Alespoň podle Whitedogova velmi subjektivního názoru.
Nejprve musím upřesnit, proč jsem použil slovo gamesa a ne hra. Pokud se řekne hra,
můžeme si představit ledacos. Hru „na slepou bábu”, kuličky, na schovávanou, veškeré karetní nebo deskové hry a tak dále. Kdežto pokud se řekne GAMESA, je jasné, že půjde o hru počítačovou.
Tak tedy k věci. Občas — asi tak jednou za měsíc — si na počítači zagamesuju (všimli jste si? ne „zahraji” ale odporně „zagamesuju” Občas vyzkouším nějakou novou gamesu, ale nikdy mě nic nenadchne, žádná hra jakéhokoliv žánru mi nepřipadá tak dobrá, jako šest let stará (!!!) Total anihilation. Občas mezi mladšímu kamarády vypadám jak exot, když jim řeknu, že hraju hru z roku 1996, ale já skutečně ještě na nic lepšího nenarazil.
Geniálně propracovaná akční strategie, která člověka naprosto pohltí. Naprosto neúprosný až nelítostný boj na život a na smrt. Stále nové jednotky a mapy, které tvoří houfy nadšenců na celém světě a dávají je k dispozici všem fanouškům této hry.
Nejlépe si tuto hru pochopitelně vychutnáte při hře ve více lidech po síti (hrají se některé hry v dnešní době ještě jinak?).
Vzpomínám na dlouhé, předlouhé hodiny, během kterých jsem bojoval proti Petroniovi, Comanche.cz(ovi) , Mickovi, vrátnému Alešovi (nebo jak se jmenoval, promiň možnáAleši) . A většinou jsem prohrál, protože Mick byl opravdu dobrý.
Jen je škoda, že se asi nikdy nedočkám Total Anihilation II. Ta hra je tak skvělá, že bych si ji i koupil
A teď mě omluvte, jdu trénovat!