trhněte si nohou!

V poslední době se mi dvakrát stalo, že mi někdo poslal mail a pokládal mi v něm několik závažných otázek na téma „blogy, blogování, blogeři, vesmír a vůbec”. Pokaždé jsem poctivě obětoval několik desítek minut a odpověděl jsem. Můj negativní názor na blogologii, blogomystiku a blogadoraci je, myslím, dostatečně známý, a proto mé odpovědi vypadaly asi provokativně. I když byly myšleny smrtelně vážně.

Jenže to je už riziko dotazu. Pokud nechcete dostat odpověď, která se vám nelíbí, tak se neptejte!

Neočekávám, že můj názor bude citován v blogologických traktátech. On by se tam asi ani moc nehodil. Ale očekávám, že za svou odpověď obdržím alespoň mail, kde bude napsáno „děkuji za váš čas”. Neobdržel jsem. Za nemilé názory se asi neděkuje.

Proto prosím všechny, kdo mají akutní potřebu ptát se mne na nějaká filoblogická moudra, aby napříště ušetřili čas svůj i můj. Za což všem předem moc a moc děkuji.

(Polopaticky: Ne, už nehodlám odpovídat na žádné otázky ohledně významu blogů, funkce blogů, rozšíření blogů, počtu blogů, důvodů pro psaní blogu a důvodů, proč neodpovídám na dotazy o blozích. Svět rozhodně ochuzen nebude...)

PS: Tento článek se nevztahuje na dva blogzkoumáky, s nimiž mám jen ty nejlepší zkušenosti: Jiřího Bureše a Adama Javůrka. S nimi byla spolupráce vždy bezproblémová, příjemná a (doufám) i přínosná.