29.04.2005
Ta banka samozřejmě nepatří mě. Mám u ní pouze účet. Původně jsem myslel, že jsou v této bance posedlí černým, ba kanadským humorem. Ale pochopil jsem, že to se mnou myslí dobře.
Mám v této bance účet od roku 1994. Nic jim nedlužím. Každý měsíc mi jednou až třikrát na účet chodí peníze. Různé částky, ale řekněme, že celkový součet je několik desítek tisíc korun měsíčně. Za dobu, co tam mám účet, musely jít obraty na mém účtu do milionů.
Pokud s někým obchoduji dlouhodobě, tak mu vycházím vstříc. Dělá to i moje banka.
1) Bankomat v místě mého bydliště přemístila z veřejně přístupného místa do své budovy. Dostupnost od 9:00 do 17:00 ve všední den. Tedy doba, kdy jsem běžně v práci asi 50 kilometrů daleko.
Původně jsem myslel, že to je špatný vtip. Není tomu tak. Banka nechce, abych se u bankomatu stavil třeba večer v podroušeném stavu, nevybral peníze a neprohrál je v automatech. Problém je v tom, že automaty nehraju. Kromě toho si mohu vybrat peníze i u konkurenčních bankomatů, pouze to stojí plno peněz. Banka ale dobře ví, že příležitost dělá zloděje a čert nikdy nespí.
2) Bankomat poblíž místa kde pracuji přesunula ze své pobočky na velmi frekventovanou chodbu na nádraží. Na místo, kde se potloukají tlupy bezdomovců, žebráků a vůbec existencí. Kdekdo z nich vidí, že si jdu vybírat peníze.
Ale to je také míněno dobře! Banka chce, abych si rozmyslel, než si peníze vyberu, a také abych myslel na ty, ke kterým nebyl osud tak příznivý a kteří jsou nuceni trávit svůj volný čas zevlováním po nádraží.
3) Bance platím měsíčně přes 100 Kč na bankovních poplatcích. Za to, že mi tam jednou až třikrát měsíčně přijdou peníze, za to že si měsíčně dvakrát až třikrát vyberu peníze z bankomatu a za to, že mi jednou měsíčně pošlou výpis z účtu + krásný barevný leták nabízející službu, kterou nechci. Žádné trvalé příkazy tam nemám, platím v hotovosti a ne kartou, žádný dluh u banky nemám. Že je 100 kaček měsíčně, tedy 1200 ročně dost?
Ale kdepak! Za tyto peníze mám nepochybně nárok na něco jako „o 0,01% lepší úročení zůstatku na běžném účtu než konkurence” + letáček, který když se dvakrát přeloží, tak bezvadně vyrovná kymácející se stůl.
4) Banka mi neustále nabízí půjčku. Na bankomatu je výzva — „Zjistěte si hned, kolik vám můžeme půjčit!” Zkusil jsem to, odpovědí bylo, že mi nemohou půjčit nic. Půjčovat nepotřebuji, jen mě zajímalo jestli tu možnost mám. Nemám. Ptal jsem se na Flexkredit, nebo jak se tomu nadává. To znamená, že můžete jít na účtu do mínusu. Na centrále banky mi řekli, že nemám nárok. Já nic takového nepotřebuji, ale u výpisů je vždycky nabídka „Zařiďte si Flexkredit hned!”. Znovu opakuji, že u banky nemám ani halíř dluhů, zůstatek na účtu zůstává a do mínusů nechodím.
Jenže banka opět ví, co dělá. Nárůst zadluženosti jednotlivců a domácností je hrozivý, leckdo své dluhy nezvládá. Banka mi je naštěstí ani neumožní vytvořit, takže se nemusím bát exekucí! Hurá.
5) Banka změnila jméno ze jména pitomého na jméno extrapitomé. „U jaký banky máš účet?” ptá se obchodní partner, aby věděl, kam mi bude posílat peníze."U Megafrikulínskej název v angličtině."
Opět je to dobrá vůle banky — chtějí, abych byl IN.
V obchodě platí, že nejtěžší je zákazníka získat. Je to 8x až 13x těžší než ho udržet — nevím v jakých jednotkách se udržení zákazníka počítá.
Konzervativního zákazníka, jako jsem třeba já, má instituce, která ho uloví, na doživotí. Pokud neudělá vyloženě sérii pitomostí. Zdá se, že veškerá současná snaha této banky je namířena na bleskové vyhnání mých peněz ke konkurenci.
