a o přijímání vůbec čehokoliv. Čehokoliv, o čem je shora rozhodnuto, že je to dobré a potřebné. Však my se budeme mít dobře, ať už chceme nebo ne.

Ale ne. Vlastně se mi vůbec nechce psát o politice, EU, ústavách a čemkoliv podobném.

Mám tušení hraničící s jistotou, co se s Euroústavou bude dít dále. Ale nechám si to pro sebe.

Venku je pěkně, člověk se má válet u vody nebo někde v hospůdce u oroseného půllitru a ne si lámat hlavu s věcmi, které neovlivní, referendum nereferendum.

Tak něco z jiného soudku. Třeba vtip...

Skini přepadnou cikána a říkají mu: „Hele, cikáne, normálně bychom ti rozbili hubu, ale protože jsme civilizovaní, tak ti dáme šanci. Hodíš si kostkou. Když padne jedna až pět, tak tě zbijeme.” „A co když mi padne šestka?” ptá se s nadějí v hlase cikán. „Tak můžeš házet znovu.”