.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

24.04.2005



Vždy jsem měl dojem, že mám naprosto mimořádný orientační smysl. Najít nějaké místo ve městě, kde jsem poprvé, to nebyl žádný problém. A zabloudit třeba v lese? To prostě nejde. Ale je to trochu komplikovanější.

Nikdy jsem úplně nepochopil pohádku o Jeníčkovi a Mařence. Bloudit v lese? Jak se to dělá? Prošel jsem mnoho lesů, ale nikdy mě nic podobného nepotkalo.

Ptát se na cestu? Proč? Když jsem v cizím městě a potřebuji se dostat na nějaké konkrétní místo, tak tam prostě dojdu nebo dojedu.

Nerad bych, aby to někdo chápal jako nějaké holedbání. Prostě to tak bylo, a snad i je. S dvěma výjimkami.

První a nejpodstatnější situací, kdy mi selhává orientační smysl, kdy se tato dovednost přímo hroutí, je když něco nehledám sám.

Onehdá jsme šli s kamarádem Dvoutaktistou po Plzni a sháněli proslavenou restauraci U Salzmannů. Věděl jsem, kde to je, a dokonce jsem tam už dříve byl. Nedá se to minout. Orientační bod — věž kostela, snad nejvyšší u nás. Odtamtud je to kousek. Zašli jsme si asi 5 kilometrů... Nepochopitelné.

Stejně tak, když jedu v autě. Pokud jsem sám, neomylně nacházím nejkratší cestu. Pokud mám spolujezdce, nebo dokonce jsem spolujezdcem a mám navigovat, je to katastrofa. Tápu na místech, kde normálně jezdím skoro poslepu. Pokud mám mapu, tak trefím přesně, ale pokud naviguji intuitivně, tak je to špatné. I v místech, kde to znám. Nerozumím tomu.

Druhá situace nastává v lokalitách, kterým pracovně říkám „nepřirozená místa”. Jedná se hlavně o lidské výtvory, jako třeba super a hypermarkety. Tyto stavby se totiž drasticky odlišují ode všeho, co můžeme najít v přírodě. Například: uzavřená místnost, ale strop velmi vysoko. Změť pravoúhlých křižovatek. Spousta zrcadel. Stále stejná podlaha. Monotónní hudba, kterou málokdo vnímá. Zajímavé však je, že osobám pohlaví ženského nedělá orientace v podobných prostorách nejmenší problém. Zřejmě u nich rychleji funguje evoluce.

Včera jsem v jednom takovém menším Hypernovém marketu opět bloudil. Sháněl jsem čerstvá rajčata, pěkné papriky a nějakou další pokud možno poživatelnou zeleninu na salát. To, že jsem po dlouhém bloudění a hledání těchto komodit zjistil, že rajčata došla, papriky jsou nahnilé a ostatní zeleniny je dost ubohý výběr, už ale asi tematicky nepatří do tohoto příspěvku {smile}


Zadal White Dog, 24.04.2005 22:24:03, 9 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/1362

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - Kráťa (web)
(25.04.2005 01:04:41)

Teda Dogu, Vy se divíte jak malý. A přitom je to tak jednoduché. Zatím co my muži se orientujeme podvědomě podle takových věcí, jako je zemský magnetismus, poloha slunce apod., ženy používají orientační body.
A v takovém hyperkrámu mají orintačních bodů jak ... Ony si nemohou nevšimnout takových dominant jako jsou: parfumerie u hlavního vchodu, prodejna kabelek naproti Baťovi v uličce 2B, NewYorker na galerii, zlatnictví nalevo od eskalátorů ...
    

Re: - NNico (web)
(25.04.2005 08:08:54)

Jj, přesně tak. A jelikož se lovci odjakživa spoléhali jen na sebe, tak je jasné, že Dog má problém s navigací, pokud není sám, popřípadě musí někoho navigovat. Pak jde veškerá přírodní navigace do ... {smile} Co se týká žen - úplná pravda. Ty se neřídí instinktem, ale výraznými orientačními body. Proto já preventivně nějaké to hypermegacosi prolétám maximální rychlostí s předchozí přípravou průletu. Problém je, když mi něco neplánovaně nastrkají do cesty - například nějaké ty rekla-stánky s kafem a tak. To se najednou celá geometrie trasy mění. Pak jsem totálně mimo a vzniká mi v hlavě chaos{big grin}
    


Cože? - Egi (web)
(25.04.2005 08:45:00)

Pět kilometrů v Plzni? Tak to seš už buď dávno za Plzňou, nebo sis romanticky zepětkrát voběhl sakumprásk širší centrum :o))
    

Re: Cože? - White Dog (web)
(25.04.2005 14:27:13)

Vyrazil jsem tenkrát od vlakového nádraží. Vydal jsem se doleva místo doprava - schválně, abych si prošel i jiná plzeňská zákoutí. Přešel jsem most přes nějakou řeku, v Plzni je plno různých řek, šel pořád nějak rovně, a najednou koukám, že jsem na Borech {smile}
Byl prosinec, byla tma, nebyla vidět ta věž.
    

Re: Cože? - Arthur Dent (web)
(25.04.2005 14:36:35)

Aha! Tak takhle je to s tvým novým zaměstnáním! {smile}

A kdy tě pustěj už víš?
    

Re: Cože? - White Dog (web)
(25.04.2005 15:15:12)

To záleží na chování nebo jestli se něco nestane Klausovi {wink}
    


 - Alka (web)
(25.04.2005 15:29:04)

Věřím. Všemu, co říkáte. Já mám jedno místo zakleté. Metro, stanice I.P.Pavlova. Vždycky, opravdu, vždycky, jedu odtamtud na druhou stranu, než jsem chtěl. Vysvětlení nemám, prostě to tak je.
    

Re: - Sandokan (web)
(20.06.2005 15:27:02)

Hihi, jednou jsme jednomu kamarádovi, který měl problémy s "orientací ve ztížemých podmínkách" vyznačili reflexními značkami jako jsou na dálnici cestu z restaurace přes celou ves až do vrátek...
Třeba by to šlo zrealizovat i na I.P.Pavlova {big grin}
    


Města - malyfred (web)
(06.05.2005 01:46:36)

Já dělím města na přirozeně navigační a na přirozeně ztrátová. Např. Stockholm a především Praha jsou města přirozeně navigační. Až na nejvzdálenější novopředměstí se v Praze, podle mě, nelze ztratit. Teď ale nějaký čas bydlím v Uppsale a upřímně přiznávám, že ač je to rozlohou spíše přerostlá vesnice - už jsem tu bloudil několikrát. Kolikrát bych přísahal, že kamarádův dům je 2300m přímo před námi a pohled do mapy mě ujistí, že je 2300m přímo vpravo. A já se ptám - čím to je? Kodaň nebo Rigu jsem bez nejmenších problémů prošel bez mapy, ale v Londýně jsem jí, pro změnu, měl v ruce pořád. Nerozumím tomu.
    
HotLinks
Zpět na článek