To, že pátým pádem oslovujeme, je věc známá. Někdo to dodržuje striktně, někdo ne, kdo chce vědět více, ať se podívá sem.

Někde jsem četl rozhovor s kýmsi, kdo začínal v TV Nova hned od vzniku této stanice. Dohadovali se tam prý, jak se budou chovat, aby se vytvořila správná firemní kultura. Že budou dávat přednost dámám ve dveřích, nebudou používat vulgární slova a já nevím co ještě, a mimo jiné, že se zásadně budou oslovovat v pátém pádě.

Oslovování v pátém pádě, kromě toho, že je správně česky, svědčí i o jakési firemní úrovni. Nemyslím si, že by šlo o nějakou snobárnu nebo snahu dělat se lepším. Prostě je to podle pravidel.

Když jsem se zabýval obchodováním s ovocem, zvykl jsem si oslovování v pátém pádě vždy dodržovat. V mluveném i psaném projevu.

Takže žádné „pane Novák”, „pane Vítámvás”, „pane Moucha” nebo „pane ředitel”, ale „pane Nováku”, pane „Vítámvási”, „pane Moucho” a „pane řediteli”. Zpočátku mi některá jména v pátém pádě připadala divná, ale pak jsem si zvykl.

Nevěřili byste, jak oslovování v pátém pádě působí na ostatní. Hned se na vás koukají jinak. Možná teď vrtíte hlavou a říkáte si, že žvaním, ale věřte tomu, že za těch mnoho let jsem si ledasčeho všiml.

Jednoho dne jsme v práci tlachali právě na toto téma. Jak se sluší a patří na nějaké příležitosti se slušně obléknout, chodit včas, dodržovat správnou grafickou úpravu firemních tiskovin, mít čisté boty a podobně, protože to všechno naprosto zásadním způsobem zvyšuje šance při výběrových řízeních a obchodních jednáních. A mimo jiné přišla řeč na oslovování pátým pádem.

Obchodník senior, pán velmi důstojného a kultivovaného vzhledu, vždy v dobře padnoucím saku, čisté košili, vyžehlených kalhotách, kravatě ladící s oblečením, na zápěstí zlaté hodinky, nablýskané boty a tlusté bílé proužkované ponožky značky Adidas, které z těch bot koukaly (nikdo nejsme dokonalý) prohlásil:

"Já si myslím, že lidé nepoužívají pátý pád prostě proto, že jsou nevzdělaní. Neví o tom a pak se dopouští zásadních chyb při oslovování."

Náhle mu na stole zazvonil telefon. Senior zvedl sluchátko, chvilku poslouchal a pak řekl „á, jak se máte, pane Špalek! ”