Jen otázka na závěr. Chovají se stejně všechny finanční ústavy?
Mám v této bance účet od roku 1994. Nic jim nedlužím. Každý měsíc mi jednou až třikrát na účet chodí peníze. Různé částky, ale řekněme, že celkový součet je několik desítek tisíc korun měsíčně. Za dobu, co tam mám účet, musely jít obraty na mém účtu do milionů.
Pokud s někým obchoduji dlouhodobě, tak mu vycházím vstříc. Dělá to i moje banka.
1) Bankomat v místě mého bydliště přemístila z veřejně přístupného místa do své budovy. Dostupnost od 9:00 do 17:00 ve všední den. Tedy doba, kdy jsem běžně v práci asi 50 kilometrů daleko.
Původně jsem myslel, že to je špatný vtip. Není tomu tak. Banka nechce, abych se u bankomatu stavil třeba večer v podroušeném stavu, nevybral peníze a neprohrál je v automatech. Problém je v tom, že automaty nehraju. Kromě toho si mohu vybrat peníze i u konkurenčních bankomatů, pouze to stojí plno peněz. Banka ale dobře ví, že příležitost dělá zloděje a čert nikdy nespí.
2) Bankomat poblíž místa kde pracuji přesunula ze své pobočky na velmi frekventovanou chodbu na nádraží. Na místo, kde se potloukají tlupy bezdomovců, žebráků a vůbec existencí. Kdekdo z nich vidí, že si jdu vybírat peníze.
Ale to je také míněno dobře! Banka chce, abych si rozmyslel, než si peníze vyberu, a také abych myslel na ty, ke kterým nebyl osud tak příznivý a kteří jsou nuceni trávit svůj volný čas zevlováním po nádraží.
3) Bance platím měsíčně přes 100 Kč na bankovních poplatcích. Za to, že mi tam jednou až třikrát měsíčně přijdou peníze, za to že si měsíčně dvakrát až třikrát vyberu peníze z bankomatu a za to, že mi jednou měsíčně pošlou výpis z účtu + krásný barevný leták nabízející službu, kterou nechci. Žádné trvalé příkazy tam nemám, platím v hotovosti a ne kartou, žádný dluh u banky nemám. Že je 100 kaček měsíčně, tedy 1200 ročně dost?
Ale kdepak! Za tyto peníze mám nepochybně nárok na něco jako „o 0,01% lepší úročení zůstatku na běžném účtu než konkurence” + letáček, který když se dvakrát přeloží, tak bezvadně vyrovná kymácející se stůl.
4) Banka mi neustále nabízí půjčku. Na bankomatu je výzva — „Zjistěte si hned, kolik vám můžeme půjčit!” Zkusil jsem to, odpovědí bylo, že mi nemohou půjčit nic. Půjčovat nepotřebuji, jen mě zajímalo jestli tu možnost mám. Nemám. Ptal jsem se na Flexkredit, nebo jak se tomu nadává. To znamená, že můžete jít na účtu do mínusu. Na centrále banky mi řekli, že nemám nárok. Já nic takového nepotřebuji, ale u výpisů je vždycky nabídka „Zařiďte si Flexkredit hned!”. Znovu opakuji, že u banky nemám ani halíř dluhů, zůstatek na účtu zůstává a do mínusů nechodím.
Jenže banka opět ví, co dělá. Nárůst zadluženosti jednotlivců a domácností je hrozivý, leckdo své dluhy nezvládá. Banka mi je naštěstí ani neumožní vytvořit, takže se nemusím bát exekucí! Hurá.
5) Banka změnila jméno ze jména pitomého na jméno extrapitomé. „U jaký banky máš účet?” ptá se obchodní partner, aby věděl, kam mi bude posílat peníze."U Megafrikulínskej název v angličtině."
Opět je to dobrá vůle banky — chtějí, abych byl IN.
V obchodě platí, že nejtěžší je zákazníka získat. Je to 8x až 13x těžší než ho udržet — nevím v jakých jednotkách se udržení zákazníka počítá.
Konzervativního zákazníka, jako jsem třeba já, má instituce, která ho uloví, na doživotí. Pokud neudělá vyloženě sérii pitomostí. Zdá se, že veškerá současná snaha této banky je namířena na bleskové vyhnání mých peněz ke konkurenci.
