Tento příspěvek se mohl také jmenovat nějak jako „Cesta do Brna”, ale kdo by to pak četl.

Před třemi roky jsem byl v Brně ubytován v jednom hotelu, říkejme mu třeba Krabice. Ceny přijatelné, čisto, docela to ušlo. Protože jsem se do jihomoravské metropole chystal znovu, chtěl jsem si předem zajistit bydlení, takže jsem tam zavolal.

"Hotel Krabice, dobrý den."
"White Dog, dobrý den, mohl bych si rezervovat ubytování na třetího a čtvrtého září pro jednu osobu?"
"My máme plno, ale můžete se ubytovat v hotelu Jezero, to patří také panu Jahodovi. Jedno lůžko za třista padesát na noc."
"Aha, to by šlo. No jestli ten hotel také patří panu Jahodovi, tak to mně tam prosím to ubytování rezervujte."

Pochopitelně že vůbec netuším, kdo je ten tajemný pan Jahoda.

"Tak jsem si vás napsala, ještě nějaké přání?"
"Je v tom hotelu nějaká restaurace a podáváte snídaně?"
"To ne, ale je to kousek k přehradě, tam je spousta stánků. Doporučila bych vám jeden, výborně tam vaří, dělají tam i snídaně a také to patří panu Jahodovi!"

Tedy neměl jsem tušení, kdo že je ten pan Jahoda, ale asi půjde o velmi mocného člověka, když mu patří minimálně dva hotely (spíše lepší ubytovny) a jeden stánek s občerstvením. Loajalitu jeho recepční mu však můžu jen závidět.

A nakonec, když jsem v pátek dorazil do Brna, měl jsem tu neuvěřitelnou čest mluvit s panem Jahodou osobně.

No a pár dalších postřehů ze zatáčky na dálnici z Prahy do Bratislavy:

- Mluvil jsem se samotným slavným Egim. Moc zajímavý člověk, který místo SMS říká KTZ (což nadšeně schvaluji) a nechává se oslovovat prvním pádem místo pátého (což nechápu).

- Socha, kterou jsem si pro sebe pojmenoval „Pedofil unášející dítě a nebohá žena, která se s nasazením života snaží mu toto škvrně vyrvat ze spárů, všichni tři nevímproč nazí” — schválně jestli Brňáci vědí, kde je tento monument umístěn.

- Korejec se sluchátky na uších, který se ráno prochází u přehrady a zpívá si patrně korejský hit, slova to má nějak jako „Chwe ra ko tu ra e te, láááá a ááá a áá a á.”

- Slovo „vobende”, které zdánlivě nedává žádný smysl, dokud ho neslyšíte ve větě „dá se tam dostat tudyma dyš se to tady vobende”

- A zoologická zahrada. Vždy, když se dostanu do míst, které zoologickou zahradou oplývají, snažím se provést výkon návštěvy, pokud mám čas. Zahrada je to celkem pěkná, na pražskou a královédvorskou nemá ani omylem, ale s plzeňskou nebo libereckou je srovnatelná. Škoda, že tam nemají tlustokožce, zejména hroši. Koupil jsem si aspoň jednoho plastového ve stánku se suvenýry.

"Máte hrocha?"
"Samozřejmě!"
"Moc samozřejmé to není, vždyť živého v ZOO nemáte."
"Není na něj místo, ale toho plastového si vezměte. Teď ho zlevnili, dříve stál čtyřicet a teď je zlevnili na pětadvacet!"
No nekupte to za tu cenu.

A to je všechno.

Ještě něco, pan Jahoda se nejmenuje Jahoda ale úplně jinak, hotel Krabice a Jezero mají také dočista jiné názvy.