Stačí se pozorně dívat a mít oči otevřené, a najednou kolem sebe vidíte tolik podivností, že se nestačíte divit. Třeba jak se vrací drobné.

Vracení drobných se týká každého, kdo prodává nebo nakupuje. Největšími experty na tuto činnost jsou prodavačky ve stáncích s občerstvením. Ty, které prodávají různé klobásky, ham a jiné burgery, palačinky neboli amolety, ale hlavně a zejména zmrzlinu. Vy jste si toho nikdy nevšimli?

Pokud si kupujete zmrzlinu, nebo cokoliv u „občerstvení do ulice” a nemáte peníze akorát, očekávejte drobný problém.

Vše se odehrává následovně (modelový příklad):

"Jednu točenou míchanou"...
...zmrzlinářka natočí zmrzlinu a řekne třeba „dvanáct korun”.
Dáváte dvacetikorunu. Nebo dvě desetikoruny. Nebo jakýkoliv obnos, na který je nutné vracet.

Prodavačka vám jednou rukou podává zmrzlinu a druhou rukou drobné.

Vy držíte v jedné ruce peněženku a přemýšlíte, jak zbývající rukou uchopit zmrzlinu, převzít nazpět drobné a dát je do peněženky, která se právě vyskytuje v druhé ruce. Zatím jsem neviděl nikoho, kdo by to zvládnul. Do toho zmrzlinářka volá na dalšího ve frontě něco jako „co to bude prosím?”

Další člověk se hrne k okénku, říká třeba „dvakopečkyvanilkový a dvajahodový” a vy pořád nevíte, jestli převzít nejprve zmrzlinu a až pak drobné. Zmrzlinářka se na to už nemůže dívat a konečně dá zmrzlinu do takového stojánku a koulí u toho očima, jako že ji strašně zdržujete.

Nakonec se vrácené drobné nějakým zvláštním způsobem teleportace ocitnou ve šrajtofli, ta někde v kapse, a zmrzlinu máte v ruce. Dobře to dopadlo. Tak, a teď se zastavte a podívejte se, co se bude dít s dalším ve frontě.

Žádné překvapení. Zmrzlinářka vrací úplně stejně, jako vám.

Původně jsem myslel, že je to nějaká specialita městečka kde žiji, ale kdepak. To samé se děje i v Plzni, Českých Budějovicích, Mikulově, Olomouci, Praze, Karlových Varech, Poděbradech, Teplicích, Lysé nad Labem, Českém Brodě, Třeboni, Pardubicích i ve Veselí nad Lužnicí, abych vyjmenoval jen ta města, kde jsem si někdy zmrzlinu kupoval.

A jak jsem již naznačoval, netýká se to jen zmrzliny. Přesně to samé jsem včera pozoroval u stánku s palačinkami na Národní vedle Tesca v Praze (mňam, ještě jednou dík za tip, Filipe ). Tam je vše zkomplikované tím, že na palačinky není žádný stojánek.

Řešení je pochopitelně snadné, a dokonce není jen jedno. Za prvé by úplně stačilo, kdyby zmrzlinářky (palačinkářky, ham a jiné burgerářky a podobně) využívali misku na vracení drobných. Za druhé, pokud mají ke korýtku na drobné nějaké výhrady, tak by mohly nejprve vrátit přímo do ruky zákazníka, a až pak předat zmrzlinu (palačinku neboli amoletu, klobásku, ham nebo jiný burger...).

Celé to vracení je tak snadné, že není možné, aby to nemělo nějaký hlubší důvod. Navíc i nejnatvrdlejší zmrzlinářka by si mohla po pěti letech prodeje této pochoutky všimnout, že vracení způsobem „tady je zmrzka a tady drobné dalšíprosím” není úplně... ergonomické.

Napadají mě tyto důvody, proč tomu tak je:

1) Zmrzlinářky a prodavačky ostatních komodit jsou v tajné sektě, která má ve svém programu nenávist k miskám na drobné a ke stojánkům na zmrzlinu
2) Zmrzlinářky jsou původem mimozemšťanky a na jejich domovské planetě mají všichni 3 ruce
3) Zmrzlinářky se nudí a chtějí provokovat.
4) Zmrzlinářky se všechny do jedné účastní tajného dlouhodobého výzkumu na téma „jak reaguje kdokoliv na naprosto nepraktické vracení peněz”.
5) Zmrzlinářky jsou tak zblblé monotónní prací, že nevědí, co dělají.

Místo slova zmrzlinářky si pochopitelně můžete dosadit „prodavačky párků v rohlíku, ham a jiných burgerů, palačinek neboli amolet, vaflí a kdovíčeho ještě”.

Abych však nekřivdil. Vypozoroval jsem, že na každých 47 nákupů u stánku s občerstvením připadá 46 výše uvedených způsobů vracení na jeden způsob korektní. Takže to možná nebude tak horké. V případě zmrzliny studené.