aneb Jak to přijde, že je v kapitalismu něco zdarma?

Binární Ládin položil u minulého příspěvku zásadní otázku: "Já se právě pokouším dokázat, že socialismus nefunguje a ty pořád nabízíš něco zadarmo! Nemohlo by někeré ze slibovaných překvapení být složenka?"

Socialismus opravdu nefunguje, neboj! To že nabízím něco zadarmo nemá se socialismem nic společného. Ba naopak — čím větší socialismus, tím míň věcí „zadarmo” je. Vysvětlím...

Jsem, jak známo, pravičák, a můj přístup je následující: Pracuju, abych pokryl své potřeby. Udělám-li víc než spotřebuju, je na mém uvážení, jak s tímhle přebytkem naložím. Já to dělám tak, že část uložím. Z toho co zbyde část investuju. No a ten zbytek rozdám. (Něco ovšem musím odvést státu jako poplatek za služby, které mi poskytuje.)

S levicovým, socialistickým přístupem by to bylo poněkud jiné. Pro levici je „individualita” téměř sprosté slovo, levice je skupinová, a přistupuje k práci tak, že každý ze skupiny pracuje, všichni dávají výsledky své práce na jednu hromadu a všichni si z ní zase berou to co potřebují. Vzhledem k lidské povaze je v takové společnosti velké riziko, že si někdo vezme víc než dal, že se lidé začnou dohadovat kdo víc dává a kdo víc bere, že za čas vznikne instituce „strážců hromady”, kteří dohlíží na to, kdo si kolik bere a zda si někdo nebere víc. Pak začnou přidělovat. A aby strážci nebyli v pokušení, tak vzniknou i „strážci strážců”... A pak dozorci, kteří budou hlídat, jestli opravdu všichni odevzdali to co udělali. A tihle všichni nebudou nic vyrábět, jejich prací bude hlídání ostatních, ovšem z hromady si budou brát co potřebují... (Odbočím — existovala spousta pokusů o vytvoření „komunity se společným hospodářstvím”, žádná se ovšem neukázala jako životaschopná. Právě z výše zmíněných důvodů.)

Já jsem pracoval a výsledek své práce jsem se rozhodl dát zdarma k dispozici. Za jeho užívání nechci žádné peníze — to že ho můžete používat bezplatně je (zjednodušeně řečeno) moje dobrá vůle. Důvody proč jsem „rozdal svou práci” jsou čistě mé soukromé — přesně podle výše zmíněného pravicového pravidla: Udělal jsem to, nepotřebuju to nutně k pokrytí svých potřeb, tak s tím naložím jak uznám za vhodné. Hrají v tom roli takové těžko uchopitelné faktory jako „dobrý pocit”, „ješitnost” a podobné.

Ládine, kdyby to bylo „socialisticky zadarmo”, tak by pozadí celé věci bylo jiné: Já bych cosi naprogramoval a v tu chvíli by přišel stát a nařídil by, komu to musím zdarma dát. A to by opravdu nefungovalo — buď bych své programy šifroval, schovával nebo bych nic neprogramoval a jen bych čekal, až to udělá někdo jiný a z poručení státu mi to dá.


Funguje zde nepřímá úměra — čím míň mi stát bere, tím víc mi zůstává k dispozici a tím víc tedy mohu nabídnout zadarmo. Pokud mi stát sebere víc, sebere tím v první řadě z toho, co jsem dával ostatním zdarma.

Až se tedy objeví ta složenka, bude to znamenat, že mi socialistický stát sebral tolik, že nemám na rozdávání. Pokud pak budete chtít nějaké výsledky mé práce zdarma, budete si muset říct státu...

To že dávám něco zdarma znamená, že (zatím ještě) funguje kapitalismus!


A tady nejde vůbec o nějakou webovou aplikaci! Na té jsem nemravnost levice jen ilustroval...