Jen otázka na závěr. Chovají se stejně všechny finanční ústavy?
Zadal White Dog, 29.04.2005 13:36:48, 41 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/1371
Zpět na článek
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí
Zpět na článek
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí
Odpověď: - Alka (web) (29.04.2005 14:04:01) Pravděpodobně ano. Všechny budou vybudovány, řízeny a školeny podle stejných, osvědčených schémat. Banky v podstatě potřebují klienty se zkušeností několikeré změny beze změny (ústavu-služeb). Ti jsou nejvěrnější! 
Ale zkuste nahlédnout celou lapálii očima bezdomovce, a bude Vám hned lépe | |
| |||||
Ne. - Pixy (web) (29.04.2005 16:16:42) Se svou (e)bankou takové zkušenosti nemám. Na pobočku jdu jen jednou za dva roky pro novou kartu, výtěr z bankomatů (všech bank kromě ČS, jak jinak) je teď za babku, vedení účtu je zdarma (pokud ti tam přijde měsíčně aspoň 15k), kompletní správa účtu (včetně správy hypotéky, stavebního spoření nebo vkladů v podílových fondech) je online, automatický kontokorent proti termínovanému vkladu (plus možnost povolit záporný zůstatek). A tak dále. Na každou banku (včetně této) si vždycky někdo stěžuje, ale já s ní jsem velmi spokojen. Jen nechápu, proč, když nepoužíváš trvalé příkazy a platíš jen hotově, máš vůbec účet v bance? Resp. proč si nevybereš jednorázově jednou měsíčně celou hotovost? Já to sice vůbec nechápu, jsemť přesný opak - platím kartou a online skoro všechno a často mám těch pár peněz v peněžence celý měsíc nedotčený a často se vydávám leckam zcela bez hotovosti - ale vím, že takoví lidi jsou... Taky stojíš každý měsíc na poště fronty se složenkama? | |||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||
) !!!!
mno - hranek (web) (29.04.2005 16:41:44) já teda nevím, řekl bych, že máme úchat u stejný banky, ale já jsem s ní v zásadě spokojen. tedy nevím o bance, kde by mi nabídli výrazně lepší služby a/nebo výrazně lepší ceny. když jsem si úchat vytvářel, jednal jsem (jako obvykle) impulsivně - ta banka mi byla nejsympatičtější. přes všechny lapálie je tomu tak ale dodnes. asi jsem také konzervativní zákazník... (: akorát musím zjistit, proč mám každý měsíc na výpisu poplatky, které tam nepatří. sice to nejsou horentní částky, ale jde mi o princip (: ale na pobočku se mi hrooooooooooooooozně nechce |: | |||||
| |||||
Co s kartou nezažijete. - Alka (web) (29.04.2005 17:45:20) Pětitisícovka. Když jsem té slečně na poštovní přepážce předával složenky s bankovkami, měl to být zcela běžný úkon. Chodím tam každý měsíc, pravidelně, platit nájemné, energie, telefony, spoření, předplatné jánevímčeho a buhvíco dalšího. Jako obvykle jsem tedy pod sklem podstrčil paklík a čekal. Slečna, jak mívá ve zvyku, složenky zapsala, potiskla a roztrhala, pak vzala štůs bankovek a začala je třídit. Užuž ty bankovky rozhodila do přihrádek, když se náhle zadrhla. Její zrak ulpěl na té největší, na pětitisícovce. Otočila se ke mně, krátce mě propíchla očima, znovu se podívala na pětitisícovku, a její pohled se ze zájmu měnil na zvědavost, rozpaky a posléze údiv. Znovu se otočila ke mně, tentokrát si mě pohledem přeměřila, a zpět na tu bankovku. To se opakovalo několikrát po sobě, přičemž intervaly mezi pohledy se prodlužovaly a její rozpaky a údiv rostly stejně pomalu a jistě, jako fronta za mnou. Zprvu mě napadlo, že ten den ještě pětitisícovku neviděla, ale to byla tak hloupá myšlenka, že netrvala dlouho. Hned vzápětí mi došlo, že se jí na té pětitisícovce něco nelíbí. Její pohledy byly stále výmluvnější: "Je to socka, nebo nóbl padělátor?" "Dá se na útěk, když mu pohledem naznačím, že něco není v pořádku?" "Mám utéct?" Ne, to už neříkala ona, to mé lekavé já. Proboha, proč bych zdrhal, tu bankovku mi dal účetní při výplatě, jestli je falešná, bude to asi strašně příjemná zkušenost s policejním pojetím presumpce viny, ale když se leknu, tak mi ještě před mým přiznáním nevinny vyrazí nějaké zuby! Konečně slečna usoudila, že neuteču, takže jí ta bankovka nezůstane, osmělila se, a skrz mluvítko mi povídá: "Pane, ta bankovka je nějaká zvláštní!" Krev mi zhoustla o dvacet procent. "Jak to myslíte, zvláštní?" "No, je divná" (dalších deset procent), "Všechny znaky na ní jsou jakoby v pořádku" (o dvanáct procent se mi ulevilo) "ale tady na ní chybí písmena!" "Já za to nemůžu", špitl jsem provinile a přemýšlel, jestli jsem je tam neměl dopsat, to se mi u složenek občas stává, že něco zapomenu vyplnit. No jo, do pytle, ale u složenek, ne peněz, to blbnu ze stresu, nebo jako obvykle? "Tady, podívejte se", zvedla bankovku do výše očí za sklo,"tady, jak je napsáno pěttisíc, tam chybějí písmenka, vidíte to?" "No jo, máte pravdu, chybí, tam vůbec žádná nejsou!?", užasl jsem. "Ale néééé, tady, jak je na ploše těmi malými písmeny všude hustě vypsáno pěttisíckorun, tady chybí té, tady es, tady í, vidíte to??" Promnul jsem si brýle a odfrkl."Né, to opravdu nevidím". "Počkejte chvíli, já na to musím někoho zavolat!" "Milerád". Slečna se s bankovkou v ruce zvedla a zmizela v zákulisí. Otočil jsem se. Za mnou už stálo asi šest lidí, spíš znuděných a netrpělivých, než zvědavých. Oslovil jsem mladíka, co stál za mnou s taškou plnou dopisů. "Prosímvás, možná byste si měl ode mne alespoň půl metru poodstoupit, nejspíš budu každou chvíli zatčen za pokus o udání falešné pětitisícovky!" Ale to už se slečna vracela se starší, zkušenější kolegyní. Znovu zkoumaly všechny ochranné prvky bankovky, svítily na ní fialovou lampou, a nakonec obě usoudily, že až na ta chybějící písmena je bankovka zcela zdráva. "Tak já vám jí teda vemu", rezignovaně pravila slečna, a znělo to jako udělení milosti minutu před popravou. Teprve teď se mi rozbušilo srdce, měl jsem pocit, že mám místo něj zajíce, který kličkuje o život před ohařem. Poděkoval jsem a vzal útržky složenek a drobné zpátky. Když jsem se otáčel, abych vykročil k odchodu, vrátil mi oslovení ten mladík s taškou: "Pane, příště, až to budete tisknout, tak si ty písmenka vohlídejte, ať tady zase tak nezdržujete!" | |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- asdf (web) (30.04.2005 23:22:17) Pribeh prvni: S vyse nejmenovanym peneznim ustavem (rikejme mu zkracene ustav) jsem mel co do cineni jedenkrat - to kdyz prevzal ruceni za zavazky jineho, zkrachovaleho ustavu a byl mi povinen vyplatit 80% zustatku... Na ustavni pobocku jsem tehdy musel celkem 2x. Poprve si me jen tak behem pracovniho dne zavolali aby mi navrhli, ze pokud chci sve penize videt co nejdriv, tak mi je bezplatne prevedou na ucet Genius. Musim uznat, ze z jejich pohledu ten ucet skutecne genialni byl. Za to, ze bych jejich ustavu sveril sve penize bych mu smel platit mesicne 75,- Kc a to bez jakychkoliv sluzeb a pohybu na uctu! O tomhle se jejich zahranicni matce ani nezdalo - jak vyhodne! Chtelo by se rict, ze je to cena za to, ze nam ustav nase penize hlida. Ale brano selskym rozumem: Ktery sedlak by si nechal hlidat sypku s obilim hejnem krys? Hejno hlida a pritom pomalu hloda, hloda a hlida az nakonec neni co hlodat ani hlidat... Ja prave prichazel od konkurence, ktera se