Na internetu můžete najít seznam filmových klišé. Já k němu přispěju stručným rozborem jednoho druhu filmů, které nazývám „Staré páky v akci”.
Určitě takové filmy znáte. Zápletka je u všech podobná: Stane se něco závažného v nějakém oboru (letectví, elektronika, kosmonautika, divadlo...) a mladí a dynamičtí, kteří na projektu dnes pracují, nejsou schopni problém zvládnout. Po nějakém čase přijdou na to, že jediný, kdo jim může pomoci, je nějaký starší muž. A zde to začíná:

• Tento staršina pracoval na tom projektu dřív, byl vyhozen a dnes je již v důchodu a žije stranou od lidí.
• Vždy, když za ním přijedou „mladí a dynamičtí”, tak je vyhodí.
• Ke spolupráci ho nakonec přemluví jeho manželka nebo (nemá-li manželku) mladá dívka.
• Projekt dnes řídí bývalý hrdinův kolega, který ho kdysi donutil odejít.
• Hrdina si vymíní, že se při práci sejde „starý tým”, jinak že „jde od toho”.
• Hrdina začne objíždět všechny členy „starého týmu”, kteří mají teď nejroztodivnější zaměstnání, a poslední, za kým jede, mu spolupráci odmítne.
• Ten, který odmítl spolupráci, se přeci jen objeví, většinou ve chvíli, kdy se ostatní rozhodnou „jít do toho bez něj” a své objevení zdůvodní slovy: „Přece vás v tom nenechám, jsme jedna parta...”
• Vždy alespoň jeden ze „starého týmu” má s ostatními nevyřízené účty, většinou někomu přebral holku nebo někdo přebral holku jemu.
• Když si tyto účty začnou vyřizovat, padne věta, zmíněná v titulku, s čímž souvisí i následující bod.
• V každém týmu je vždy někdo, kdo se jmenuje Frank.
• Když začne „starý tým” na věci pracovat, stojí vždy v pozadí dva mladí. Jeden tvrdí, že „to nedokážou”, druhý jim přeje úspěch.
• Na řešení je vždy jen jeden pokus, navíc s omezeným časem.
• Jakmile dojde k vlastnímu řešení problému, jde všechno báječně, až do chvíle dramatického zlomu, kdy to vypadá tak, že přeci jen celá akce skončí fiaskem.
• V tuto chvíli ten mladý, který tvrdil, že „to nedokážou”, dostane hysterický záchvat a rozčiluje se, že on by to zvládnul líp.
Za „starý tým” se ovšem postaví bývalý kolega, dnes šéf, a řekne: „Já jim věřím...”
• V této vypjaté chvíli se opět probudí staré vášně, ovšem hrdina všechny srovná s tím, že „teď na to není čas”.
• Nakonec všechno dobře dopadne a šéf hrdinovi dojatě děkuje a nabízí mu spolupráci, kterou hrdina ovšem odmítá a vrací se na svou farmu.

Pokud hrdina není až tak starý, poslední bod neplatí, hrdina nabídku přijímá a šéf pronáší větu: „Vítej zpátky na palubě!”

Celý film pak končí záběrem na hrdinu, objímajícího opět svou manželku, nebo (pokud ji nemá) objímajícího mladou dívku, patřící do týmu „mladých a dynamických”, která mu „jediná věřila”.

Tedy nezapomeňte — až vás váš kolega vyštípe z nějakého projektu, kupte si farmu a vyčkejte času... Oni určitě přilezou, až budete v důchodu... Alespoň v Hollywoodu to tak chodí.