a nadávám si do idiotů. Jak možná víte, nemám kratochvíli zvanou „sledování televize” příliš v oblibě. A proto už jsem se asi odnaučil správnému výběru pořadů.

Ánžto a jelikož jsem převeliký milovník kung-fu filmů (nejraději mám Jackie Chana někdy kolem roku 1980), tak jsem se díval na koprodukční veledílo Tygr a drak. Prý ten film dostal i nějaké Oscary. Nevím tedy proč, mě to připadalo jako úplná pitomost na entou. Kam se to hrabe třeba na film Fei du juan yun shan, známý též jako „Magnificent bodyguard”. Nevím jak se to jmenovalo česky, když jsem to nahrával, tak mi utekly titulky. Oba filmy jsou podobné, ve Fei du juan yun shan jsou ale mnohem lepší bojové scény, logičtější děj a srovnatelné herecké výkony. V Tygru a drakovi je lepší hudba, to musím v rámci objektivity uznat.

Ale hlavně mi utekla polovina filmu Devátá brána . Hrál tam můj oblíbenec Johny Depp a podobná témata mám ve filmu opravdu rád — například brilantní a velkolepý Angel Heart. Už jsem o něm kdysi psal.

Jak nemám naučené ty správné televizní návyky, tak si asi ze dvou filmů vybírám ty horší. Proč jsem se ale na Tygra a Draka koukal až do konce? Pořád jsem věřil, že to začne být lepší. Že to nemůže být taková volovina až do konce. Byla.