Posledních několik dnů jsem intenzivně pečoval o vlastní zdraví. Až jsem z toho málem vonemocněl...

Dneska jsem strávil příjemnou půlhodinku na zubařském křesle. Nasazení korunky, na tom není nic nepříjemného. A nejpříjemnější bylo, že po celém zákroku zubař usoudil, že mám opět kompletní a funkční chrup a že už není co spravovat. Hurá! Po téměř třech letech opravil „můj” doktor to, co se nashromáždilo za deset let, kdy jsem k zubaři nechodil.

Předevčírem jsem navštívil „Očkovací centrum”. S doktorkou jsme se dohodli, jaké očkování budu potřebovat a kdy ho podstoupím. A rovnou jsem obdržel očkování proti břišnímu tyfu. Ještě mě čeká meningitida, žloutenka a očkování proti moskytům.

Když mě doktorka bodla, upozornila mne na to, že se můžu nějakou dobu cítit podivně a kladla mi na srdce, abych se nenamáhal a abych ROZHODNĚ nesportoval.

Dobrá. Přemůžu se tedy a bez toho sportu to nějak vydržím. Nesportoval jsem třináct let, tak to ještě tak dva, tři roky vydržím. Co bych pro svoje zdraví neudělal, že?