...ale může se pěkně podražit. Nejde vůbec o velké částky. Nicméně staré včelí přísloví (kdo si ještě vzpomene na Včelku máju?) praví, že halíře dělají talíře.

Když mám hlad a chci si dát něco teplého, což je tak jednou až dvakrát denně, zamířím do restaurace. Je jedno, jestli se ten podnik nazývá hospodou, pizzerií, čínským bistrem, restaurací nebo jakkoliv jinak. Chtěl jsem tím říci, že se doma stravuji málo, tak čtyřikrát do týdne. Marketingoví managoři by řekli, že stravování outsourcuji.

Dnes mě po dlouhé době napadlo, že možná nejednám příliš ekonomicky. A může za to katastrofální občerstvovací situace v Úvalech u Prahy!

Opravdu už jsem měl hlad. Jedl jsem naposled v 9 ráno, a už bylo 16 hodin. Zastavil jsem v Úvalech na návsi, před podnikem honosícím se názvem „Hotel”. Zajdu dovnitř, k pití si dám tonic (byl jsem autem) a požádám o jídelní lístek.

Příliš velký výběr to tedy není. Cosi s knedlíkem, něco jiného s knedlíkem, ještě něco jiného s knedlíkem a nakonec ještě něco úplně jiného s knedlíkem. Problém spočívá v tom, že knedlíky nejím. Přímo je nesnáším.

Ano, tak jako někdo nerad špenát, někdo jiný krupicovou kaši, další třeba ředkvičky, tak já naprosto nesnášim knedliky.

Hlad je však mocný, takže si objednávám nějakou studenou mísu se sýrem a šunkou. Čtyři plátky šunky, dva plátky sýra, malilinkatý kousek rajčete a dvě housky. Sním to a platím celkem 60 korun.

15,- Kč tonic (0,3 litru)
35,- Kč sýrový talíř se šunkou
pečivo po 4,- Kč (2 kusy housky), to je celkem 8,- Kč
Sečteno a podtrženo 58,- Kč. 2,- Kč nechávám jako pozornost podniku.

Vyjdu ven, hlad mám stále. Naproti jsou potraviny. A:

10 dkg šunky za 19,- Kč, 2 housky za 6,- Kč a tonic za dvacku, jenže je ho pětkrát tolik, než v té hospodě. Pokud bych to snědl v autě, obědval bych možná v kulturnějším prostředí než v tom pajzlu, který se nazývá hotelem, snědl bych toho 3x tolik a ušetřil bych 15 korun.

Asi bych se nad sebou měl zamyslet. Ale jak jsem napsal v úvodu, když se objeví hlad, mířím prostě do restaurace. Instinkt... pěkně blbý instinkt

Nevíte někdo o normální restauraci v těch Úvalech? Aby tam vařili alespoň do devíti večer. Já jsem z městečka, které má asi 3x více obyvatel než Úvaly, a restaurací, kde se bez problémů najím i večer, je tu minimálně 20.

Rady typu „vyhni se Úvalům velkým obloukem” jsou sice k věci, ale já se tam prostě jednou za tři neděle objevím. Naneštěstí tam působí nějaká podivná patogenní zóna, která ve mě vyvolá pocit strašného hladu!