ani neobtezovala pomalu hlodat, me penize proste schramstla a hotovo, proto jsem jejich navrh genialniho uctu do ztracena odmitl a odesel... A proc sem se na pobocku jeste vracel? Inu pro sve penize, pri me prvni navsteve mi totiz nemohly byt vydany, protoze jsem byl objednan pouze k prepazce, ne vsak k pokladne... Pribeh druhy: Jeste minuly mesic jsem byl spokojenym majitelem 2 studentskych kont u dvou nejmenovanych ustavu. Zakladal jsem je koncem 90. let. Konkurencni prostredi tu narozdil od beznych uctu pracuje dokonale - s poplatky ani pujckami jsem si az donedavna hlavu lamat nemusel... Minuly semestr jsem ale sva studia prerusil a odjel pracovat do zahranici. Obema ustavum jsem prisel tuto skutecnost oznamit se svym indexem a dokladem o preruseni. Oba ustavy shodne potvrdili, ze mi narok na studentske konto mym prerusenim nezanika a ja spokojene odcestoval. Jake me ale po navratu cekalo prekvapeni, kdyz jsem ze schranky vysypal hromadu mesicnich vypisu a hned v prvnim se docetl, ze jedna z bank vubec nevzala na vedomi me preruseni a vyzvala me k predlozeni potvrzeni o studiu. A protoze jsem v terminu toto potvrzeni nedodal, vesele, bez jakychkoliv okolku prevedla muj bezplatny studentsky ucet na zpoplatneny ucet standardni. Aby toho nebylo malo, tak na nem aktivovala veskere mozne i nemozne sluzby, takze se poplatky hrave prehouply pres 100,- Kc/mes (x6 - to byla celkova doba meho zahranicniho pobytu). Mluvim opet o poplatcich za proste vedeni uctu bez jakehokoliv pohybu penez - byl jsem v zahranici. Jak jsem to zjistil, hned jsem bezel, ted jiz s potvrzenim ze skoly, do ustavu, aby mi ucet vratili zpet na studenstky. Kdyz jsem se damy za prepazkou ptal, proc mi me konto vlastne prevadeli nahledla do pocitace a rekla, ze proto, ze nikdy zadne potvrzeni o preruseni nedostali. Na otazku jak je to mozne odpovedela, ze jsem s nim asi nebyl na sve materske pobocce (tj. tam, kde jsem ucet zakladal a kde maji moji slozku). Ja namital, ze ma materska pobocka je jiz nekolik let zrusena (dum ve kterem stala patrne nebyl dostatecne reprezentativni, ted je tam butik) a ona na to, ze ji hned bylo divne, ze je tam uvedena neplatna adresa. Pak mi oznamila, ze tedy nevi, kde je moje materska pobocka, ale ze tady (na centrale) to rozhodne neni. Na dotaz, zda by zmenu v uctu nemohla provest sama (kdyz uz do nej pres terminal nahlizi), odpovedela ze nevi jak a tim se mnou byla hotova. V nasledujicich dnech (podotykam, ze slo o konec mesice) jsem tedy jako sirotecek hledal svou materskou pobocku. Nakonec se mi ji najit podarilo ovsem prehoupl se dalsi kalendarni mesic a ja byl za svou pomalost pokutovan dalsi 100,- Kc. Pri jednani na materske pobocce jsem proto jiz nebyl zcela klidny a nad veci, takze urednik, se kterym sem jednal si na me musel privest pomocnika. Nutno rici ze k memu zklidneni to moc neprispelo, vubec je totiz nezajimala skutecnost, jak se stala, nybrz jak byla zaznamenana v me slozce. Slozku odmitali jakkoli dodatecne menit a svym opakovanym: "Ale vy jste studium neprerusil a nikam jste neodcestoval" prokazovali svemu zamestnavateli laojalitu takrka naboznou. Na moji otazku, jak je mozne, ze u konkurence probehlo vse bez problemu, ze si tam diky pocitacove siti na nic jako na materskou pobocku nehraji jen krcili rameny az jeden konecne navrhl: "tak dete tam". A taky ze jo! Okamzite sem se zeptal, kolik stoji zruseni bezneho uctu a kdyz jsem se dozvedel, ze prekvapive nic, tak nebylo dal co resit... Omlouvam se za delku a chyby, ale musel sem to ze sebe dostat ven a to co nejrychleji!  | |
