Znáte úsloví „vlezlý jako pojišťovák”? Chcete zjistit, jak zrovna pojišťováci k tomuhle označení přišli?

Mám dojem, že plným právem!

Doporučuji následující studijní materiál: první díl (trochu čajíčkoidní) a druhý díl čehosi, co bych nazval Rukověť dokonalého opruzovače.

V prvním díle oběť (O) namítá, že si vše potřebuje rozmyslet, leč pojišťovák (P) nepolevuje a valí klientovi do hlavy klíny patnácti různými způsoby... Třeba Uvědomujete si, že potřebujete pojištění jako každý, kdo je zodpovědný za příjmy v rodině? Proč chcete riskovat těch několik dní? nebo Myslíte, že čas, který si necháváte na rozmyšlenou, vám může přinést nějaké výhody? Řekněte mi, prosím, co vám opravdu brání uzavřít pojištění ještě dnes? Teď, když jsem u vás, je nejlepší chvíle se rozhodnout, (...) nebo dokonce i Moje profese spočívá v tom, že chci, aby se finančně zajistily příjmy vaší rodiny. Za naprostou perlu vlezlosti považuji V pořádku, rozmyslete si to, já bych vás jenom prosil, abychom se dohodli následovně: Dnes je úterý. Pokud mi nezatelefonujete do čtvrtka do devatenácti hodin, přijedu v pátek v sedm.

Zkrátka patnáct variací na téma „Honem honem, než si to nedejbože promyslí, pročte nebo dokonce spočítá!”

(Mimochodem, připadá mi, že na pojišťovákův argument Čas, který si klienti dávají na rozmyšlenou, bývá zdrojem různých problémů existuje prostá odpověď: „Bývá, ale nejsou to problémy pro pojišťovnu ani pro klienta, pouze a jen pro pojišťováka.”)

Druhý díl je již pestřejší, ukazuje širší paletu zmrdiargumentů a nešetří čtenáře od začátku:

O: Promyslím si to, pokud budu mít zájem, zavolám vám
P: Teď, když s vámi mluvím o potřebě finančního zabezpečení rodiny, mám dojem, že je mezi námi nějaká zbytečná bariéra, kterou bychom měli odstranit. (...) (Nejpozději v tuto chvíli by agent letěl a mohl by hovořit o štěstí, kdybych za ním neposlal psa!)

Rád bych taky věděl, kdo skočí na následující modelový argument:

O: Chci poznat nabídky jiných pojišťoven
P: Co budete hledat u jiných pojišťoven? Abyste mohl srovnat nabídky, je nutno dokonale znát podmínky smlouvy, mít několik let praxe v oboru, a i tak není jednoduché se v tom vyznat. (...)

Pokud snad stále pochybujete o označení „vlezlá veš”, tak si ještě přečtěte bod 18 ("Pokud bych se mohl dnes zeptat vašich dětí, zda tatínek bude dlouho žít a jestli bude zdravý, odpověděly by, že ano. (...) Ale jak budou dospívat, začnou si uvědomovat, že jednou je opustíte. Budou si moci představit, kolik stojí živobytí rodiny, kolik šancí spojených se vzděláním, poznáním světa by ztratily, kdyby na to neměly prostředky. Budou vědět, komu za to vděčí. Kdyby věděly, že jsem vám to navrhoval a vy jste toho nevyužil, (...), určitě by je to mrzelo. Zazlívaly by také mně, že jsem vás coby profesionál nepřesvědčil. Musíte uznat, že otálíte-li s pojištěním, může to být nebezpečné.").

Podle výzkumu CVVM si Češi nejméně váží politiků a uklízeček... Kam na tomto žebříčku patří pojišťovací agenti? Pod popeláře? Pod rasa? Pod metaře? Někam na úroveň fotografa bulvárních novin?


PS: Viděl jsem tu hrůzu v očích „prodavačky pojištění”, když jsme přišli na schůzku, odmítli jsme možnost, že „to rovnou sepíšeme” a místo toho moje žena vytáhla jejich smluvní podmínky, zatrhané různobarevnými fixy. Prošli jsme totiž první nástrahou bez újmy, odmítli jsme návštěvu pojišťováka doma ("No, jestli opravdu chcete, tak přijďte, ale máme dobrmana...") a vyžádali jsme si smluvní podmínky k prostudování. Stačilo pak chvíli tlačit onu prodavačku k jednoznačným odpovědím prostými otázkami typu "Tak platí se z odbytného daně? Ano či ne? Kde je to napsané? Tady to tedy není napsané, je to napsané ve smlouvě? Je nebo není?" a po deseti minutách už nebylo o čem uvažovat.

Nakonec si pojišťovačka sama vyžádala „čas na rozmyšlenou” a na nastudování problematiky s tím, že se do konce týdne ozve... Už se nikdy neozvala.

Vřele doporučuju všem stejný zmrdobijecký postup.

PPS: Nejtvrdší pojišťovákobijci doporučují nechat pojišťováka vykecat na téma "leží mi na srdci jen blaho vašich blízkých" a pak mu natvrdo vpálit: "Blaho mých blízkých vám na srdci neleží... Nalijme si čistého vína: Děláte to kvůli provizi. Kolik je vaše provize? Pokud mi z ní dáte polovinu, tak pojištění s vámi uzavřu, jinak nashledanou..."