Je váš kolega v práci přetrhdílo, nebo spíš vohráblo?

Upozornění: Následující příspěvek obsahuje několik podivných slov.

Čeština je jazyk velmi flexibilní, nejen tím, co všechno dokáže vyjádřit, ale i tím, jak si pomáhá, když potřebuje nějaké nové slovo. Jednou dokáže být stroze úřední, jindy romantická, jindy věcná, někdy třeba i pitomá (včera mi přišla poštou ovrstvená dvouvrstvá deska) a někdy je i roztomile dráždivá. Zejména když označuje různé typy lidí...

Například takový podržtaška. Když slyším o někom, že je něčí podržtaška, automaticky mi naskočí Hujer a jeho „sem si dovolil... na ukázku... ze své zahrádky...” (viz)

S podržtaškou je nejspíš blízce příbuzný i čičmunda. Ten své hujerství doprovází i zvýšeným stupněm agitovanosti a aktivismu, lidově řečeno „do všeho kecá”.

Čičmundu, který nejen radí, ale navíc i koná, můžeme označit trefným pojmenováním vořežprut. Vořežprut je svou neschopností podobný vohnoutovi, ale chybí mu ta vohnoutí vychcanost a snaha vše ožulit.

Pokud je někdo vyloženě nešikovný, ale přesto se s nadšením do všeho pouští, říká se o něm, že je přetrhdílo. Pokud mu to nadšení chybí, je to vohráblo — což je víceméně ekvivalentní s úslovím „jak hrom do police”.

Význam některých slov je ovšem méně jasný. Například jsme řešili otázku, zda pučmidrát má blíž k podržtaškovi nebo k přisírkovi. Možná je to kombinace podržtašky a loudila (tedy takový podržtaška, který nechce jen „držet tašku”, ale rád by se zapojil do dění).

Podobně je i nejasné, zda vošoust je druhý stupeň od vometáka, nebo zda vometák patří do čeledi podržtašků a vošoust mezi eklhafty.

A kupříkladu takový vohrndíra je už naprosto záhadný. Má nějaké charakteristické znaky, nebo lze tímto slovem označit kohokoli od podržtašky přes vohnouta až po zmrda?

Budu rád, když přidáte další podobná označení...

PS: Rozhodně si nedělám nárok na jediné správné vysvětlení výše uvedených pojmů. Máte-li jiné, sem s ním!