Kolega Muflonobijec je veselá kopa. Ale někdy se zeptá vážně. To poznám. Pokud s někým dělám měsíc a půl, vím kdy vtipkuje a kdy se ptá na něco, co chce opravdu vědět.

Dělali jsme si každý svou práci a do toho tak trochu žvanili o blbostech. Přesněji řečeno o bydlení. O vysněném bydlení. Protože já mám už pěkně dlouho naprosto jasnou představu o svém budoucím příbytku.

Muflonobijec, kolega mladší než já (což nehraje roli) mě najednou zaskočil podivnou otázkou.

"Hele, nejsi ty jogín?"
"Cože? Já a jogín? Jak jsi na to přišel?"
"No já znám jednoho jogína, a ten má dost podobný názory jako ty. Teda názory na Xyz."

Uznávám, že můj názor na Xyz je nestandardní, ale nikoliv výjimečný. Kromě toho nemá co dělat s institucí jogínství.

Mám nějakou představu, jak vypadá jogín. Nemyslím tím člověka, který cvičí některý ze stylů jógy. Jogín je něco jiného. Jogín je ztělesněním jogínství. V mých představách jde o člověka, který každé ráno odcvičí Pozdrav Slunci, pak půl hodiny medituje v poloze obě nohy za hlavou, tělo stojí na levé ruce a pravá ruka se dotýká kořene nosu a říká při tom mantru ááááááúúúúú mmmmmmmmmmmmm nebo něco podobného. Dále jde o člověka štíhlého, s pronikavým až hypnotickým pohledem, vegetariána či vegana, který je přímo zosobněním důstojné askeze. Ujišťuji vás, že žádný z těchto atributů nesplňuji. Maso jím, i když preferuji drůbež nebo rybu, alkoholu se vyloženě nevyhýbám a nohu si za hlavu dám, ale jen jednu, a to musím být zdravý. O štíhlé postavě se také nedá hovořit.

A kolega Muflonobijec se zcela vážně zeptá, jestli nejsem jogín, jen proto, že na Xyz mám podobný názor jako jeho známý. Kromě toho jde o názor, který podle mě s jogínstvím vůbec nesouvisí.

Jakými tajuplnými stezkami se ubírá lidské myšlení!? Stejný názor s jogínem = nařčení z jogínství

Další neobvyklostí Muflonobijce je, že ač nedůchodce, poslouchá dechovku. Naštěstí se nejprve zeptá, jestli nás smí oblažit tímto hudebním žánrem. A protože jsme kamarádi, tak mu to občas povolím.

Kobýlká málá — kovát se nédá — kováři nechce stát a taky Už troubjejí už troubjejí na horách jélení. Pro jednou se to dá vydržet, když to Muflonobijcovi udělá radost.

Mimochodem, nevíte, proč ta sova tolik houkala, hů a hů a hů?