Tak a zase vážně. Po sérii příspěvků, kde jsem jen tak žvanil zase něco podstatného. Napadlo mě totiž, že je divné, proč se máme všichni tak dobře když je to kolem nás nikdo pořádně nepracuje. A přišel jsem na to!

Zjistilo se v nějakém výzkumu, že Češi v práci proflákají třetinu času. Já myslím, že je to daleko více. Oni totiž, když je někdo sleduje, tak dělají, ale jinak vynaloží naprosto neuvěřitelné úsilí na to, aby se někde zašili, ulili nebo schovali. Ona se třeba profláká třetina pracovní doby, ale pokud se velmi usilovně pracuje na něčem neefektivním, tak je to ještě horší.

Navštívil jsem mnoho pracovišť, leckde jsem i dělal, a mohu zodpovědně porhlásit: pracuje se tak na 10% možného výkonu. S výjimkami, někde se dělá efektivněji.

A teď ta hlavní otázka. Jak to, že všichni bydlíme, jezdí se automobily, je dostupné jídlo, oblečení, zábava, komunikace, energie.

Odpověď je strašlivá: protože pracovat na těch 10% stačí.

Třeba Japonsko je mimořádně bohatá země, kde je věcí cti přijít do práce co nejdříve a odejít co nejpozději. Lidé, kteří tam pracovali, tvrdí, že efektivita práce je tam naprosto mizivá. Ale stačí to! Spousta dalších zemí spálí většinu pracovního potenciálu dodržováním, kontrolováním a vymýšlením různých metodik, směrnic a direktiv, přesto to stačí. A ve spoustě zemí se nedělá vůbec a vozí se tam humanitární pomoc, přestože jde o oblasti úrodné.

A že jen nefantazíruji: znám se s kamarádem historikem. Ten se setkal s člověkem, který se zabýval výzkumem výzkumných ústavů. Po revoluci v roce 1989 bylo potřeba zjistit, jestli jsou výzkumné ústavy k něčemu, jestli jsou efektivní a jestli nebude lepší je zavřít.

Po dlouhém bádání přišel ten výzkumník na následující:

Pokud máme výzkumný ústav, třeba o padesáti zaměstnancích, kde pracuje pomocný personál (řidiči, vrátní, údržbáři, uklizečky), administrativa (účetní apod...) a několik skutečných výzkumníků, a z těch výzkumníků svou práci dělá jen jeden, tak to stačí. Pokud pracují výzkumníci dva, tak je to zázrak. A od těch zbylých se očekává jen to, že nebudou těm co dělají házet klacky pod nohy.

Tak to tedy je. A teď mě omluvte, psaní příspěvku mě vyčerpalo, jsem přece v práci, takže si jdu dát kafe a pak máme poradu, kde budeme vymýšlet nějaké direktivy a předpisy.