hlásila včera Dolinová v týví a mě málem vomejvali. 30 stupňů se mi v podvědomí spojuje se všemi možnými výrazy, ale „příjemný” ani nic podobného to není, to spíš „hnusnej hic”, následovaný myšlenkou „To zas bude k chcípnutí!”

Dneska reportérka TN vykřikovala, jak se „lidé konečně dočkali tropických teplot”, což je podle mne podobný protimluv jako říct „konečně se dočkali epidemie chřipky”. A úplně maximálně nadšená byla, když říkala, že „zítra bude ještě tepleji a podobné teploty mají vydržet až do půlky srpna”.

Ale to je tak každý rok. Nejprve nadšení, hurá sláva, třicítka na teploměru, jenže po týdnu už je to k nesnesení, z „tropických teplot” se v reportážích stanou „tropická vedra”, pak začnou srdcaři kolabovat, vzroste agresivita lidí a předpokládám, že ta samá paní Dolinová bude říkat „Od příštího týdne se konečně ochladí a teploty klesnou na příjemných třiadvacet až pětadvacet stupňů”.

Před vedrem člověk neuteče. Proti chladu existuje obrana — teple se obléct. Je nějaká obrana před tímhle dementním horkem? Leda nevycházet ven a mít doma puštěnou klimatizaci...

A když ani to nepomůže a cítíte, že vám z horka každou chvíli hrábne, tak se zkuste odreagovat vulgárními nadávkami na adresu těch, co říkají: „Já miluju tyhle tepla, dvacet pět a víc, to je moje!”

Kulový! Mráz je nejlepší děda!