|
ale změna proběhla - noname (web) (23.11.2004 19:21:10) opravdu ta změna proběhla. Za komančů to opravdu bylo někde okolo 220 a pak se to změnilo. Změnily se i nějaké další parametry, před pár týdny jsem se to učil na ČVUT ale jaksi se mi to zatím vykouřilo z hlavy, musím se juknout do skript. Taky tomu říkám "dvěstědvacet", ale už pár let tohle vím, takže píšu "230V" | |||||||||||||||||||||||||||||
|
Vnesu trochu osvěty - yxen (web) (23.11.2004 20:23:34) Opravdu, dříve používal síť nn (nízké napětí) napětí 220/380 V - tedy 220 V fáze-zem (fázové napětí), 380 fáze-fáze (sdružené napětí). Přechod na soustavu 230/400 se uskutečnil po požadavku na harmonizaci se zbytkem Evropy - datum nějak nemůžu rychle najít. Rozdíl mezi fázovým a sdruženým napětím je VŽDY násobek odmocniny 3. Síť vn (vysoké napětí) používá sdružené napětí rovné 22 kV, fázové je o odmocninu ze 3 nižší. Přenosové soustavy vvn (velmi...) pak maji sdružená napětí 110 kV, 220 kV a 400 kV. Navíc tahle čísla jsou pouze nominální. Vlivem úbytku napětí na vodičích od transformátoru ke spotřebiteli je naměřené napětí pokaždé jiné, povolené odchylky jsou v cca 10 procent (tady je to složitější...) Takže i dnes můžete mít v zásuvce klidně 210-240 voltů - záleží jak dobře a jakým trafem jste připojeni. Trafa 110/22 kV mají skokovou regulaci pod zátěží s cílovou hodnotou většinou 22 kV; trafa 22/0,4 kV mají taky regulaci, ale jde nastavit jen u vypnutého trafa. No, tak po úvod... | |||||||||||||
|
|
|
AFAIK 231 - Jara Pesout (web) (24.11.2004 08:39:51) Pokud vim, tak z 220 se to zmenilo na 230 a pak na 231. To jsou normy, ne skutecne napeti. Ve skutecnosti je v zasuvce cca 250V. Nahoru je povolena 10% odchylka, tj 231 + 23 = 254. Vetsi napeti = vetsi odber proudu = vice penez energetice a vyrobcum zarovek. Drive byly problemy s kolisanim napeti i frekvence, dnes uz je to celkem stabilni. | |||||
Jak to (snad) bylo a je - Petr Souček (web) (24.11.2004 22:13:34) Za socialismu bylo oficiálně fázové napětí 220 V ±10 %, tedy 198 V až 242 V, pokud se pamatuji, tak se ale ve skutečnosti navrhovaly spotřebiče (třeba zdroj k SAPI-1 - pro pamětníky) na rozmezí +10 -15 % (187 V až 242 V), protože se počítalo s tím, že poklesy můžou být i větší. Ke změně na 230 V ±10 % (207 V až 253 V) došlo snad celoevropsky v polovině devadesátých let a to proto, aby se sjednotilo 220 V a 240 V v různých částech Evropy. Nicméně zatím až do odvolání platí přechodné období, v kterém je u nás povolen rozsah +6 -10 %, tedy 207 až 243,8 V. Řeší norma ČSN IEC 38. | |||||||||
|