Všude se o něm diskutuje a píše, například včera na Lupě, dneska na Technetu. I já trošku přiložím a tentokrát zpochybním formulaci o „souhlasu”.

Za „souhlas” je dnes považováno např. to, že se zaregistrujete v nějaké službě a zaškrtnete okénko „Souhlasím se zasíláním blablabla...” K tomu dopíšete svou adresu — a hotovo. Což je evidentně de iure „prokazatelný souhlas” — pokud ne, tak mě, právníci, prosím opravte.

Málokterá služba na dotyčnou adresu pošle potvrzovací mail — na Bloguje jsem za to byl mnohokrát kritizován, že to „zdržuje” atd. Jenže...

Před nedávnem mi přišel spam od nějaké vzdělávací instituce, nepamatuju si přesně co to bylo. A protože v mailu tvrdili, že to posílají „na základě mého souhlasu”, tak jsem se promptně otázal, kde ten souhlas získali, protože já jim ho nedal. Zároveň jsem dotyčnou firmu odkázal na tyto stránky, kde je jasně napsáno, že si NEPŘEJU dostávat takové maily.

Odpověděla mi jakási paní s tím, že se tedy omlouvají, ale že můj souhlas mají. Po kratší diskusi mi poslala informace k „mému” souhlasu — souhlas byl dán z nějakého počítače v doméně mistral.cz...

Tedy někdo zadal mou adresu do nějakého jejich formuláře a oni si ji neověřili. Poslali tedy spam v dobré víře, že mají můj souhlas.

Představme si ale následující situaci: Někdo mi něco pošle. Já si budu stěžovat na ÚOOÚ. Oni se zeptají rozesilatele a ten řekne: „Jó, máme tady svolení, podívejte, dotyčný se zaregistroval s touto adresou na našich stránkách a tedy to označil...” (takových záznamů si vygeneruju na požádání plnej kýbl), „pokud to nebyl opravdu on, tak to není naše starost...,” úřad vše uzavře s tím, že jsem idiot co dává souhlas a pak si to nepamatuje nebo s tím, že „neznámý pachatel” dal souhlas za mne...

A k čemu to je?