Občas se asi každý z nás zamýšlí nad tím, co se mu nelíbí.
Mě se nelíbí více věcí. Dnes a v několika dalších pokračováních se zaměřím na jeden významný nešvar. Je jím zvyk nenazývat věci pravými jmény.
Abych nezdržoval, uvedu několik příkladů. V dnešním díle se zaměřím na obzvlášť populární oblast — na politiku.
Příklad 1: Politik v předvolební kampani něco slíbí. Pak to pochopitelně nesplní. Tvrdí že sliby nesplnil proto aby se nerozpadla vládní koalice, aby neoslabil svou politickou stranu apod...
Obvykle je takovýto politik označovaný slovy „státotvorný”, „zodpovědný”, „ moudrý” a podobně.
Ve skutečnosti je však na místě slovo PODVODNÍK.
Ano. Pokud někdo něco slíbí a nesplní to, pak podvádí. A žádné eufemismy na tom nic nezmění.
Příklad 2: Politik na projevu před veřejností tvrdí něco co zjevně není pravda. Říká se, že mlží, neříká úplnou pravdu, zatajuje skutečnosti. Ve skutečnosti LŽE.
Příklad 3: Politik z nějakého důvodu podepíše zakázku, která je pro stát nevýhodná a on o tom předem věděl nebo ho na to veřejnost či novináři upozorňovali. Říká se, že politik udělal pochybení, dostatečně se neinformoval, potřeboval z nějakých důvodů, které my, obyčejní smrtelníci nemůžeme pochopit, obejít například výběrové řízení. Ve skutečnosti se veřejné zakázky platí z daní, tedy peněz nás všech. Politik vzal naše peníze a promrhal je. Je to tedy ZLODĚJ.
Pěstujte si cit pro to, nazývat věci pravými jmény. Mnohé pak bude jasnější.