Občas někdo potřebuje poradit. „Prosimtě, White Dogu, mě tohle nefunguje, můžeš mi poradit?” Poradil bych, ale není mi dopřáno...

Nejsem počítačovým odborníkem. Windowsy nainstaluji, nového jablečného macíka zprovozním, programy nastavím... co je síť vím, FireWire od USB poznám a je mi známo, že telefonní kabel a kabel síťový (ethernet) jsou něco jiného. Vzhledem k tomu, že jsem se počítači a počítačovými periferiemi zabýval z pozice obchodníka, musel jsem mít přehled. Ale expertem jsem se nikdy nestal — nebyl důvod. Myslím si, že by se měl každý věnovat svému oboru pořádně a speciality nechat odborníkům.

Nicméně mnoho lidí mě bralo a bere jako „toho vod počítačů”. Tedy člověka, který jim vyřeší jejich problémy.

Leckteré potíže by i vyřešit šlo, kdyby tazatelé spolupracovali. Ale minimálně v půlce mých „konzultací” (ať už v novém, nepočítačovém zaměstnání, nebo doma u známých) se setkávám s následujícím jevem:

"White Dogu, mě to moc nefunguje, tady mi to hlásí, že něco..."
Jdu k „poškozenému” počítači...
"Tak co je špatně?"
"Tady, hele..." klik, kiliky klik, klik klik... tazatel začne myší zběsile jezdit po obrazovce, shazuje jedno okno za druhým a stejný počet úplně jiných otvírá...
Kliky klik „tady podivej” klik klik „když tohle otevřu” klik klik „tak tady” klik klik „to hlásí že” klik kliky klik...

"Pomalu, v klidu... co ti to hlásí?"
"No dyk vidiš, ne?" Kliky klik klik, monitor připomíná spíše kaleidoskop, okna víří jedno přes druhé, tazatel zřejmě trénuje na zápis do Guinessovy knihy nesmyslů v oboru „nejrychlejší klikař”.

"Zpomal, vždyť se v tom nemůžu zorientovat. Nebo mě spíš k tomu počítači pusť..."
"Ale ne, já potřeboval poradit, jestli nevíš, tak se nedá nic dělat."

Ano. Tak se nedá nic dělat

Ale pozor — funguje i opačná verze.

"White dogu, já jsem koupil tiskárnu, a vona mi pod timatim programem nefunguje. Můžeš mi to zprovoznit?"

Přijdu, program tenaten znám, vím, že pro zprovoznění tiskárny je potřeba série několika úkonů. Používám myš i klávesové zkratky — to byste nevěřili, kolik (přes polovinu) uživatelů po deseti letech práce s Windowsy nezná trojhmaty „ctrl+alt+c” a „ctrl+alt+v”

Teď tedy rychle klikám a klávesuji já. Protože jsem nepřišel učit, jak něco zprovoznit, ale rovnou to uvést do chodu.

"Počkej, co jsi to teď zmáčknul, a teď, proč jsi kliknul támhle, Lojza vždycky klikal vedle" a „jak jsi dokázal tohle a tohle bez myši, to jsem ještě neviděl, počkej, já si to napíšu.”
"Nemůžu ti to všechno vysvětlovat, ty klávesové zkratky mačkám rutinně, kdybych se měl u každého úkonu zastavit a popisovat ti to, tak bychom tady byli do zítřka. Kup si knížku a přečti si to, na konci je i seznam klávesových zkratek. Když je budeš používat, dostaneš to ´do krve´a budeš je používat úplně samozřejmě."

"Aha, to ti teda pěkně děkuju, když mě ani nenaučíš klavesový zkratky".

Za málo...

Výše uvedené situace určitě nejsou výsadou počítačové branže. Podobné problémy si dovedu velice živě představit i u opravářů aut, instalatérů, zahradníků, řemeslníků obecně... všude.

Ale zkuste podobnému klikaři nebo zvědavci kecat třeba do řízení auta nebo do vaření. Garantuji vám, že se se zlou potážete.

Aktualizace
Pochopitelně jsem se přepsal, ctrl+alt+c apod... žádný význam normálně nemají, omlouvám se Vše je způsobené tím, že mám na spouštění skoro všech programů vlastní klávesové zkratky a už v tom začínám mít zmatek.