Vždyť stačí tak málo... Aneb o zlepšení a přiblížení v novočeštině.

Některé obory si vytvářejí svůj vlastní slang. Většinou tak, že komolí slova z cizího jazyka — jako člověk „od počítačů” bych o tom mohl dlouho vyprávět. Některé obory si ale svůj slang vytvářejí velmi neortodoxním použitím češtiny. Například úředníci. Nebo takoví vodohospodáři se svým „vybřežením”. Ale nejen s ním...

Tuhle jsem se díval na dokument o povodních a zaslechl jsem slovo nadlepšit. Bylo použito zhruba v tomto kontextu: Pokud hladina řeky poklesne, může přehrada začít vypouštět a tak nadlepšit stav vody.

Když slyším „navýšit”, ježí se mi chlupy i na ... no prostě všude. Mnozí z vás mi vysvětlovali, že navýšit je zcela normální slovo, že se běžně používá a že na něm nic divného neshledáváte. Můj názor je odlišný, ale nešť — ať je tedy další slovo ke „zvýšit”, které bude vyjadřovat jakési „mimovolní zvýšení”, či co vlastně má navýšení vyjadřovat.

Proč ale má existovat nadlepšení, když je spousta jiných slov se stejným základem a stejným, nebo velmi blízkým, významem? Vy-lepšení, z-lepšení, při-lepšení, po-lepšení... Mělo by existovat i alternativní pod-lepšení? Je nadlepšení víc než zlepšení, nebo je to jen drobné povylepšení? Nebo je to kříženec navýšení a vylepšení, jakési „vylepšení navýšením”? (Pokud je to tak, nebyl by to dobrý důvod pro vyobcování slova navýšení?) Může se někdo stát lepším až nadlepším? Nebo se může někdo stát lepším tím, že se nadlepší? Nebo se nadlepšením stane nad-lepším? Je nadlepší dvouapůltý stupeň od dobrého? Dobrý, lepší, nadlepší, nejlepší?

Příliš mnoho otázek, že? Bude nadlepší, když se poohlédnu po jiném slůvku, nejlépe po takovém, kterým bychom se nablížili konci...

Myslíte si, že jsem si to vymyslel, že? Duše čisté, to se ale velmi mýlíte...

Asi se vám nebude chtít jet od nás až do vzdáleného Rumunska(...) Asi určitě využijete možnost nějakého nablížení, viz níže.
Zatímco ostatní odpočívají, nabližují navigátor a sekretář obě auta.
Po opětném nablížení aut a postavení stanů, se většina výpravy vydává na dlabanec, (...)
Odtud, ve snaze si nablížit, jedeme asi 20 km po uzoučké silničce
Láďa nám dává vybrat, jestli se držet itineráře, nebo se nablížit k hoře Omul
Nohavica sice udělal svým přestěhováním do Ostravy hodně proto, aby se Opavanu Vaškovi nablížil, ale pořád to jaksi není ono

Je to slovo zjevně univerzální, které znamená nejen „zkrátit si cestu” či „nadejít/nadběhnout si”, ale i „přiblížit (se)”. Nerozumím důvodům, kvůli kterým použili autoři výše zmíněných vět tohle paslovo, tenhle paskvil, tuhle parodii na češtinu...

Kde se vůbec takováhle stvůrnost v jazyce vzala? Že by se nějakému nablblu zdálo přiblížení málo nóbl či málo zdeúřední?


Obávám se, že nablížení je blízký (nablížený?) příbuzný onoho „navýšení”.



(To zas bude řečí že furt rýpu do nějakých nešvarů ve vyjadřování místo toho, abych psal něco zajímavého...)