Ani o blozích, blogách, blogerkách, blogerech, ba ani o blogerčatech. Proč?
Protože o tom píše každý!
Jeden z důvodů vystihla celkem přesně Alraune v tomto příspěvku. Na spoustě „blogů” se píše o „blogování”, „žebříčku blogů” a podobně. A já neberu publikování na netu jako soutěž o nejlepší styl nebo jako honbu za co největší návštěvností — i když každé přečtení mého příspěvku potěší
Dále mě nic neříkají diskuse o tom, co to je a co to není blog. Je mi to jedno. Na stránky „Převážně neškodného blogu” píšu proto, že mě to baví a proto, že mi to Arthur umožnil, za což mu ještě jednou děkuji. Ale kdyby se to jmenovalo například „Převážně neškodné komentáře” tak mi to vůbec nevadí.
Ale akademické debaty o tom, jsetli to či ono je nebo ještě není weblog, mi nic neříkají.
Zároveň si nemyslím, že jsem bloger. To by bylo podobné, jako kdybychom o někom, kdo stluče krmítko pro sýkorky tvrdili, že je truhlář, kdo občas napíše do novin tak by byl novinář, kdo si jednou za čas zahraje s kamarádem šachy tak by byl šachista a kdo jezdí každý den kilometr do práce na kole tak že je cyklista.
V jednom z předešlých Arthurových příspěvků padla zmínka o kategoriích blogů, které by stálo za úvahu udělat (např. na Toplistu.) Což takhle přidat kategorii „Weblogy o webu”? Myslím, že by jich byla většina
Tak se na mě, milé blogerky a blogeři, nezlobte, že se takhle distancuji a pište dál. Já budu taky v psaní pokračovat, dokud mi to Arthur nezatrhne
Některé vaše blogy jsou opravdu pošušňáníčko, radost číst!