a vezou se na módní vlně takzvaného weblogu. Všechno je dneska weblog, protože je to módní. Tak.

Nebudu s tímto tvrzením polemizovat, protože je z části pravdivé. Ano, weblog je opravdu módní záležitost a zakládá ho kdekdo, dokonce někteří vyčůránci používají toto módní slovo k označení čehosi, co nemá s weblogem ani zbla společného. V posledních dnech si na to mnozí stěžují, za mnohé uvedu jen Edu Hlavu (ostatní prominou). Staří blogeři se brání takovýmto nařčením většinou tak, že tvrdí: „Já si něco takového píšu už od roku 1999(98,97,96,95...), když se tomu ještě neříkalo weblog, takže se u mne nemůže mluvit o módě a blablabla...”

Vždy když kulminuje nějaká módní vlna, spojí se s ní spousta parazitních jevů. WhiteDog tu psal o reklamě, která módu EU využila k propagaci zubní pasty a margarínu. Další problém kulminace módní vlny je ten, že lidé, kteří něco takového dělali už dřív, jsou teď (poprávu) otráveni, protože jejich snahy si teď nikdo neváží. (Na druhou stranu, kdyby tahle módní vlna nebyla, byly by jejich deníčky tak známé jako jsou teď? Četlo by je tolik lidí? Málokdo je jak cimrmanovský hospodský, co nechce, „aby mu tam chodili lidi!”) Další problém je rozmělnění původní myšlenky. Je to tak, spousta weblogů je „vo ničom” — ale počkejte, až se weblogů chytne „průmysl pro mládež” a v časopisech jako Bravo začnou vycházet návody typu „10 rad, jak si založit ten nejsuprovější deníček.(1. nauč se psát, 2. dej tam kúl fotku svého idolu, 3. Na www.bravo si stáhni ty nej nej ikony a všem to ukaž...)”

Jako programátor bloguje.cz čelím pokřiku rejpalů — že to nemá cenu, že stejně ti co chtěli už weblog mají, že by bylo lepší dát k dispozici skripty, že si akorát masíruju ego na nějaké módě, že název je špatný, že idea je špatná, že..., že..., a že by bylo nejlepší jen tak sedět a rejpat.
Asi jo. Ono je to pohodlnější, že?

Já doufám, že Ota, Mentor, HUB a další lidé z bloguje.cz dokážou svým psaním všem rejpalům (Láďo Rejpale, to není na tebe!), že vývoj bloguje.cz nebyl ztraceným časem.

PS k samotnému slovu WEBLOG: Lidé potřebují mít pojmenování, aby si dokázali představit, o čem se mluví. Když to někdo bude nazývat deníček, jiný zápisky a ještě jiný „nezávislé autorské psaní”, nebudou si rozumět.
Navíc „Internetový deníček” je pojmenování sice české a výstižné, ale dlouhé. Weblog je mnohem údernější a znamená to totéž. Vážení kritici, smiřte se s tím, že na internetu jsou věci pojmenovávány anglicky. A není to kvůli módě!