- deklik (web) (02.05.2005 09:54:11) Moje švagrová má (vlastně měla)účet v nejmenované bance, která shodou okolností také nabízí produkt zvaný Flexikredit . Jednou se jí podařilo zadat špatně PIN při výběru z bankomatu a přišla o kartu. Vyrazila tedy do "své" pobočky oznámit tuto událost. Tam jí mile oznámili, že to vyřeší co nejrychleji, protože tím pádem má zablokovaný celý účet a neexistuje žádný způsob, jak si vybrat peníze. Rychlost řešení byla závratná. Asi po dvou měsících urgencí, návštěv, telefonátů na ústředí do Prahy atd. dorazila obálka s novou kartou. Bohužel, v obálce byla ta stará karta, tedy zablokovaná a nefunkční. Takže znovu na pobočku a znovu vše dokola. Další dva měsíce utekly jako voda, potom ještě jeden a pak se konečně zadařilo. Švagrová zaplatila poplatek za vydání nové karty a vzápětí zrušila účet a nechala si převést peníze do jiné banky. Po asi třech týdnech peníze na nový účet stále nedorazily. Naštěstí v nové bance pracuje známá, která se případu ujala, napsala pěkný dopis který obsahoval slova jako "žaloba", "neoprávněné zadržování", "policie" apod. Za dva dny peníze dorazili, s nimi omluvný dopis a 10.000,- jako bolestné. Takže šťastný konec? | |
Copak já vím, ,jak to nazvat?! - Vesničan (web) (02.05.2005 12:43:15) Všechny účty ve všech bankách ovládám přes internetové bankovnictví. A nevidím v nich nejmenšího rozdílu. V každé z bank, tedy spíše na pobočce, jsem byl všeho všudy maximálně dvakrát. Každé bance platím za vedení účtu, každé bance platím "za položky", každé bance platím za internetové bankovnictví, každé bance platím za rezervaci zdrojů, každé bance platím za výběr z bankomatu (a to nás všechny málem postihlo i placení za placení kartou u obchodníků), za každou změnu, nebo zrušení trvalého příkazu také každé bance platím, pak zaplatím za odeslání výpisu z účtu... Načež mi každá z mých milovaných bank připíše měsíčně kolem pětikoruny úroků za to, že jim peníze na nějakou chvilku půjčím. V žádné z těch bank se mnou, ani s mými penězi, (fyzicky) nikdy nepřijde do kontaktu. Nikde nikdo nezpracovává jediný údaj, který na bankovní server odešlu. Jediná fyzická práce, kterou se mnou banky mají je ta, že kdosi vezme výpis, složí ho, vloží do obálky, obálku zalepí a odveze na poštu. Kromě pracovníků IT, pokud musejí, při údržbě a kontrole správného chodu IT, přenést část toho IT jinam. To by se v zemích sídel majitelů těch bank občané divili, jak nás tady ty jejich pohodové, bezpečné a laciné bankovní ústavy dřou z kůže! | |||||
Stejná? banka - JMH (02.05.2005 14:22:41) Měl jsem pocit, že popisuješ mou banku. Až na ten anglický název, ta moje má název český, tedy pokud slovo "komerční" budeme považovat za české:-/ | |
Zpět na článek
Navigace
.: Úvodní stránka
.: Text
.: RSS/XML - RDF
.: Přepnout zobrazení
.: Nový design
.: Statistiky
AdSense
Kategorie
Ze života
Počítače
Internet
Programování
Knižní koutek
Čeština
Reklama
Zajímavosti
Šlendrián
Filmy
Dobrou chuť
Co nás čeká
Hudba
Zamyšlení
Politika
Archivy
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
květen 2004
duben 2004
březen 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
Hrálo mi tu:
Nahoru po schodisti dolu band - Praporcice Hildegarda (Album Prvni )
Kokrment - zavolejmyjmeno
Kokrment - zavolejmyjmeno
Depeche Mode - 02 - Walking In My Shoes (The Singles 86>98 (cd 2 of 2))
Jiří Korn - Karel nese asi čaj (Totální hity)
![[Powered by Blox]](blox.gif)
Autoři
Arthur Dent
ICQ: MAIL: blog at maly.cz
White Dog
ICQ: MAIL: White_dog at seznam.cz
