jejich stylu jízdy obavu.

Kdopak to maluje na silnice vodorovné dopravní značení? To jsou například takové ty plné a přerušované čáry. Pokud je čára plná, nesmíme předjíždět. A pokud je čára přerušovaná, tak se předjíždět smí.
Proč jsou několik kilometrů dlouhé, rovné a přehledné úseky, na kterých je plná čára, nechápu. Ale možná to nějaký význam má. Kdovíjaká záludnost se na silnici skrývá. Tyto podle mě nesmyslné plné čáry respektuji a nepředjíždím na nich.
Kdo ale maluje přerušované čáry v zatáčkách a v kopcích, nechápu. Zatáčky, do kterých nevidíte, a přerušovaná čára... Pochopitelně že takový přerušovaný úsek obvykle přejde do výšezmíněné tříkilometrové roviny s plnou nepředjížděcí čárou.
Naposled jsem si podobného podivného čárování na silnici všiml v sobotu cestou z Jičína do Poděbrad. Takových míst je však mnohem více.

Pamatujte — v Murphyho zákonech se praví, že 80% lidí si myslí, že jsou dobří řidiči.

A za týden začíná duben — měsíc bezpečnosti silničního provozu.