No fakt, pani... Říkal to známej kolegy, že se to stalo jeho bráchovi...

Dneska mi to říkal kolega. Jako že „jeho známým se stalo, že...” — a popisoval stejnou historku, jakou Alézi převzal z Tofu007. V tu chvíli jsem to ovšem ještě netušil a chtěl jsem najít něco víc. Ovšem Google ani Jyxo o ničem nevědí...

Vzpomněl jsem si pak na to, jak se v 80. letech vyprávělo, že po Čechách jezdí černá sanitka a unáší lidi, kteří jsou následně použiti jako nedobrovolní dárci orgánů. Tenkrát to prý (podle Filipa Rožánka) dementovala i ČST. (Odbočím — představoval jsem si, jak taková dementi v podání ČST mohla vypadat: "Množí se fámy o tom, že mizí občané ČSSR v souvislosti s tzv. černou sanitkou. Tyto zprávy jsou nepravdivé — není to sanitka, ale Volha, a není černá, ale žlutá s nápisy VB...")

Zdroj této „městské legendy” lze vypátrat celkem snadno — je jím německý film „Fleisch", v ČSSR promítaný pod názvem „Kandidáti života a smrti" (díky, FF). Ten si nejspíš už nikdo nepamatuje, i když z něj pochází jedna z kultovních vět osmdesátých let: "Vezu maso pro doktora Jacksona!".



No a proč se o tom zmiňuji v souvislosti s tím příběhem z IKEA? Protože mi připadá poněkud nepravděpodobný a zároveň velmi vhodný jako základní historka pro vznik městské legendy.

Všimněte si několika detailů:

1. Děvče nalezli „ve sklepě” — do sklepa obchodního domu se většinou nedostane kdejakej vometák, v tomto případě by navíc muselo jít minimálně o dva lidi, spíš však o tři, kteří by táhli vzpouzející se (nebo omráčené, tedy bezvládné) dítě. Pravděpodobnost, že si něčeho takového nikdo nevšimne je minimální. Leda že by do únosu byl zamotán někdo z personálu.

2. Většina obchodních domů nemá přímo na WC vchod do sklepa. Předpokládám že ani IKEA. To znamená, že únosce (únosci) museli oběť vytáhnout ven a odvést ji ke dveřím do sklepa. Něco takového nevzbudilo pozornost? Nebyli svědci? Lidé nejsou až tak nevšímaví...

3. Děvče nalezli „ostříhané, převlečené, napumpované sajrajtem” — tedy to muselo nějakou dobu trvat. Podle „časového snímku” v příběhu na to únosci měli tak 30 minut...

4. I naprostý diletant ví, že při únosu je potřeba oběť co nejrychleji dopravit co nejdál od místa únosu, protože na místě se co nevidět objeví hejno policajtů. Proč by se tedy únosci namáhali s nějakým stříháním a medikací ve sklepě, když jim stačilo proběhnout do (předem připraveného) vozu a tohle všechno udělat někde v nějaké skrýši?

5. Policie se zjevila ("najednou"), zavřela celý obchod a NIC nebylo ve zprávách, v novinách v televizi...?

6. Má vůbec IKEA sklepy, nebo je tím termínem míněno „technické zázemí”? A byl někdy někdo z vypravěčů v takových prostorách obchodního domu?


Příběh má jistě velký potenciál stát se „městskou legendou” — je tajuplný (sklepení, únos), hrůzný (děti), nekonkrétní (nevíme komu se to stalo, ale každému to „říkal známej, že se to stalo jeho kolegovi”). Výše zmíněné detaily lidé velkoryse přehlédnou, v takovýchto případech jde logika většinou stranou...

Můj názor je ten, že je to pěkně vymyšlená legenda a minimálně rok bude žít (i když třeba bude změněno místo děje). Lidé podobné legendy potřebují — ale proč, to je otázka pro psychology a sociology.



A pro zajímavost: Databáze městských legend

Pokud se ovšem přihlásí aktér tohoto příběhu, tedy rodič dotyčné unesené a ne někdo, komu to říkal bratranec o švagrové svého známého, uznám že jsem se mýlil... Myslím však, že se nedočkám.