Víte jak vypadá „průměrný Čech”?
V médiích dost často čteme zprávy o různých jevech, které jsou zprůměrovány. Například: „Průměrný Američan kouká na televizi sedm hodin denně”. A člověk jaksi automaticky předpokládá, že všichni Američani jsou televizní maniaci. Ovšem průměr je veličina s minimální vypovídací hodnotou.
Když bude mít jedna holčička šest panenek a druhá čtyři, mají v průměru pět. Stejný průměrný počet panenek na holčičku bude, když jich bude mít jedna deset a druhá žádnou. Noviny napíšou „Holčičky mají průměrně pět panenek” — poznáte z toho „průměru”, který je to případ?
V Rusku, zemi extrémů, jsou lidé buď velmi bohatí, nebo velmi chudí. Ovšem v průměru se mají všichni dobře...
Když je v Čechách průměrný plat 20.000, může to znamenat stejně dobře pět set lidí s příjmem 19.000 a pět set s příjmem 21.000 jako jednoho s příjmem devatenáct miliónů sto tisíc a 999 s pouhou tisícovkou. Průměr nijak nevypovídá o extrémech a rozložení těch hodnot, které byly zkoumány. Neříká nic o tom, jak se tu lidé mají. Průměr nevypovídá téměř o ničem, pokud k němu nejsou přidány další údaje, jako je např. směrodatná odchylka, což je číslo, udávající laicky řečeno právě tu velikost výkyvu hodnot od průměru.
Jakmile čteme nebo slyšíme tvrzení o „průměrné hodnotě”, automaticky u toho předpokládáme, že daný jev má rozložení podle Gaussovy křivky, to znamená že nejvíc hodnot připadá právě do oblasti okolo průměrné hodnoty. Takové rozložení má například IQ (možná proto, že je tak definováno... ), výška populace nebo hmotnost dospělého outloně váhavého, zkrátka jevy, které si reguluje příroda svými metodami přirozeného výběru.
Ovšem jevy, které vypovídají o lidském společenství nikoliv z hlediska přírodního, ale společenského, dost často toto Gaussovo rozložení nedodržují. Průměrný počet zločinů na 1000 obyvatel, průměrný počet poslaných SMS, průměrný plat, průměrný počet psů v každé domácnosti — tohle vše nevypovídá o ničem. Můžeme říct, že průměrný věk návštěvníka loutkového divadla je 30 let, když tam chodí hlavně pětapadesátileté babičky s pětiletými vnuky?
A co teprv „průměrná spotřeba antidepresiv v ČR”? O čem vypovídá? O ničem, pokud k ní nedodáme informaci o tom, kolik lidí je vlastně bere.
Proto pozor, až budete zase číst o průměru! Průměrným hodnotám totiž bezvýhradně věří jen průměrní lidé!