Roj ve svém článku Návod k použití blogu III shrnuje základní pravidla potřebná k tomu, aby se blogger stal blogmistrem.

Vzhledem k tomu, že poměr počtu čtenářů ku počtu mnou sledovaných stránek je na Neškodném obrovský, lze z toho spočítat, že Neškodný čte i mnoho jedinců, kteří nejsou zcela s to pochopit Rojův květnatý styl, a pro takové by bylo dobré, kdybych Rojův článek drobátko shrnul a okořenil vlastními poznatky.

Roj píše o důležitosti shrnutí k tomu, aby si autor sám uvědomil, co že vlastně napsal, a píše také o důležitosti explicitního uvedení pointy. Explicitní uvedení pointy je důležité právě v těch závěrečných fázích života blogu, kdy k vám chodí spousta čtenářů z vyhledávačů přes naprosto obskurní dotazy či odkazy, a podle toho také vypadají jejich komentáře. Dotyčný zadá do vyhledávače třeba „strangulace zvířat” či „ženská prostata” (nebo „obrázky dinosaurů”) a dostane se někam, kde neuvidí ani dinosaury, ani prostatu a kde není uškrceno jediné zvíře! Takový člověk je frustrován, neví o co jde (asi jako náhodní návštěvníci Hébičky), a když nenajde pointu, tak začne psát vulgarity, které nesvědčí ani tak o bídné úrovni stránek, ale spíš o bídném kvocientu sociální inteligence dotyčného.

Roj tedy nabádá pisatele blogů (zejména mladé bloggerky ve věku 16 — 22 let, což je cílová skupina Rojova blogu), k tomu, aby řádně shrnovali své články a řádně vypisovali pointy. Zmiňuje se i o důležité imagetvorné funkci pravopisu.


V příští části se podíváme na to, kde dělá Roj chybu a jak je možné, že jeho blog nenavštěvují skoro žádné mladé krásné bloggerky 16 — 22 let, ale spíš staří oškliví chlapi, někteří navíc určitě i fousatí!

Shrnutí: Autor v tomto článku shrnuje článek, ve kterém Roj shrnul určitá pravidla; autor dodal i vlastní postřeh o pointách.

Pointa: Je, ale je velmi subtilní a většina by ji stejně nepochopila. Nebo že by? Tak dobře: Roj napsal článek, kde odkázal na můj článek s explicitně napsaným shrnutím a pointou. Tak jsem ten jeho článek shrnul a přidal jsem do něj shrnutí... Takové metashrnutí... Že nerozumíte? Dyk jsem to říkal!