Chřipková epidemie, nejhranější písnička, NHL a spravedlivě rozhořčený Brňák, také legendární pan Vojtíšek a teorie spiknutí. Tak o tom všem bude tento příspěvek.

Na televizi moc nekoukám, dávám přednost rozhlasu. Výjimku jsem udělal včera, když dávali famózní dokument The Store — Obchodní dům. To jsem ale odbočil.

V rádiu hlásili, že rozšíření chřipky ještě nedosáhlo rozměru epidemie. Tak nevím, chřipku jsem chytil i já, po asi 13 letech, a pak že neni epidemie.

Jeden kamarád místo chřipka říká skřipka. Nevím proč

Když už poslouchám rádio, tak je to Radiožurnál — doma, nebo rádio Beat — v autě. A na Radiožurnálu někdo tvrdil, že nejhranější písnička v rádiích je něco od Dana Bárty k filmu Snowboarďáci. Dana Bártu poslouchám rád, ale tuhle písničku jsem jaktěživ neslyšel. Připadám si jak Zmatenec obecný, co jsem nemocný, tak mám rádio zapnuté nonstop, moc toho nenaspím, ale žádnou snowboarďáckou písničku jsem neslyšel. Třeba se i já jednou dočkám.

Zato jsem slyšel bezvadnou diskusi ohledně NHL. Nějaký pán tam vysvětloval, proč se Severoamerická hokejová liga nekoná atakdál. Ponechme stranou myšlenky typu „hokejista si vydělá více než doktor” a podobné. Za zaznamenání totiž stojí dva názory.

Nejprve ten pán z Brna:

Ten tvrdil, a pořádně se u toho rozčiloval, že diváka televize mnohem více zajímá rozhovor s takzvanou celebritou, než s nějakým vzdělaným vědcem, filosofem nebo podobnou existencí. A celé je to prý proto, že televize, nebo přesněji média, to lidi naučila. Tak dlouho zvala na různé diskuse a do různých pořadů rozličné baviče, zpěváky, sportovce, modelky a jiné takzvané celebrity, až to lidi přijali jako normu. Proto je v programu dost pořadů, kde se umělci a sportovci vyjadřují ke kdejakému problému, od náletů sarančat ve východním Beninu přes termojadernou fúzi až po politickou situaci v severním Bhůtánu, to všechno proložené globálním oteplováním a dopravní situací v Hodkovicích nad Mohelkou. Když se však vyskytne někdo, kdo o problému opravdu něco ví, vědec, politolog, filosof, tak ho nikdo nesleduje, není pro masu diváků zajímavý. A za to mohou podle pána z Brna média, která si takhle diváky vychovala.

Mně se zdá, že na tom možná i něco bude, tento názor rozhodně stojí za zamyšlení.

A pak se dovolal samotný a legendární pan Vojtíšek z Lysé nad Labem. Kdo někdy posloucháte diskusní pořady na Radiožurnálu, třeba Radiofórum nebo Nad věcí, musíte tohoto telefonujícího démona znát.

Nechápu, jak to dělá, ale skoro vždy se do vysílání dovolá. Já se chtěl dovolat asi 3x, a nikdy jsem neměl nárok, pan Vojtíšek se dovolá vždy. Budiž mu to přáno. Někteří moderátoři, když ho uslyší v telefonním aparátu, říkají „ááá, pan Vojtíšek, dobrý večer!”, prostě známá osobnost.

A pan Vojtíšek tvrdil zhruba to, že to je všechno spiknutí. Tedy masové rozšíření sportu. Že všechny ty fotbalové, hokejové, basketbalové ligy a podobné masové sportovní pořady, mají za úkol odvádět pozornost lidí. Udržovat je v mírné otupělosti.

Nastala malá výměna názorů, kdy se posluchač dozvěděl, že pan Vojtíšek není žádný fanatik, a v sedm mudrců ovládajících svět z jeskyně pod Brahmaputrou rozhodně nevěří. Mně se tato úvaha o odvádění pozornosti líbí. Ne že bych teorii spiknutí skálopevně věřil, ale logiku to má.

Bohužel se to všechno trošičku zvrhlo. Moderátor v žertu poukázal na nejslavnějšího Teoretika spiknutí, tedy Káju Gotta. Toho se chytil pan Vojtíšek, a tvrdil, že pan Gott asi bude mít větší přehled než my, prostí smrtelníci, ánžto a jelikož vzhledem ke svému postavení má přístup k informacím, o kterých se nám, bídným červům, ani nezdá. Neřekl bych, Karel mi nepřijde jako kdovíjaký vzdělanec, žádný fundamentální problém Bytí a Všehomíra, tedy zejména Kdo jsme, kam směřujeme, a kde je drogerie ve Valticích bych s ním rozhodně nekonzultoval.

Možná si vzpomínáte, že po katastrofě v Asii Karel od Gottů zcela vážně tvrdil, že nešlo o žádnou náhodu, ale o řízenou katastrofu, a je jen třeba zjistit, kdo z toho má prospěch. Také si dovolil upozornit, že příští cunami nás čeká na Kanárských ostrovech.

Je toho na mně nějak moc. Když člověk chytí tu pitomou chřipku, doporučuji zachumlat se do peřin a přečíst si něco optimistického a nemudrovat o cunami a NHL. Otázka pro angličtináře, kteří tuto knihu četli: zdá se vám překlad názva „The Stand” jako „Svědectví” v pořádku? Já nevím, na druhou stranu nejsem znalec. Jak to ale přeložit jinak?